Článek
Byla to neděle jako každá jiná. Mladá dívka, teprve třináctiletá, přišla do modlitebny s matkou. Měla bolesti břicha, nespavost, úzkosti. Pastor – muž oblečený v bílém, s hlubokým hlasem a tváří ztělesněného klidu – vložil ruce na její hlavu a začal se modlit. Po několika minutách oznámil: démon plodnosti, duch zvrácenosti. Údajně hnízdil „v jejím lůně“.
Nařídil matce, aby odešla. Požehnal vodu, položil dívku na podlahu – a poté začal vykonávat to, co sám nazýval „rituálním očištěním“. Akt, který by měl být v každém jiném kontextu jednoznačným znásilněním, byl v této místnosti prezentován jako svátost. Tvrdil, že jeho tělo je pouze nástrojem Boha. Dívka byla znásilněna – a následně instruována, aby o „rituálu“ nemluvila, jinak se démon vrátí. To, co následovalo, byl zločin – maskovaný modlitbou a falešným zasvěcením.
Takové příběhy nejsou výjimkou. V dokumentu Deliver Us From Evil (Amy Berg, 2006) vypovídá katolický kněz Oliver O’Grady, který v Kalifornii znásilnil desítky dětí. Při každém aktu používal jazyk víry. Mluvil o „léčení dotekem“, o „spojení s Kristem“ a o „nevinné intimitě“. A i když byl nakonec odsouzen, většina jeho obětí nikdy nedostala odpověď ani omluvu. Jen mlčení – a boží jméno visící jako těžký závoj nad vším, co se odehrálo.
Svaté tělo, posvěcený hřích
Sexuální exorcismus bývá často prezentován jako mystická intervence, která očišťuje posedlou duši skrze tělesné spojení. A dotek, který by měl léčit, je najednou zbraní.
Kazatelé, proroci, léčitelé – od ghanských charismatiků po pastory z brazilských komunit – hlásají, že démoni vstupují do těla skrze sexualitu. Když modlitby nezaberou, je podle nich třeba démonický uzel „rozvázat fyzicky“. Přichází doteky, masáže, později penetrace. Vše s úsměvem, požehnáním a motlitbami.
Teologie „deliverance“ učí, že duchové chtíče se zaměřují především na ženy. Pastor John Hagee v roce 2004 prohlásil: „Démoni chtíče pronikají především skrze ženy, které nechrání svou panenskou čistotu.“ Tato slova, pronesená v televizi před miliony diváků, jen potvrzují, jak hluboce je zakořeněna představa ženy jako hříšného kanálu, který je třeba „očistit“ – a muže jako spasitele.
Kladivo na ženy
Už v roce 1487 vychází inkviziční spis Malleus Maleficarum (Kladivo na čarodějnice), kde se píše: „Žena je svou přirozeností náchylnější k posedlosti démonem kvůli její tělesné žádosti.“ Autor Heinrich Kramer ve své posedlosti sexualitou žen mluví o nutnosti vymítat „horkost dělohy“ a démony skrze přímý fyzický zásah. Inkvizitoři se tak necítili být násilníky – byli vykonavateli božího práva. A ženy, které se bránily, byly označeny za čarodějnice.
Taneční rituály a extáze
V některých afrických nebo karibských komunitách dochází k exorcismům během nočních shromáždění. Hudba graduje, těla věřících se třesou, ženy padají na kolena. V tomto kolektivním transu vystupuje prorok jako autorita, která má moc démona z těla vyhnat. Následuje nahota, osahávání, někdy i pohlavní styk – často veřejně, za výkřiků a aplausu ostatních.
Antropoložka Birgit Meyer ve svém výzkumu uvádí:
„Víra dává násilí morální strukturu. A tím ho činí neviditelným.“
To je klíč. Není to jen o chlípném jedinci. Je to o systému víry, který násilí legitimizuje jako duchovní akt.
Když se hřích převlékne za spásu
Oběti často neodmítají, protože nerozumí, co se děje – nebo opravdu věří, že pokud budou odporovat, démon v nich zůstane. Pochybnost se považuje za slabost víry. Mlčení za projev oddanosti. A každá otázka je výsměchem Bohu.
Psycholožka Beverly Greene shrnuje:
„V prostředí, kde je autorita absolutní a duchovní jazyk všudypřítomný, se oběti učí přijímat násilí jako oběť pro vyšší dobro.“
Je to nejtemnější forma manipulace – ta, která dokáže zločin přetvořit v dar.
Promluvit znamená přežít
V roce 2018 svědčila před soudem v Ugandě žena, kterou „léčitel“ znásilnil třikrát týdně po dobu pěti měsíců. Vždy po večerní modlitbě. Když nakonec utekla, komunita se k ní obrátila zády. Léčitel zůstal – „protože uzdravil desítky žen“.
Podobné příběhy se často nedostanou do médií. Ale stále více obětí dnes promlouvá – sdílejí svá svědectví online, zakládají podpůrné skupiny, obracejí se na feministické organizace. Mlčení praská. Víra ztrácí monopol na pravdu.
Ale stigma přetrvává. Mlčení není jen strach. Je to vina. Je to vnitřní hlas, který říká: možná jsem byla opravdu posedlá. V komunitách, kde prorok nikdy nechybuje, není prostor pro pochybnosti – ani pro spravedlnost.
Víra sama o sobě není zločinem. Ale víra bez otázek, bez pochybností a bez kontroly se může snadno stát nástrojem nadvlády. V rukou charismatického muže se může proměnit ve zbraň. A démon, kterého hledáme v oběti, se tak ve skutečnosti skrývá v rukou jejího spasitele.
Jestli má víra léčit, musí být transparentní. Pokud má církev chránit, musí být odpovědná. A pokud má Bůh milovat, nesmí mlčet, když se jeho jméno zneužívá k násilí.
A tak zůstává otázka: kolik žen musí být ještě „vykoupeno“, než se konečně přestaneme dívat jinam?
Autor: NPC
Seznam použitých zdrojů:
1. AGAZUE, Chima. He told me that my waist and private parts have been ravaged by demons: Sexual exploitation of female church members by ‚prophets‘ in Nigeria [online]. 2016 [cit. 11. 7. 2025]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/311409166_He_Told_Me_that_My_Waist_and_Private_Parts_Have_Been_Ravaged_by_Demons_Sexual_Exploitation_of_Female_Church_Members_by_Prophets_in_Nigeria
2. ASAMOAH-GYADU, J. Kwabena. The young female body as a site of demonic sexual abuse: The case of Christians in charismatic Pentecostal churches in Durban, South Africa [online]. 2018 [cit. 11. 7. 2025]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/322364645_The_Young_Female_Body_as_a_Site_of_Demonic_Sexual_Abuse_The_Case_of_Christians_in_Charismatic_Pentecostal_Churches_in_Durban_South_Africa
3. ROSSETTI, Stephen. Exorcist Diary #178: Demons of Lust [online]. 2022 [cit. 11. 7. 2025]. Dostupné z: https://www.catholicexorcism.org/post/exorcist-diary-178-demons-of-lust
