Článek
„Děkujeme za dáreček! Přesně v 9:58 k nám přistál v zahradě. Přijel pán na kole, vzadu na nosiči papírovou krabici, na tom by nebylo nic divného, zatím jsme o něm nevěděli. Až do chvíle, než jsme zjistili, že nám ovečka Heidinka tahá papírovou krabici kolem brány. Nejdřív jsem si naivně říkala, že nám asi někdo strčil za bránu krabici s pečivem. V krabici nebylo pečivo ale mladý kohoutek. Kolikátý už letos?!“
Udělal jste chybu. Podíval jste se přímo do bezpečnostní kamery! Vzkazují majitelé zahrady, žadají omluvu a pytel zrní.
Lidé se zbavují kohoutků nejčastěji ze dvou důvodu. Tím prvním je ten, že při líhnutí vajíček se velice často stává, že se vylíhne více kohoutků než slepic. Jelikož kohoutci nesnáší vajíčka, tak jsou při takovém počtu považováni za „bezcenné“ a „nepotřebné“, avšak někteří lidé nemají srdce na to, je zabít, tak jim potom shání nové domovy. Tím druhým je fakt, že se muže stát, že se lidé rozhodnou si kohoutky nechat, potom ale velice často dochází k problému, že mají málo prostoru nebo málo slepiček na počet kohoutů. Kohouti si potom vybudují potřebu „zápasit“ o svůj prostor a o své hejno. Při takovýchto situacích si lidé nechají jednoho kohoutka, který se jim líbí, ať už povahou nebo vizuálně a zbytku se potřebují zbavit,“ vysvětluje mi majitelka zahrady Romana Vojířová důvody, proč se jen od začátku tohoto roku objevil v jejich záchranné stanici pro odložená nebo týraná zvířata už šestý kohout. Jenže jí už dochází kapacity, energie i trpělivost.
„Vážení aktuálně se staráme skoro o 300 zvířat, povodně nám vyplavily sklad, mám tu 10 pár dnů stwrých koťátek, které nějaká dobrá duše vyhodila do příkopa. Májenka je po operaci a Rastymu se zatím velmi pomalu zlepšuje jeho zranění. Fakt vám přijde fér, hodin nám za bránu dalšího kohouta a spoléhat na to, že se o něj postaráme? Pánovi bych chtěla vzkázat - máme vás na kamerách. Takže očekávám, že se mi ozvete a ke kohoutovi přidáte minimálně pytel krmení a nějakou tu omluvenku. Koukl jste se totiž přímo do kamery, která snímá bránu, nebude tak těžké vás najít,“ neskrývá rozhořčení na facebooku Pohadkové zahrady se zvířátky Romana Vojířová.
„Tož vítej kohoutku, když už si k nám přišel. Snad se dokážeš s tou partou předchozích kohoutích výrostků nějak porovnat.“
Jeden z předchozích odložených kohoutů.
Problém není jen práce a náklady navíc, ale i zdravotní riziko pro celou zahradu, jak se mimochodem ukázalo letos v létě s jedním z přechozích odloženců. Unavená Romana s manželem, kteří se ještě teď vzpamatovávají z povodně, která jim, krom jiného, zatopila sklad s krmivem, jsou na podobné „nálezy“ za branou (nebo přes plot) zahrady bohužel celkem zvyklí, už se ale rozhodli rázně ohradit.
V České republice se pouze ve vaječném průmyslu každoročně usmrtí 12 milionů jednodenních kohoutků. Jenom proto, že kohouti vejce nesnášejí, a tak jsou prostě v tomto byznysu „zbyteční“. Stejnou nálepku dostanou také od svého chovatele, když ho pak prudí na zahradě opakovanými útoky. Ty pak vedou jeho kroky buď s krabicí na kole k nejbližšímu útulku, nebo k rozpálené plotně s velkým hrncem. Jen si zadejte do Googlu otázku „co s přebytečným kohoutem“. S odpovědí se rozhodně nemaže. Kohoutí #MeToo je tu a všichni před ním zavírají oči.
Kohouti, držte se, i na vaše práva jednou dojde!
