Článek
Kolikrát jste v dětství slyšeli věty tohoto typu? Svobodná výchova totiž zastává názor, že tímto své děti nutíte k tomu, aby se jich někdo mohl dotýkat a zároveň nastává vydírání, když dítě pusu dát nechce. Dítě má pak dojem, že se nemůže bránit a musí poslechnout. Tím mu můžete způsobit trauma a dítě se ještě ke všemu bude cítit provinile.
Není výchova, jako výchova
Výchova dětí je velmi diskutabilní téma. V současné době se mnoho matek snaží být těmi nejlepšími. Na tom samozřejmě není nic špatného, ale nic se nesmí přehánět. V posledních letech se velmi podporuje svobodná volba dětí, přičemž byste je neměli do ničeho nutit. Dítěti byste tedy ideálně měli nabízet více možností k dané situace a nechat ho, ať se samo rozhodne. Všechny alternativy by měly mít stejnou váhu. Mezi vámi a vaší ratolestí by také při nejlepším měla vzniknout dohoda. Ale kdy je vhodné stavět na dohodě a kdy dítě něčemu učit?
Hranice jsou tenké
Je velký rozdíl, pokud dítěti řeknete: „Dej babičce pusu, jinak bude smutná,“ nebo mu vysvětlíte, že pokud se vítá/loučí s blízkými, dělá se to a ono. Zastánci moderní svobodné výchovy totiž tvrdí, že pokud dítko budete nutit, aby na sebe „nechalo sáhnout“, může z toho mít později psychické trauma. Bude mít pocit, že na jeho tělo smí „sahat“ kdokoliv a tím může nastat situace, kdy může ztratit sebeúctu.
Druhá část věty je popisována jako vydírání. Dítě tak dostanete do nepříjemné situace, kdy se bude muset rozhodnout, jestli nechá babičku smutnou, nebo se raději bude cítit nepříjemně. Pokud dítě babičce „pusu“ nedá, bude se cítit provinile, a to díky vám. Vy jste mu řekli, že pokud to neudělá, tak babička bude smutná. Ale pokud vám dítě vyhoví, může to brát tak, že ve vás nemá oporu, protože jste ho nepodpořili, když si to dítě nepřálo. Nerespektovali jste jeho rozhodnutí.
Respektování, rozmazlování nebo jen učení chování?
V moderní svobodné výchově je zastáván i pilíř, který říká, že k dítěti byste se měli chovat stejně jako k dospělému (přesněji brát jej jako rovnocennou osobnost). Možná proto je kladen takový důraz na svobodnou volbu. Rodiče, které své dětičky nabádají k tomu, aby blízké při pozdravení políbili, jistě nemají zlý záměr. Ba naopak – rodiče se tím snaží naučit své potomky chováním k blízkým. Ostatně plno rodičů zastává „klasickou“ výchovu, kterou oni sami byli vychováváni.
Někdo může výchovu, která je založena na rozhodnutí dítka, označit jako rozmazlování. Je možné že v tom vidí jen rodiče, kteří „skáčou, jak dítě píská“. Na druhou stranu, proč by dítě muselo dělat to, co se po něm chce, když mu to je nepříjemné?
Každý podle svého nejlepšího vědomí a svědomí
Výchova dětí a přístup k ní je opravdu velmi diskutabilní. Lidé se velmi často rozdělují na dva „tábory“ – ti, kteří praktikují výchovu našich rodičů, a ti, kteří se snaží vzít si co nejvíce z moderních postřehů. V principu je to ale stejné, každý rodič chce pro své dítě to nejlepší a snaží se jeho výchovu vést podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Zdroje: článek dětijsoutakylidi.cz
