Článek
Právě nyní nastalo období, kdy doma můžete objevit nečekaného návštěvníka z hmyzí říše. Je to „brouk“ a není jen tak ledajaký. Dostal se k nám ze Severní Ameriky, kde se přemnožil a nyní kolonizuje i Evropu. Máme mít z vroubenky americké obavu?
Vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis) byla v Evropě poprvé objevena v roce 1999. Jak překonala oceán? Vysvětlení je poměrně jednoduché. Se zbožím na lodi či v letadle a vzhledem k příznivému klimatu se začala množit i v našem mírném pásu. V Česku její výskyt poprvé potvrdili v roce 2006 výzkumníci z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. V dalších letech byla hlášena pozorování na jižní Moravě a po roce 2010 už téměř po celé republice.
Pustili jsme ji ven, vrátila se
Setkat se s tímto živočichem z čeledi ploštic mohou nejčastěji obyvatelé rodinných domů v blízkosti jehličnanů. Vroubenka se objevila i u nás doma za dveřmi a s respektem k přírodě jsme ji vypustili ven do chladna. Jenže asi za dva dny jsme ji měli u botníku zpět. To už jsem začal přemýšlet, co je to za zvláštní ploštici s klikatou bílou linií ve tvaru „W“.
Stačila chvíle hledání a bylo jasno. Tento červenohnědý hmyz s dvojitým véčkem na zádech a listovitým rozšířením zadních nohou má tendenci se před zimou vtírat do tepla lidských obydlí, kde chce přečkat zimu. V USA a v Kanadě některé oblasti tito brouci zaplavují a lidé tam na podzim zažívají doslova invaze.
Vroubenka má zajímavě tvarované nožky. Má to svůj důvod
Přestože vzhled vroubenky může vzbudit obavy, není důvod k panice. Dospělá ploštice, která dorůstá délky téměř dvou centimetrů, má zvláštní zadní nohy s rozšířenými holeněmi, které připomínají listy. Tento tvar není jen ozdobou, ale evoluční výhodou. Pomáhá ploštici v pohybu mezi jehličím, které je jejím přirozeným prostředím. V přírodě se totiž živí především šťávami ze semen jehličnanů, například borovic nebo jedlí, takže pokud bydlíte poblíž lesa nebo máte na zahradě jehličnany, je pravděpodobnost, že se k vám zatoulá, mnohem větší. Zimu přežívá v dutinách nebo v kůře stromů, případně pod kameny. V domě tomuto hmyzu stačí spára v okně či skulina u okenního rámu. Na jaře pak odlétá.
Lidem neškodí, ale raději se ploštice nedotýkejte
Přítomnost podivného hmyzu může vyvolat rozporuplné pocity. Na jednu stranu vypadá cizokrajně a jeho velikost může budit respekt. Na druhou stranu ale není důvod se ho bát. Vroubenka americká nepřenáší žádné nemoci, nelétá lidem do vlasů a může kousnout pouze výjimečně, což ale kůži nijak neublíží. V domácnosti nenapáchá žádné škody a neohrožuje ani pokojové rostliny. Její vztah k člověku je v podstatě neutrální, pouze sdílí stejný prostor, když potřebuje přežít chladné měsíce.
Jedna věc však stojí za zmínku a na tu je třeba si dát pozor. Pokud se ploštice pokusíte dotknout, může se bránit vyloučením obranného sekretu s velmi nepříjemným zápachem. Jde o její přirozenou reakci, kterou používá k odstrašení predátorů. Sekret je cítit po zkaženém ovoci a pozor, z kůže se smývá velmi špatně. Proto je lepší na ni nesahat a odnést ji ven třeba v jednorázových rukavicích nebo ve sklenici.
Zimu v klidu přežije. Jak už jsem psal výše, najde si jiný úkryt, kde nemusí být takové teplo jako v domě. Vroubenka si totiž umí poradit i ve velmi silných mrazech.
Vroubenka má tělo dlouhé asi 2 cm. Patří k největším plošticím
Lesům moc nepomáhá
Vroubenka americká je klasickou ukázkou toho, jak snadno se dnes druhy šíří po světě díky dopravě, obchodu i klimatickým změnám. V našem případě jde o invazní druh, který ve větších počtech může zlikvidovat většinu jehličnatých semen, čímž zamezí množení stromů. Vědci v Česku zatím stojí na počátku výzkumu vlivu vroubenky americké na české lesy, ale i na ostatní ploštice například prostřednictvím parazitů. Negativní působení ploštice se totiž může projevit až po letech.
Výskyt vroubenky americké můžete nahlásit na stránkách projektu najdije.cz, který spadá pod Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu.
Anketa
Zdroje: najdije.cz, casopisveronica.cz, ziva.avcr.cz
