Článek
Byla to jen minuta. A pak výbuch. Ocelová loď se hrozivě naklonila. Křik. Voda. Tma. A ticho, které doteď zní v uších potomků těch, kdo se chtěli zachránit – ale místo toho našli smrt. Psal se 25. listopad 1940. Parník Patria, zakotvený v přístavu Haifa v tehdejší britské mandátní Palestině, se během několika málo minut proměnil z naděje v masový hrob. Mezi těmi, kdo se na jeho palubu dostali z okupované Evropy, byli i uprchlíci z Československa – lidé, kteří utíkali před Hitlerem, antisemitismem a jistou smrtí.
Jednou z nich byla i dvacetiletá dívka z Brna. V kapse měla dopis od matky, kterou nechala v Terezíně. Slíbila jí, že se dostane do Palestiny a přivede ji za sebou. Vzpomínala na ni, když se držela zábradlí Patrie, na palubě přeplněné zoufalstvím i vírou. Při výbuchu stála zrovna u schodů. Tlaková vlna ji odhodila a probudila se až na břehu – sama. Dopis zmizel. Matku už nikdy neviděla.
Tato loď neměla nikdy vyplout. Ale nikdy neměla ani zemřít.
Hněv moře, plán lidí
Patria byla původně luxusní francouzská osobní loď, postavená v roce 1913 pro linku mezi Marseille a Alexandrií. Na konci třicátých let se však dostala do rukou Britů a stala se prostředkem pro převoz židovských uprchlíků – ne do bezpečí, ale do exilu. Britská politika „bílé knihy“ z roku 1939 silně omezila židovskou imigraci do Palestiny, aby se předešlo napětí s arabským obyvatelstvem. Proto ti, kdo se pokoušeli do země dostat nelegálně, byli považováni za narušitele a měli být deportováni – konkrétně na tropický ostrov Mauritius.
Do přístavu Haifa připluly v listopadu tři lodě s více než 3 500 židovskými uprchlíky – většina z nich pocházela z Německa, Rakouska, Polska… i Československa. Přes Vídeň, Budapešť, Rumunsko a Černé moře se probojovali až do Palestiny. A teď měli být násilně vyhoštěni zpět, mimo dosah země, která pro ně znamenala poslední šanci na život.
Záchrana, která zabila
Židovská podzemní organizace Haganah se rozhodla jednat. V zoufalé snaze zabránit deportaci umístili její agenti na trup Patrie výbušninu. Měla poškodit loď natolik, aby nebyla schopná vyplout, ale zůstala v přístavu. Sabotáž měla být řízená – precizní, bez obětí.
Ale výpočet selhal – a s ním i víra v kontrolu nad zoufalstvím.
Exploze byla silnější, než čekali. Ocelový trup lodi se rozerval jako papír. Parník se rychle naklonil a během pouhých šestnácti minut šel ke dnu. V podpalubí byli lidé, kteří neměli šanci uprchnout. Uvěznění za zamčenými dveřmi, udušení v návalu těl, utonulí v kalné vodě přístavu.
„Zhasla světla. Slyšela jsem jen křik a pak už jen vodu. Někdo mě táhl ven – nevím kdo. Matku jsem nenašla. Byla to noc, kdy jsem přestala věřit,“ vzpomínala přeživší Hana M., tehdy osmnáctiletá studentka z Prahy.
Nejmladší oběti měly teprve několik měsíců, nejstarší přes sedmdesát let. Zahynulo nejméně 267 lidí. Mnoho dalších bylo zraněno nebo psychicky poznamenáno na celý život. Haifská nemocnice hlásila stovky případů šoku, dušení, zlomenin a popálenin. Pomáhali britští námořníci, arabští přístavní dělníci i židovští obyvatelé města. Ale bylo pozdě.
Z Prahy až na dno Středozemního moře
Kdo byli ti, kdo nastoupili na Patrii?
Mezi pasažéry byli i Židé z Československa – mnozí z nich opustili své domovy po Mnichovu, po okupaci Sudet, a nakonec i po 15. březnu 1939, kdy nacisté definitivně zlikvidovali československý stát. Většina z nich byla mladá, vzdělaná, často členové sionistických mládežnických hnutí jako Techelet Lavan, Hashomer Hatzair nebo Bachad.
Prošli si peklem. Někteří uprchli do Maďarska, jiní až do Bulharska nebo Turecka. Tam je čekaly parníky Pacific, Milos a Atlantic, které je měly přepravit do Palestiny. Do cíle ale dojela jen Patria. V moři utonuli snílci, mladí lidé, matky s dětmi, i ti, kdo do poslední chvíle věřili, že Bůh Izraele je neopustí.
„Neměli jsme kufry. Jen kabáty, chleba a jména těch, které jsme nechali doma. Loď byla přecpaná. Ale byl tam vzduch – a naděje. Když Patria klesla, kleslo všechno,“ napsal po válce přeživší Leo E., rodák z Košic.
Mlčení, výčitky a vina
Haganah po výbuchu nepopřela odpovědnost. Tvrdila, že šlo o tragickou chybu. Výbušninu sestavili technici v Tel Avivu – měla být malá, z přesně stanovené dávky TNT. Výpočty ale selhaly. Interní vyšetřování nikdy nebylo oficiálně zveřejněno. Britové vinili židovské sabotéry – ale nikdo nebyl obžalován.
Zatímco někteří přeživší Haganah odpustili, jiní se s jejich činem nikdy nesmířili. „Přišli jsme o rodinu, o domov – a pak o život i naději,“ napsal jeden z přeživších v dopise, který byl zveřejněn až desetiletí po válce. „Neseme smrt jako důkaz selhání těch, kdo tvrdili, že jednají pro naše dobro.“
Dědictví, které se potápí dál
Po tragédii byla většina přeživších umístěna do internačního tábora Atlit. Nakonec jim bylo povoleno zůstat v Palestině – ironie osudu. Ti, kteří zůstali na palubě lodi Atlantic, byli deportováni na ostrov Mauritius. Mnozí tam strávili celou válku.
Patria leží dodnes na dně přístavu Haifa. Pomník obětem byl vztyčen až v roce 2012. V českých učebnicích o ní nenajdete téměř ani zmínku. A přitom na její palubě se uzavřel kruh tragédie českého židovstva: vyhnaní z domova, zrazeni mocnostmi, zabiti v zemi, kam chtěli uprchnout.
Na dně moře leží nejen loď, ale i tisíce nevyslovených jmen. A mlčení, které by mělo konečně skončit.
Autor: Trombon, student gymnázia
Zdroje:
1. ANU Museum of the Jewish People. The Patria Disaster: Forgotten Zionist Mass Tragedy [online]. [Jeruzalém]: ANU Museum, [neuvedeno] [cit. 2025-06-27]. Dostupné z: https://www.anumuseum.org.il/blog/patria/
2. United Kingdom. Parliament. House of Commons. Jewish Refugees (Ss "Patria") - Hansard [online]. 21. února 1945 [cit. 2025-06-27]. Dostupné z: https://hansard.parliament.uk/Commons/1945-02-21/debates/11326788-45cc-4cf0-87b0-792347ed7c82/JewishRefugees%28SsPatria%29
3. GENI. Patria Disaster: Jewish Refugees 1940 [online]. [San Francisco]: Geni.com, [neuvedeno] [cit. 2025-06-27]. Dostupné z: https://www.geni.com/projects/Patria-Disaster-Jewish-Refugees-1940/3725549
4. United States Holocaust Memorial Museum. Explosion of the SS Patria [online]. Washington, D.C.: USHMM, [neuvedeno] [cit. 2025-06-27]. Dostupné z: https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/timeline-event/holocaust/1939-1941/explosion-of-the-ss-patri
