Článek
Představte si, že se ocitnete v srdci Florencie, kolébce renesančního umění. Procházíte se po křivolakých uličkách, nasloucháte ozvěně minulosti a vcházíte do velkolepé baziliky Santa Croce. Když před vámi stanou mistrovská díla Giotta, Michelangela či Botticelliho, ucítíte, jak se vám tají dech. Srdce se rozbuší, útroby se sevřou a svět kolem začne blednout. Je to jen fascinace uměním, nebo něco víc?
Tento tajemný fenomén, známý jako Florentský syndrom, představuje fascinující příklad toho, jak hluboce naše psychika reaguje na estetické zážitky. Jev, který může přerůstat od silného dojetí až po fyzické kolapsy, přitahuje pozornost věcích i laiků, kteří se snaží pochopit jeho příčiny.
Jak vznikl termín Florentský syndrom?
Pojem pochází z 19. století a jeho útvary nalezneme v literatuře. Francouzský spisovatel Stendhal (Marie-Henri Beyle) v roce 1817 navštívil Florencii a ve své knize Neapol a Florencie: Cesta z Milána do Reggia popsal neobyčejný stav, který ho při setkání s krásou přemohl:
Když jsem vyšel z portálu Santa Croce, začalo mi nepravidelně bít srdce; pramen života ve mně vyschl a kráčel jsem s neustálým strachem, že se zhroutím k zemi.
Jeho slova se stala prvním dochovaným popisem tohoto fenoménu.
V 70. letech 20. století začala italská psychiatrička Graziella Magherini, působící v nemocnici Santa Maria Nuova ve Florencii, sbírat případy turistů, kteří pociťovali podobné symptomy jako Stendhal. Za své působení zaznamenala přes stovku případů a v roce 1989 publikovala knihu La sindrome di Stendhal, kde tento jev popisuje jako psychosomatickou reakci na intenzivní umělecký zážitek.
Jedním z nejznámějších případů je příběh mladé skandinávské učitelky italštiny jménem Inge. Po příjezdu do Florencie začala cítit neklid, ale skutečný zlom nastal při návštěvě jednoho z florentských chrámů. Když stanula před mistrovským obrazem Poslední večeře, začala mít pocit, že se jí rozostřuje vidění. Nejprve vnímala pouze lehké mrazení v zádech, ale následně se dostavila silná závrať. Náhle před sebou spatřila záblesky světla, které se mísily s barvami na plátně a měla pocit, že se ocitla přímo uprostřed děje na obraze.
Její dech se zrychlil, srdce bilo nepravidelně a v hlavě se jí honily myšlenky, které nedokázala ovládnout. Měla dojem, že slyší šepot postav z obrazu a pocítila intenzivní vtažení do jiného světa. Okolní ruch chrámu náhle utichl a ona se ocitla v tísnivém tichu, z něhož ji vytrhla až panika, která ji zachvátila. Nedokázala se pohnout, její tělo ochablo a pocítila, jak ji přemáhá slabost.
Svět kolem se zatočil a jediným jejím východiskem bylo zavřít oči a pokusit se uklidnit. Ostatní návštěvníci chrámu si všimli jejího stavu a přispěchali na pomoc. Byla odvedena na čerstvý vzduch, avšak její stav se nelepšil – její tělo se třáslo a cítila hlubokou úzkost, jakoby byla odtržena od reality. Z obav, že by mohlo dojít k úplnému kolapsu, byla převezena do nemocnice, kde lékaři diagnostikovali akutní epizodu Florentského syndromu.
Po několika dnech odpočinku a psychologické podpory se její stav stabilizoval. Sama později uvedla, že se nikdy předtím s ničím podobným nesetkala a že její prožitek byl zároveň děsivý i podivně krásný – jako by na krátký okamžik překročila hranici mezi skutečností a uměním.
Fascinace touto zvláštní reakcí na umění inspirovala nejen odborníky, ale i umělce. V roce 1996 natočil režisér Dario Argento film Le Syndrome de Stendhal, v němž hlavní postava - policistka - trpí tímto syndromem, což ji uvrhne do nebezpečného děje plného zvratů.
Psychologové se domnívají, že Florentský syndrom je způsoben kombinací intenzivního estetického prožitku, osobních očekávání a případně i vyčerpáním z cestování. Turisté, kteří dlouho snili o návštěvě Florencie, mohou při setkání s mistrovskými díly cítit tak intenzivní emocionální přetížení, že jejich tělo reaguje fyzickými symptomy.
Florentský syndrom je důkazem toho, jak mocné mohou být umělecké zážitky. Je to připomínka, že umění není jen pasivní estetický požitek, ale může působit jako hluboký psychologický spouštěč emocí. Až se tedy příště ocitnete před obrazem, který vás zasáhne až do morku kostí, možná právě zažíváte střípek tohoto tajemného fenoménu.
seznam zdrojů:
1. Graziella Magherini. [cit. 09.03.2025]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Graziella_Magherini
2. Florentský syndrom: zasaženi krásou. Proč lidé kolabují před mistrovskými díly? Vitalia.cz. [cit. 09.03.2025]. Dostupné z: https://www.vitalia.cz/clanky/florentsky-syndrom-zasazeni-krasou-proc-lide-kolabuji-pred-mistrovskymi-dily/
3. The Stendhal Syndrome. Wikipedia. [cit. 09.03.2025]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Stendhal_Syndrome
