Sexuálně zneužíval mladé studentky po celá desetiletí. Pád slavného mistra tibetského buddhismu

Slavný tibetský láma Sogjal Rinpočhe (1947–2019) byl uznávaným a oblíbeným mistrem tibetského buddhismu. Toto krásné náboženství si většina lidí spojuje s nejvyšší mírou soucitu ke všem živým bytostem, ochotou k sebeobětování, klidem a hlubokou meditací. Rinpočhe (tibetsky རིན་པོ་ཆེ་) je titul, který bývá používán v buddhismu k uctivému oslovení lámů – v překladu znamená „velevzácný“ či „ctihodný“.

Sogjal Rinpočhe založil mezinárodní síť více než stovky buddhistických center ve více než dvacítce zemí po celém světě a proslul (nejen) svým knižním bestsellerem Tibetská kniha života a smrti, který vyšel ve třiceti jazycích. Právě tato kniha stála u zrodu mého zájmu o buddhismus, který vyvrcholil dvěma cestami do Indie, Ladaku a Tibetu, kdy jsem nějaký čas strávil v buddhistických klášterech napříč Himálajem. O to větší šok pro mě byl, když jsem zjistil, že oblíbený autor, který vyučoval tibetský buddhismus po celém světě a významně ovlivnil celou generaci buddhistů, byl sexuální predátor a zloděj.

Jen velmi stručně připomenu, že Siddhártha Gautama (563–483 př. n. l.), zvaný Buddha (tedy probuzený, osvícený), přišel s tezí o vysvobození z neustálého koloběhu reinkarnací a dosažení stavu, který je znám jako nirvána, v jazyce páli nibbána (doslova vyvanutí). Stal se zakladatelem buddhismu. Svým učedníkům předal nauku založenou na čtyřech vznešených pravdách: (1) tento náš život je utrpení; (2) utrpení pramení z naší žádostivosti, žízně po životě; (3) odstraněním této žádostivosti, tedy úplným opuštěním žízně po životě, odstraníme utrpení; (4) k tomu vede ušlechtilá osmidílná cesta správného chápání, myšlení, mluvení, konání, životosprávy, úsilí, pozornosti a soustředění.

Dnes rozeznáváme několik základních směrů buddhismu a různé myšlenkové linie. Tibetský buddhismus vzešel z tradice mahájánového buddhismu ovlivněného rovněž tradicí tantry a starší tradicí tibetského náboženství bön.

Světově slavný láma Sogjal Rinpočhe ovšem žil dvojí život a za maskou ctihodného učitele se skrýval sexuální predátor a také finanční zločinec, ačkoli on sám obvinění odmítal neutrálními vyjádřeními typu „jsem si sám sebou jistý“ nebo „nikdy nebylo mým cílem ubližovat“.

Narodil se jako Sonam Gyaltsen Lakar v roce 1947 v Tibetu, přičemž byl rozpoznán coby reinkarnace Tertöna Sogjala, učitele třináctého dalajlámy. Dostalo se mu širokého a komplexního vzdělání, ve kterém výrazně vynikal. Kromě Indie studoval také v evropských zemích a v USA. Jeho dílo je bezesporu úctyhodné, ovšem tomu se nyní nevěnujeme; zajímá nás temná strana Sogjalovy rozporuplné osobnosti.

První obvinění ze sexuálního zneužívání se objevilo v roce 1994. Tehdy měl zneužít svého postavení a opakovaně sexuálně napadnout jednu ze svých mladých studentek. Žaloba byla nakonec vypořádána mimosoudně vyplacením vysoké částky poškozené. Buddhistický láma Sogjal Rinpočhe svými aktivitami mimo jiné vydělal mimořádné jmění.

Následovala další obvinění ze strany studentek, spolupracovnic i zaměstnankyň lámových firem a spolků. V roce 2017 svědčilo větší množství mužů, kteří se dlouhodobě pohybovali kolem lámy, že byli svědky sexuálních útoků, ale také brutálního bití a ponižování. Vypověděli, že láma žije velmi rozmařilý, konzumní život, utrácí obrovské částky darované sponzory na zajištění buddhistických center za požitky na hraně morální ospravedlnitelnosti, často za ní.

Mnoho zainteresovaných lidí při vyšetřování sexuálních útoků lámy Sogjala Rinpočheho vypovědělo, že úzkostlivě budoval mediální obraz moudrého, ctihodného, empatického mudrce, ale ve skutečnosti žil zcela naopak. Podobně se nakonec vyjádřili i někteří vysoce postavení lámové tibetského buddhismu žijící v exilu. Po dalších závažných obviněních ze sexuálních útoků na mladé studentky odešel Sogjal Rinpočhe do ústraní. Zemřel v roce 2019 s cejchem sexuálního predátora a zločince.

Sexuální zneužívání je vždycky zlem, ale dvojnásobným, když se děje tam, kde oběti očekávají pomoc, přijetí a empatii. Zneužívání v náboženských společnostech je do nebe volající ohavnost a nemělo by končit výsměšnými podmínkami.

Zdroje:

HAVELKA, Ondřej. Náboženský šok: Religiózní otřesy v odlišných náboženstvích a kulturách, mezináboženský dialog a praktická religionistika poutnickou perspektivou. Praha: Akbar, 2021.

Lama sex abuse claims call Buddhist taboos into question | Mary Finnigan | The Guardian