Článek
Na jaře 1945 umírali lidé na frontách, města se měnila v trosky a mnozí lidé netušili, zda se dožijí konce války. Německá říše se hroutila a její vojska ustupovala před postupujícími spojenci. Právě v těchto dnech, kdy se zdálo, že lidské životy a osudy celých národů visí na vlásku, se v západních Čechách odehrál pozoruhodný příběh.
Američtí vojáci se vydali do Hostouně na Domažlicku, aby zachránili přibližně 1 200 koní. Mezi nimi byli i vzácní lipicáni, jejichž chov představoval dědictví budované po generace. Zatímco se kolem hroutila německá obrana a fronta se nebezpečně přibližovala, zvířatům hrozilo, že se stanou dalšími oběťmi válečného chaosu.
Dne 28. dubna 1945 vyrazilo k hřebčinci přibližně 325 amerických vojáků. Jejich úkol byl neobvyklý, ale naléhavý. Museli se dostat ke koním dříve, než bude pozdě.
Operace dostala název Cowboy. Za tímto dobrodružným jménem se však skrývala skutečná válečná mise, při níž šlo o život. Američané se neměli utkat s nepřítelem kvůli území. Vyrazili do nebezpečí, aby zachránili zvířata.
Poklad, který nemohl zůstat v Hostouni
V Hostouni se na konci války nacházelo rozsáhlé stádo koní soustředěných z různých evropských chovů. Bylo jich přibližně 1 200, včetně téměř 400 lipicánů. Tito koně byli proslulí především spojením se Španělskou jezdeckou školou ve Vídni, kde po staletí předváděli náročné cviky klasického jezdeckého umění.
Jejich hodnota však nespočívala jen v kráse a eleganci. Za každým zvířetem stála dlouhá historie chovu a práce mnoha generací. Ztráta takového stáda by znamenala škodu, kterou by nebylo možné napravit.
Němečtí správci hřebčince věděli, že se jejich zvířata ocitla v nebezpečí. Z východu postupovala Rudá armáda, ze západu Američané a německá obrana se rozpadala. Každým dnem rostlo riziko, že se Hostouň ocitne přímo uprostřed bojů. Chovatelé se také obávali, že koně padnou do rukou sovětských vojáků a budou zabiti kvůli masu. O pomoc se proto pokusili požádat Američany. Němečtí veterináři Rudolf Lessing a Wolfgang Kroll věděli, že pokud mají vzácní koně přežít, musí jednat rychle.
Američané vyrazili do boje
Americké velení se rozhodlo zasáhnout. Výpravu k Hostouni vedl major Robert P. Andrews a k dispozici měl přibližně 325 mužů, obrněné automobily M8, lehké tanky M24 Chaffee a další podpůrná vozidla. Dne 28. dubna 1945 vyrazila tato bojová skupina k hřebčinci, který se nacházel v nebezpečné oblasti.
Konec války ještě neznamenal konec bojů. Německé jednotky v okolí nadále kladly odpor a Američané museli počítat s ozbrojeným střetem. Proti nim stáli příslušníci Waffen-SS. To, co mohlo vypadat jako záchranná výprava, se změnilo ve skutečnou vojenskou operaci. Při střetech zahynuli dva američtí vojáci, Raymond E. Manz a Owen W. Sutton. Jejich smrt připomíná, že za příběhem zachráněných koní nestojí jen šťastný konec.
Američanům se nakonec podařilo hřebčinec zajistit. Jenže ani tehdy nebylo vyhráno. Zvířata bylo nutné dostat pryč.
Zajistit hřebčinec byla jedna věc. Zachránit více než tisíc koní bylo něco úplně jiného. Stádo nebylo možné jednoduše naložit do nákladních automobilů a odvézt. Část zvířat musela putovat pěšky a mezi koňmi byly také klisny s hříbaty.
Američané potřebovali lidi, kteří zvířatům rozuměli. Do záchranné akce se proto zapojili němečtí veterináři a ošetřovatelé, kteří znali jejich povahu i potřeby. Pomáhali také osvobození spojenečtí váleční zajatci. Vznikla tak neobvyklá skupina lidí, kterou spojoval společný úkol.
Nakonec se koně podařilo přesunout do Bavorska, mimo bezprostřední dosah bojů. Operace Cowboy tak splnila svůj cíl. Stovky vzácných zvířat přežily poslední dny války a lipicánský chov nepřišel o významnou část svého dědictví.
Uprostřed války se rozhodli zachránit život
Když dnes vzpomínáme na konec druhé světové války, vybavují se nám především padlí vojáci, osvobozená města a porážka nacistického Německa. Příběh z Hostouně však připomíná i jinou stránku těchto dnů. Uprostřed ničení a smrti se našli lidé, kteří byli ochotni riskovat vlastní životy, aby zachránili zvířata, jež se sama nemohla dostat do bezpečí.
Evropa tehdy přicházela o nespočet lidských životů a nenávratně ztrácela velkou část svého kulturního dědictví. Válka nutí lidi bojovat, ničit a někdy také zapomenout na všechno, co přesahuje bezprostřední snahu přežít. Přesto se v posledních dnech evropské války našli vojáci, kteří se vydali do nebezpečí kvůli stovkám koní.
A tak se vedle příběhů o dobývání a ničení dochoval také příběh o záchraně. O amerických vojácích, kteří v době, kdy se Evropa snažila přežít poslední dny války, riskovali vlastní životy, aby dostali do bezpečí stádo vzácných koní.
Seznam použitých zdrojů:
1. ARMY HISTORICAL FOUNDATION. Operation Cowboy [online]. 2025 [cit. 2026-10-13]. Dostupné z: https://armyhistory.org/operation-cowboy/
2. CARTER, Devin. U.S. Army Cavalrymen visit the site of a daring WWII Operation Cowboy, honoring their unit’s storied past. The United States Army [online]. 30. 4. 2026 [cit. 2026-10-13]. Dostupné z: https://www.army.mil/article/292122/u_s_army_cavalrymen_visit_the_site_of_a_daring_wwii_operation_cowboy_honoring_their_units_storied_past
3. THE UNITED STATES ARMY. 2CR, Czech Republic remember Operation Cowboy [online]. 2016 [cit. 2026-10-13]. Dostupné z: https://www.army.mil/article/167131/2cr_czech_republic_remember_operation_cowboy
4. THE UNITED STATES ARMY. Army Europe, Czech Republic celebrates 70th anniversary of Operation Cowboy [online]. 2015 [cit. 2026-10-13]. Dostupné z: https://www.army.mil/article/149164/army_europe_czech_republic_celebrates_70th_anniversary_of_operation_cowboy
5. WIKIPEDIA. Operation Cowboy [online]. Wikipedia: The Free Encyclopedia. Wikimedia Foundation [cit. 2026-10-13]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Operation_Cowboy
