Článek
Kamenná podlaha studí do kolen. Jeptiška klečí už dlouhé hodiny, vyčerpaná půstem a bděním. Tělo má zesláblé, mysl se tříští. Modlitba se rozpadá na útržky dechu a šeptaných jmen svatých. Ticho je husté, téměř dusivé. Náhle tělem projede prudký záchvěv, jako by se jí někdo dotkl zevnitř. Přijde bolest, ostrá a spalující, a hned poté vlna horka, sladká a opojná.
Hlava se zakloní, rty se pootevřou, z hrdla unikne tiché zasténání, které se v kamenných zdech rozplyne beze svědků. Tělo ztrácí váhu, vůli i pojem o čase. V okamžiku, kdy se zdá, že už dál nemůže snést ani bolest, ani slast, přichází klid. Není tu žádný muž. Jen ona – a Bůh.
Podobné noci popisují desítky středověkých a raně novověkých mystiček. Nejde o anonymní blouznění, ale o zkušenosti žen, jejichž texty byly pečlivě zapisovány, schvalovány teology a nakonec povýšeny na důkaz svatosti.
Tělo jako brána k Bohu
V křesťanské mystice nebylo tělo pouhou přítěží duše. Bylo nástrojem i bojištěm. Půsty, sebetrýznění, bdění a izolace měly oslabit fyzickou schránku natolik, aby se otevřela duchovní zkušenosti. Výsledkem však často nebyla tichá kontemplace, ale prudká tělesná reakce: chvění, kolapsy, slzy, ztráta řeči i stavy, které dnešní čtenář vnímá jako erotickou extázi.
Jazyk, jímž mystici tyto okamžiky popisovali, je nápadně tělesný. Dotyk, proniknutí, zaplnění, spalující sladkost. Právě tento jazyk je důvodem, proč tyto texty dodnes vyvolávají neklid i fascinaci.
Terezie z Ávily: kopí, které zraňuje a těší
Terezie z Ávily, karmelitka ze 16. století, popsala jednu z nejslavnějších mystických extází vůbec. Ve vidění se jí zjevuje anděl s ohnivým kopím, které jí proniká do srdce. Nejde o jednorázový symbol, ale o opakovaný, fyzicky prožívaný stav, po němž zůstává vyčerpaná a v slzách.
Autentická slova Terezie jsou odzbrojující svou otevřeností:
„Bolest byla tak veliká, že jsem sténala, a přece tak sladká, že jsem si přála, aby nikdy neskončila.“
Tělo se třese, dech se láme, mysl se rozplývá. Terezie nepíše o studu ani vině, ale o touze setrvat v extázi co nejdéle. V době, kdy byla ženská sexualita přísně kontrolována a mlčení považováno za ctnost, jde o výpověď mimořádně odvážnou. Přesto – nebo právě proto – byla svatořečena a později prohlášena za učitelku církve.
Extáze svaté Terezie. Autor: Francesco Fontebasso, první polovina 18. století, olejomalba. (public domain)
Kateřina Sienská: mystická svatba bez svědků
Ještě otevřenější jazyk nacházíme u Kateřiny Sienské ve 14. století. Ve svých dopisech a duchovních textech popisuje „mystickou svatbu“ s Kristem. Kristus zde vystupuje jako ženich, který si ji bere za manželku, vyměňuje si s ní srdce a přebývá v jejím těle jako v domově.
Kateřina o tomto spojení píše s vášní, která překračuje běžnou zbožnost. V jednom z textů zaznívá:
„Má duše byla zaplavena takovou sladkostí, že tělo téměř nevydrželo její sílu.“
Současníci zaznamenali, že během těchto stavů upadala do hlubokého vyčerpání, ztrácela vědomí a krvácela z ran, které si způsobovala asketickými praktikami. Po smrti byla kanonizována a stala se jednou z nejuctívanějších světic Itálie.
Angela z Foligna: sladká bolest extáze
Třetí příběh přichází z Itálie 13. století. Angela z Foligna, původně vdaná žena a matka, se po smrti manžela a dětí obrátila k radikální spiritualitě. Zřekla se majetku, podrobila se přísným půstům a své mystické zážitky diktovala zpovědníkovi, který je pečlivě zapisoval.
Angela popisuje stavy, kdy její tělo přestává poslouchat, zatímco duši zaplavuje slast smíšená s utrpením. Jedna z jejích autentických výpovědí zní:
„Cítila jsem takovou sladkost spojenou s bolestí, že jsem nevěděla, zda umírám, nebo jsem naplněna.“
Její extáze byly tak silné, že vyvolávaly obavy i mezi duchovními autoritami. Přesto byla Angela později blahořečena a její zkušenosti uznány jako pravé a hodné následování.
Bolest, krev a rozkoš
Společným rysem těchto příběhů je neoddělitelné propojení bolesti a slasti. Utrpení bylo chápáno jako cesta k Bohu a tělesná bolest se mohla proměnit v rozkoš duchovní. Historická fakta ukazují, že mnoho mystiček trpělo extrémním vyčerpáním, dlouhodobými půsty a psychosomatickými stavy. Ve své době však byly tyto projevy čteny jako znamení boží blízkosti, nikoli jako nemoc.
Proč církev mlčela
Církevní autority stály před nelehkou volbou. Odmítnout tyto projevy znamenalo popřít silné svědectví víry. Přijmout je znamenalo tolerovat zkušenosti, které se nebezpečně blížily erotice. Řešením bylo přeznačení: tělesná rozkoš se stala duchovní slastí a erotický dotyk metaforou boží milosti.
Když se víra zapisuje do těla
Erotické extáze svatých nejsou senzací ani anomálií. Jsou důkazem, že křesťanská spiritualita byla hluboce vtělená. Tam, kde byla sexualita potlačena, našla si cestu jinudy – skrze modlitbu, bolest a extázi. Právě proto tyto texty dodnes fascinují. Neodhalují skandál, ale křehkou pravdu o tom, že i víra se někdy zapisuje do těla způsobem, který zní až příliš lidsky.
Seznam použitých zdrojů:
1. FUREY, Constance M. Sexuality. In: The Cambridge Companion to Christian Mysticism. Cambridge: Cambridge University Press, 2012, pp. 328–340. Dostupné z: https://www.cambridge.org/core/books/cambridge-companion-to-christian-mysticism/sexuality/F849F629047F33F10A3DE293DA32A3A2
2. SANCHEZ, Carla M. Teresa of Avila’s The Interior Castle as an Individualizing Text. Inquiries Journal, 2015, vol. 7, no. 06. Dostupné z: https://www.inquiriesjournal.com/articles/1047/2/teresa-of-avilas-the-interior-castle-as-an-individualizing-text
3. MYSTICAL EXPERIENCE: Women’s Pathway to Knowledge, MDPI, 2023. Dostupné z: https://www.mdpi.com/2077-1444/14/2/230
4. HUBERFELD, Gilles et al. On St Teresa of Avila’s mysticism: epilepsy and/or ecstasy? Brain, vol. 145, no. 8, 2022. Dostupné z: https://academic.oup.com/brain/article/145/8/2621/6586223
5. GRAZIANO, Frank. The Purgatory of Love: Wounds of Love and Mystical Marriage. Oxford Academic, 2004. Dostupné z: https://academic.oup.com/book/10901/chapter/159151586
6. POLÁCHOVÁ, Jana. Tělesnost v mystice sv. Kateřiny Sienské [rukopis], Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. Dostupné z: https://library.upol.cz/arl-upol/cs/detail-upol_us_cat-e0020632-Telesnost-v-mystice-sv-Kateriny-Sienske/
