Článek
Jaro roku 1957. Ve vzduchu visí ticho. Ne mírové, jarní, probouzející – ale husté jako dehet, nasáklé očekáváním katastrofy. Evropou proudí šeptání: Moskva vyzbrojuje nové rakety. Washington rozmisťuje další bombardéry. Berlín je město duchů, rozdělené neviditelnou čárou, kde jedna chyba může zažehnout plamen, který už nikdo neuhasí.
A v Londýně, v potemnělých kancelářích ministerstva obrany, se rodí plán, který překonává i ty nejšílenější představy o tom, co je dovoleno ve jménu přežití.
Projekt nesl jméno jako ze ztracené báje: Blue Peacock – Modrý páv. Pod jeho poetickým krycím názvem se však skrývala technologie konce světa. Cílem bylo vytvořit síť taktických jaderných zbraní, které by byly zakopány do země na západoněmeckém území a – v případě sovětské invaze – odpáleny přímo pod nohama nepřítele. Jediným stiskem knoflíku by se severoněmecká nížina proměnila v ožehnuté peklo.
Jeden výbuch. Dva. Další. Vlny tepla a tlaku. A radioaktivní spád, který by z celé oblasti učinil smrtelně nebezpečnou pustinu.
Plán nebyl výplodem science fiction. Naopak – byl rozpracován s až technokratickou precizností. Každá bomba vážila téměř sedm tun. Každá byla uzavřena v masivním ocelovém kontejneru. A každá byla vybavena hned několika možnostmi spuštění: časovačem, dálkovým ovládáním, otřesovým senzorem.
Ale měly jeden slabý bod. Britské inženýrství nebylo tehdy připraveno na drsné zimy evropského kontinentu. Elektrické systémy byly citlivé. Studený kov přestal reagovat, když teplota klesla pod nulu. Vypínače zamrzaly. Výbušniny se stávaly nestabilními.
A tak někdo – dodnes nevíme kdo – vymyslel „biologické topení“. Slepice.
Slepice. Obyčejný pták, nevinný, lehce zmatený, se stal klíčem k jadernému arzenálu. Vnitřní komora bomby měla být vybavena klecí, v níž slepice přežije až sedm dní. Měla krmení. Měla vodu. A hlavně – měla tělesné teplo. Právě to mělo zabránit zamrznutí vnitřní elektroniky. Po týdnu slepice uhyne. A buď bomba vybuchne – nebo se stane zbytečnou.
Zní to jako šílený vtip. V roce 2004, kdy byly plány Blue Peacock odtajněny, lidé skutečně věřili, že jde o aprílový hoax. Národní archiv Spojeného království však vše potvrdil. Dokumentace, výpočty, zkušební zařízení – vše existovalo.
Operace Blue Peacock byla logickým vyústěním tehdejší doktríny „spálené země“. Když nelze obranu udržet, zničíme území dřív, než ho získá nepřítel. Tak uvažovalo velení NATO, tak uvažovali stratégové v Londýně i Washingtonu. V očích britských generálů nebylo západní Německo domovem spojenců, ale nárazníkovým pásmem – místem, které lze obětovat za cenu přežití Londýna, Paříže nebo New Yorku.
A právě to bylo důvodem, proč byl plán nakonec uložen k ledu. Ne ze soucitu. Ne z etiky. Ale z obav. Z obav, že Němci – a další spojenci – nebudou ochotni stát se zónou smrti. Navíc začínalo být jasné, že výbuch takových zbraní by způsobil nedozírnou ekologickou i politickou katastrofu. Radioaktivní spad nezná hranice. Smrt nečte mapy.
V roce 1958 byl projekt zrušen. Nikdy nebyl použit. Nikdy nebyly bomby zakopány. Slepice si zachovaly svou roli v drůbežárnách – a ne v podzemních bunkrech smrti.
Ale přesto – myšlenka přežila. A právě to je na ní děsivé. Protože Blue Peacock ukazuje, kam až je člověk schopen zajít, když se bojí. Jak snadno lze ospravedlnit naprosté šílenství, pokud jej oblékneme do slov „obrana“ nebo „strategická nutnost“. A jak blízko jsme byli – a možná stále jsme – k rozhodnutí, které by celý kontinent uvrhlo do tmy, bez ohledu na to, kdo by válku začal.
Možná se dnes smějeme myšlence slepic v bombách. Možná se smějeme absurditě doby, kdy generálové psali memoranda o ptačím teple a biologickém vyhřívání. Ale ten smích je prázdný.
Protože zatímco se smějeme, jiné projekty Blue Peacock už možná vznikají – v laboratořích, za firewally, v algoritmech, které nerozumí ani humoru, ani lidské paměti.
A tentokrát možná nebudou potřebovat člověka vůbec.
Seznam použitých zdrojů:
1. BENDER, Jeremy. During the Cold War, the UK designed nuclear land mines that were reliant on chickens [online]. Business Insider, 13. 11. 2016 [cit. 17. 6. 2025]. Dostupné z: https://www.businessinsider.com/uk-developed-chicken-warmed-nuclear-landmines-2016-11
2. MIZOKAMI, Kyle. Britain Built a Nuclear Land Mine and Almost Used Chickens To Detonate It [online]. Popular Mechanics, 21. 12. 2018 [cit. 17. 6. 2025]. Dostupné z: https://www.popularmechanics.com/military/weapons/a25645798/blue-peacock-land-mine/
3. CARLTON, Genevieve. Inside Project Blue Peacock, The Most Outrageous Nuclear Plot Of The Entire Cold War [online]. All That's Interesting, 22. 12. 2022 [cit. 17. 6. 2025]. Dostupné z: https://allthatsinteresting.com/blue-peacock
