Článek
Hovořil jsem v Africe s desítkami lidí, kteří o těchto strukturách vědí nebo přímo znají dívku, která zde porodila, a její dítě bylo následně prodáno. Většinou se ale tito lidé bojí mluvit, a tak v článku vycházím zejména z odborných i investigativně žurnalistických zdrojů. O tomto fenoménu jsem se však poprvé doslechl osobně, a to v Burkině Faso a poté i v dalších zemích (nejen) západní Afriky.
Na první pohled mohou tyto instituce působit jako běžné soukromé porodnice nebo také domovy pro svobodné matky v nouzi, ovšem za jejich zdmi se odehrává jeden z nejděsivějších druhů obchodování s lidmi. V Nigérii – která je tímto temným fenoménem nejzasaženější – se jim říká „baby factories“ – továrny na děti. Některé mladé ženy v sociální nouzi jsou do nich lákány falešnými sliby práce, levného či bezplatného ubytování nebo bezplatné zdravotní péče. Netuší, že budou uvězněny a znásilňovány tak dlouho, dokud neotěhotní. Jiné přicházejí již těhotné v domnění, že zde bezpečně porodí. Po porodu jsou ženám, nebo spíše velmi mladým dívkám, děti odebrány a jejich další osud je nejasný. Investigativní novináři v Nigérii vystopovali alespoň některé opakující se vzorce.
Majitelé zařízení se často vydávají za provozovatele soukromých klinik, porodnic, sirotčinců nebo charitativních domů pro těhotné ženy. Jejich obětmi bývají nezletilé dívky (ať už těhotné nebo nikoli), dívky odmítnuté rodinou kvůli nechtěnému těhotenství, dívky unesené nebo nalákané falešnou nabídkou práce nebo také ženy prchající před ozbrojenými konflikty či extrémní chudobou.
Po porodu je dítě vždy prodáno. Matce obvykle řeknou, že dítě zemřelo, a pod silným nátlakem bývá donucena podepsat dokumenty, kterým nerozumí. Některé ženy dostanou malou finanční částku, jiné vůbec nic. Podle vyšetřovatelů představují „baby factories“ zvláštní formu obchodování s lidmi, která kombinuje sexuální vykořisťování, nucené těhotenství a nelegální obchod s novorozenci.
Jedním z nejznámějších případů posledních let byla policejní razie v nigerijském státě Abia v roce 2023. V objektu vydávajícím se za porodnici našli vojáci a policisté dvaadvacet těhotných dívek (některé v děsivém stavu), dvě malé děti a doklady o prodeji stovek novorozenců. Vyšetřovatelé uvedli, že novorozenci byli prodáváni obchodníkům s lidmi a dalším zločineckým skupinám. Majitel zařízení byl zadržen a bylo zahájeno rozsáhlé vyšetřování, které ale nedosáhlo valných výsledků, zejména kvůli korupci.
V nigerijském státě Anambra policie v roce 2022 osvobodila pětatřicet dospívajících dívek, které byly podle vyšetřovatelů drženy v hotelu fungujícím jako „baby factory“. Některé byly těhotné, jiné byly podle policie opakovaně znásilňovány, aby otěhotněly a jejich děti měly být prodány na černém trhu. Tři podezřelí byli zatčeni, hlavní organizátor uprchl – jinými slovy se po zadržení vyplatil. Zde jen dodám, že Nigérie – nejlidnatější země Afriky – má nespočet obrovských sociálních problémů a kriminalita zde dosahuje obludných rozměrů. Mimo dalších jsem psal například o brutální skupině Black Axe. Také proto se vyšetřování „baby factories“ nevěnuje až tolik pozornosti, neboť je mnoho viditelnějších a krvavějších sociálních problémů.
Mezi nejznámější aktuálních svědectví patří výpověď mladé Nigerijky, kterou nigerijská média představují pod změněným jménem Grace. Ve svých sedmnácti letech uvěřila nabídce práce v soukromé klinice. Po příjezdu jí byl odebrán telefon a doklady. Následně byla znásilňována, dokud neotěhotněla. Po porodu jí personál oznámil, že dítě zemřelo. Teprve později při policejním vyšetřování vyšlo najevo, že zcela zdravý novorozenec byl prodán prostřednictvím organizovaného řetězce zprostředkovatelů. Přestože se policii podařilo rozkrýt část sítě, osud dítěte zůstal neznámý. Podobné výpovědi se opakují v reportážích mezinárodních médií i v odborných studiích o obchodování s lidmi.
Klíčovou otázkou zůstává, kdo děti kupuje. Vyšetřování ukazují, že odběratelé tvoří několik skupin. Patří mezi ně například lidé usilující o nelegální adopci (ať už proto, že legálně se jim adopce nepodařila, nebo z jiných důvodů, které si nechceme představovat); páry, které se kvůli složitým adopčním procedurám v některých zemích uchylují k nezákonným cestám; obchodníci s lidmi převážející děti do dalších zemí celého – zejména ale západního – světa; organizované kriminální skupiny využívající děti k nucené práci nebo sexuálnímu vykořisťování a nakonec skupiny, které kupují děti k těm nejhorším možným činnostem, kterým se zdráháme uvěřit, ale víme, že ve společnosti skrytě existují, a navíc zejména právě na Západě. Tito nejzvrácenější „odběratelé“ ale nejsou pouze ve vzdálených zemích, část z nich funguje v rámci afrického čarodějnictví, kde se dětské oběti využívají při rituálech za účelem politického nebo byznysového úspěchu platícího klienta, jak jsem o tom psal zde.
Dalším ze znepokojujících zjištění je, že do mnoha zdokumentovaných případů byli podle vyšetřovatelů zapojeni skuteční zdravotníci – lékaři i porodní asistentky. Odborné publikace popisují případy, kdy majitelé nelegálních porodnic využívali skutečné vystudované zdravotníky, aby zařízení působilo důvěryhodně. To následně komplikovalo práci policie i soudů, protože provozovatelé tvrdili, že poskytují běžnou porodnickou péči nebo zprostředkovávají tzv. náhradní (surogátní) mateřství. Celému systému výrazně napomáhá právě rostoucí poptávka po náhradním mateřství, opět zejména na Západě. Velmi závažnou se také jeví vyšetřovací verze propojující tyto „baby factories“ se západní sítí organizovaných pedofilních struktur dodávajících novorozence velmi bohatým lidem za účelem, který si vůbec nechceme připouštět.
Nigerijská policie a Národní agentura pro zákaz obchodování s lidmi (NAPTIP) pravidelně provádějí razie a osvobozují ženy i děti. Přesto odborníci upozorňují, že odhalené případy představují pouze malou část skutečného rozsahu systematického problému. Sítě se rychle přesouvají mezi jednotlivými státy, mění názvy zařízení, využívají falešné zdravotnické licence a často spolupracují s padělateli rodných listů či dalších dokumentů.
Velmi významnou překážkou odhalování zůstává i mimořádně pomalé soudní řízení a velmi široce rozšířená korupce.
Zdroje:
European Union Agency for Asylum (EUAA). Nigeria: Country Focus – Domestic and Cross-border Trafficking (2026).
Onuoha, F. C. The Evolving Menace of Baby Factories and Trafficking in Nigeria. African Security Review (2014).
Makinde, O. A. et al. Infant Trafficking and Baby Factories: A New Tale of Child Abuse in Nigeria. Child Abuse Review (2016).
Makinde, O. A. et al. Baby Factories in Nigeria: Starting the Discussion Toward a National Prevention Policy. Trauma, Violence & Abuse (2017).
BBC. Nigeria's "baby factories": a hidden crisis (2025).
