Článek
Vítr řval mezi skalami, jako by chtěl sedmičlennou skupinu vyrvat z kamenné stěny. Edward Whymper cítil, jak mu tuhnou prsty, jak led zalézá pod nehty. Pod nohama se mu drolila tvrdá krusta firnu – ten typ zledovatělého sněhu, který nepřipouští chyby a nikdy neodpouští.
Nedaleko před ním šel Michel Croz, nejsilnější muž výpravy. A za ním mladý Douglas Hadow – sotva dvacetiletý, nezkušený, s botami, které na takovou horu nepatřily. Už několikrát uklouzl, několikrát se pod ním firn propadl. Hudson se ho vždy snažil vyrovnat, podržet, usměrnit. Teď byli všichni spojeni jedním lanem. Jako pupeční šňůrou, která měla nést jejich životy.
Whymper slyšel Hadowův dech. Krátký, trhaný. A pak uslyšel i další zvuk.
Zvuk, který se do paměti vypálí navždy.
Ostré zadrhnutí hrotu o skálu. Kousek drolícího se ledovce. A pak výkřik, krátký, přerušený prudkým úderem těla o svah. Hadow uklouzl – tentokrát naplno. Spadl na Croze a srazil ho dolů. Croz se pokusil zaseknout cepín, ale led pod ním byl tvrdý jako skleněná deska.
Jedna vteřina. Dvě. A už padali tři lidé. Lano se napnulo, prudce trhlo, jako když se horský vítr opře do celtového stanu. A trhlo znovu. Tentokrát moc silně.
Hudson neměl šanci. Ani lord Douglas za ním.
Čtyři muži se změnili v jedinou rotující, bezmocnou masu padajících těl. Jediná chyba, jediný chybný krok a gravitace udělala z horské stěny cestu bez návratu.
Whymper, navázaný v horní části lanového družstva, ucítil jejich váhu, která ho málem srazila z úzké římsy. Jeho boty se smýkly po ledě, kolena mu povolila. Ještě jeden okamžik a strhl by další s sebou.
A pak – náhlé ticho.
Ne nářek. Ne dopad těl. Jen prasknutí.
Lano mezi skupinami povolilo. Přetrhlo se jako napnutý vlas. Tichý zvuk, který rozhodl o tom, kdo přežije a kdo padne o tisíc metrů níž do mrazivé bílé nicoty.
Poslední nezlomená hora Evropy
V roce 1865 byl Matterhorn symbolem čisté nepoddajnosti. Poslední velkou alpskou výzvou, posledním neposkvrněným štítem. Nikdo na něm zatím nestanul.
Whymper závodil s Carrelem, italským vůdcem z Breuilu. Šlo o národní prestiž, o věhlas, o posedlost. O „nejvyšší trofej Alp“, jak psal tehdejší tisk.
Když Whymper se svým týmem 14. července stanul na vrcholu, svět se zastavil. A nebo se alespoň zdálo, že ano.
Jenže na horách se triumfy počítají až po návratu.
Sestup, který se změnil v past
Jejich radost na vrcholu netrvala dlouho. Všichni byli vyčerpaní, vysátí výškou, chladem i napětím. A především – Hadow byl až nebezpečně nezkušený. Jeho nevhodné boty, špatná technika, unavené nohy – to všechno dělalo z každého kroku hrozbu.
Když se přetrhlo lano, Whymper a další dva přeživší zůstali stát na úzké ledové římse. Třásli se. Ne zimou, ale vědomím, jak blízko smrti právě byli.
„Kdyby lano nepovolilo,“ napsal Whymper později ve své knize, „byli bychom všichni ztraceni.“
Nález těl a děsivé memento
Těla tří mužů byla nalezena dalšího dne na ledovci pod severní stěnou. Zlámaná, zkroucená, rozmetaná po tvrdém firnu. Tělo lorda Douglase se nikdy nenašlo – Matterhorn si ho ponechal.
Místní se dívali na přinesená těla v tichosti. Ne s morbidní zvědavostí, ale s hlubokým pochopením toho, co hora dokáže.
Jenže svět už měl jasno: první výstup na Matterhorn je zároveň první velkou horolezeckou tragédií moderní éry.
Stín, který nezmizel
Tragédie z roku 1865 se zapsala do dějin. Matterhorn dostal pověst hory krásné a kruté zároveň.
Whymper se dožil vysokého věku. Ale už nikdy nebyl tím mužem, který s posedlostí kreslil skici hory do svého zápisníku. Nesl v sobě pocit viny – zda oprávněný, nebo ne, to už nehraje roli.
Zůstala po něm věta, která žije dodnes:
„Násilím si nepodmaňujte žádnou horu. Ona vám to vrátí.“
Matterhorn stojí dál. Ostře rýsovaný proti obloze, tichý, zároveň majestátní i výhružný.
Pamatuje si. A kdo k němu jde – ať už v létě nebo v zimě – nese s sebou stín těch, kteří se tenkrát vraceli dolů… a nedošli.
Seznam použitých zdrojů:
1. The Tragic Story of the First Ascent of the Matterhorn. Smithsonian Magazine [online]. 2017 [cit. 2025-11-14]. Dostupné z: https://www.smithsonianmag.com/smart-news/tragic-story-first-ascent-matterhorn-180962998/
2. Whymper of the Matterhorn: A Victorian Tragedy. History Today [online]. Vol. 33, Issue 2, February 1983 [cit. 2025-11-14]. Dostupné z: https://www.historytoday.com/archive/whymper-matterhorn-victorian-tragedy
3. The first ascent of the Matterhorn. The Guardian [online]. 14 Jul 2015 [cit. 2025-11-14]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/from-the-archive-blog/2015/jul/14/matterhorn-first-ascent-whymper-1865
4. The Matterhorn – Myths, courage and legends. Zermatters.ch [online]. 20 Jul 2025 [cit. 2025-11-14]. Dostupné from: https://www.zermatters.ch/en/blog/detail/the-matterhorn-myths-courage-and-legends/
