Hlavní obsah
Psychologie

Stres není jen v hlavě: Signály z těla, které byste neměli ignorovat

Foto: Pexels.com

Chronický stres vede k vyčerpání a zdravotním problémům (Zdroj: Pexels.com)

Zdravotní potíže jako bolesti hlavy nebo únavu považujeme v dnešní hektické době za normální. Základem odolnosti vůči stresu ale není zatnout zuby a vydržet, ale respektovat signály z vlastního těla.

Článek

Stres začíná v těle, ne v hlavě

Co si představíte, když se řekne „stres“? Většina z nás si vybaví hromadu povinností a časový tlak. Začneme přemýšlet, co všechno jsme ještě nestihli udělat. Možná zaznamenáme podrážděnost, úzkost nebo frustraci nad tím, že tohle všechno přeci nemůžete zvládnout. Jsme naučení vnímat stres jako psychickou záležitost. Jenže stres je také fyzický – a tělo na něj reaguje dřív, než si toho vůbec všimneme.

Když mozek vyhodnotí situaci jako ohrožující (a nekonečná řada úkolů, kdy někoho zklameme, pokud je všechny nesplníme, rozhodně takovým ohrožením je), aktivuje „režim přežití“. Tělo se začne připravovat na to, že se se situací vypořádá jediným způsobem, který zná: budeme bojovat nebo utečeme, jako by šlo o fyzické ohrožení. Srdeční tep se zrychlí, dech je rychlý a povrchní, svaly se napnou. A naopak procesy, které pro obranu před nebezpečím nepotřebujeme, jako je trávení, imunita nebo regenerace, se utlumí. Pokud vnímané ohrožení trvá delší dobu, trvá i stresová reakce těla. A tento fyzický stav pro nás začne být normální. Jinými slovy, ztrácíme schopnost se uvolnit a odpočívat nejen psychicky, ale i fyzicky.

Tělo jako radar: jak poznat, že jste pod tlakem

Většina lidí si zvykne na únavu, bolesti zad nebo podrážděné zažívání natolik, že je dokáže prostě přetrpět nebo ignorovat. Považujeme je za něco normálního. Znáte snad někoho, kdo takové potíže nemá? Podobné stavy ale rozhodně normální nejsou. Měli bychom si uvědomit, že naše tělo si zaslouží pozornost nejen ve chvíli, kdy už vůbec nejsme schopní fungovat a jsme nuceni na navštívit lékaře. I zdánlivě nepodstatné drobnosti jsou varovné signály, které není dobré ignorovat.

Tady jsou nejčastější fyzické projevy stresu:

  • Napětí svalů: zvláště v krku a ramenou, čelisti a zádech, svalové napětí je také nejčastější příčinou bolesti hlavy.
  • Únava a poruchy spánku: neklidný spánek, brzké probouzení, pocit, že nejsme po ránu odpočatí.
  • Zažívací potíže: nafouklé břicho, křeče, zácpa nebo průjem.
  • Změny srdečního rytmu nebo dýchání: bušení srdce, dušnost, sevřený hrudník.
  • Zhoršená imunita nebo kožní problémy: častá nachlazení, ekzémy, alergie, akné.

Proč své tělo často neposloucháme – a proč bychom měli

Už jste se někdy s výše uvedenými fyzickými projevy stresu setkali? Pravděpodobně ano. Tělo nám podobné signály dává neustále, ale my se často rozhodneme neposlouchat. Buď to zkrátka nějak vydržíme, nebo si najdeme rozptýlení třeba v podobě sociálních sítí, seriálů, jídla, alkoholu, cigaret nebo čehokoliv dalšího, co nám pomůže nepříjemné vjemy utlumit. Jenže čím déle přehlížíme signály z těla, tím více ztrácíme kontakt sami se sebou. A tím hůř se orientujeme v tom, co vlastně potřebujeme.

Ignorovaný stres vede k únavě, chronickým onemocněním a často i k vyhoření.

Co s tím? Zpomalte a začněte naslouchat

Dobrá zpráva je, že své tělo můžete znovu začít vnímat. A není k tomu potřeba nic složitého.

Tři jednoduché způsoby, jak se znovu propojit se svým tělem:

  • Krátké zastavení několikrát denně: Zeptejte se sami sebe: Jak se cítím? Co v těle vnímám? Co právě teď potřebuju?
  • Rychlý „body scan“: Zaměřte svou pozornost postupně na jednotlivé části svého těla – na hlavu, krk, ramena… Co v každé z nich vnímáte? Všímáte si napětí? Únavy? Projděte postupně celé tělo od hlavy až k chodidlům.
  • Dech pro ukotvení: Na chvíli se soustřeďte na svůj dech. Nemusíte nic měnit, jen vnímejte a pozorujte své tělo při nádechu a výdechu. Uklidníte tím nejen dech, ale i mysl a pomůže vám to trochu více se propojit se svým tělem.

Vaše tělo ví, co potřebujete. Poslouchejte ho.

Stres nemusíte „přežít“. Můžete ho začít chápat jako informaci. Vaše tělo vám říká, že něco není v pořádku – a chce vám pomoct to napravit.

Zkuste si dnes několikrát udělat krátkou pauzu a jen se zeptat: Jak se vlastně cítím? Možná se dozvíte víc, než čekáte. Potom se můžete zamyslet, jestli je nějaká drobnost, kterou byste dnes mohli udělat jinak, abyste byli více v souladu s tím, co opravdu potřebujete.

Více o tématech psychosomatiky a každodenní duševní hygieny najdete na www.odstresukpohode.cz.

Zdroje:

CAMBRIDGE HEALTH ALLIANCE. Listening to your body: new research on mindfulness unlocks path to behavior change [online]. 2024-12 [cit. 2025-03-23]. Dostupné z: https://www.challiance.org/about-cha/newsroom/cha-newsroom/2024/12/listening-to-your-body-new-research-on-mindfulness-unlocks-path-to-behavior-change

HARVARD HEALTH PUBLISHING. Understanding the stress response [online]. [cit. 2025-03-23]. Dostupné z: https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/understanding-the-stress-response

NATIONAL INSTITUTE OF MENTAL HEALTH. So stressed out: fact sheet [online]. [cit. 2025-03-23]. Dostupné z: https://www.nimh.nih.gov/health/publications/so-stressed-out-fact-sheet

AMERICAN PSYCHOLOGICAL ASSOCIATION. How stress affects your body [online]. [cit. 2025-03-23]. Dostupné z: https://www.apa.org/topics/stress/body

WORLD HEALTH ORGANIZATION. Stress: Q&A [online]. [cit. 2025-03-23]. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/questions-and-answers/item/stress

AMERICAN PSYCHOLOGICAL ASSOCIATION. Mindfulness meditation [online]. [cit. 2025-03-23]. Dostupné z: https://www.apa.org/topics/mindfulness/meditation

VITETTA, L.; ANTON, B.; CORTIZO, F., SALI, A. Mind-Body Medicine: Stress and Its Impact on Overall Health and Longevity. In: Annals of the New York Academy of Sciences [online]. 2006, roč. 1067, č. 1, s. 492–497. DOI: 10.1111/j.1749-6632.2005.tb06153.x. Dostupné z: https://nyaspubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1749-6632.2005.tb06153.x

SCHULZ, André; VÖGELE, Claus. Interoception and stress. In: Frontiers in Psychology [online]. 2015, roč. 6, čl. 993. DOI: 10.3389/fpsyg.2015.00993. Dostupné z: https://www.frontiersin.org/journals/psychology/articles/10.3389/fpsyg.2015.00993/full

KENG, Shian-Ling; SMOSKI, Moria J.; ROBINS, Clive J. Effects of Mindfulness on Psychological Health: A Review of Empirical Studies. In: Clinical Psychology Review [online]. 2011, roč. 31, č. 6, s. 1041-1056. DOI: https://doi.org/10.1016/j.cpr.2011.04.006. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S027273581100081X?via%3Dihub

PÉREZ-PEÑA, Marbella; NOTERMANS, Jessica; DESMEDT, Olivier; VAN DER GUCHT, Katleen; PHILIPPOT, Pierre. Mindfulness-Based Interventions and Body Awareness. In: Brain Sciences [online]. 2022, roč. 12, č. 2. DOI: 10.3390/brainsci12020285. Dostupné z: https://www.mdpi.com/2076-3425/12/2/285

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám