Boy bandy devadesátých let aneb Když zpěv nebyl na prvním místě

Chlapecké kapely 90. let 20. století se staly fenoménem, jenž ovlivnil hudební průmysl a vůbec celou popovou kulturu po celém světě, Česko nevyjímaje. Obvykle šlo o skupinku pěti mladíků, kteří kromě hudby (ta byla kolikrát vedlejší) lámali dospívajícím dívkám srdce svým vzhledem, oblékáním a tancem.

Prakticky všechny nejúspěšnější skupiny byly pečlivě konstruované projekty hudebních producentů a manažerů. Boy bandy nebyly přirozeně vzniklé hudební formace, i když tak měly působit. Kluci většinou neuměli na žádný hudební nástroj, natož aby pak znali třeba noty.

V devadesátých letech minulého století se manažeři jako Lou Pearlman nebo Simon Cowell snažili zúročit poptávku po nové vlně popové hudby. Studia už nechtěla čekat, až se někde na předměstí objeví nějaká talentovaná parta, která možná časem uspěje v hitparádách. S příchodem hudebních televizí už navíc dobrá muzika nebyla jedinou ingrediencí nutnou k úspěchu. Klíčové faktory začaly hrát i další vlastnosti.

Vznikaly tak kapely, které byly pečlivě vybírány na základě konkurzů, při nichž se hodnotily nejen hudební schopnosti, ale také vzhled, pohybové schopnosti a celková osobnost. Manažeři dohlíželi na každý aspekt života těchto mladíků, od jejich účesů až po veřejná vystoupení. Za první kapelu svého druhu tak lze považovat americkou skupinu New Kids on the Block (nebo také NKOTB), která vznikla už v roce 1984, ale výrazných úspěchů dosáhla v raných devadesátkách. Tato massachusettská kapela se tak stala jakýmsi archetypem, z nějž později hudební manažeři vycházeli.

Jednou z nejúspěšnějších kapel devadesátých let se stali Backstreet Boys, kteří vznikli v roce 1993 na Floridě pod vedením kontroverzního Lou Pearlmana. Kapela se rychle prosadila nejen v USA, ale také v Evropě a Asii. V Česku je zpopularizovala tehdy úspěšná hitparáda Eso, kterou poprvé vyhráli s hitem Get Down. Backstreet Boys se stali vzorem pro mnoho dalších boy bandů, a jejich vliv je patrný i dnes. Dosud prodali více než 100 milionů desek.

Dalším významným jménem byla kapela 'N Sync. Za ní stál také Lou Pearlman a založil ji poté, co se nepohodl s Backstreet Boys. Vyšlo totiž najevo, že většina vydělaných peněz nešla do kapes kluků z kapely, ale jemu. 'N Sync byli dáni dohromady v roce 1995 a přestože se u nás možná tolik neprosadili, v Americe získali se 70 miliony prodanými alby status superhvězd. Kapela se v roce 2002 rozpadla, což bylo částečně způsobeno i kontroverzemi kolem Lou Pearlmana, jenž byl později odsouzen za finanční podvody.

Kromě amerických kapel přispěla do vínku i britská formace Take That. Tato chlapecká skupina vznikla už v roce 1990 a rychle se stala ikonou britské popové scény. Na rozdíl od svých amerických protějšků se Take That zaměřovali více na emotivní balady, což kromě dospívajících dívek oslovovalo třeba i mladé maminky. Po odchodu Robbieho Williamse v roce 1995 se však kapela rozpadla, aby se po deseti letech dala znovu dohromady.

V našich končinách se stal fenoménem boy band Lunetic. Skupina se proslavila v roce 1998 skladbou „Máma“, kdy v klipu kluci zpívají a tančí, přičemž jsou všichni oblečeni v bílém. Píseň okamžitě bodovala v Esu a Lunetici díky úspěchu dokonce hitparádu nějakou dobu moderovali. Trvanlivost boy bandů ale byla často omezená, a tak se i tato kapela brzo rozpadla. Konkrétně v roce 2003. Později se skupina dala znovu dohromady, většího úspěchu už ale nedosáhla.

Chlapecké kapely byly ve své době milované i nenáviděné. Stěžejní nebylo jejich hudební dílo, ale značný důraz byl kladen na merchandising a přítomnost v médiích. Ty nejúspěšnější měly své vlastní televizní pořady, filmy, a dokonce i video hry. Zkrátka šlo o komerční giganty, jejichž vliv přesahoval hudební scénu a zasahoval do mnoha aspektů celé popkultury. Jejich protějškem měly být dívčí kapely, nicméně ty kromě výjimek takových komerčních úspěchů nedosahovaly. K nejznámějším patří třeba Spice Girls nebo naše domácí Holki.

Většina chlapeckých kapel se po čase rozpadla. Jejich klíčové publikum dospělo a pro novou generaci už nebyly tak „in“. Přesto je jejich vliv patrný dodnes. Skupiny jako Backstreet Boys a Take That se dokonce vrátily na scénu a pokračují v kariéře, zatímco jiné zůstávají ikonami své doby. Boy bandy 90. let tak představují jednu velkou éru v hudební historii, kdy se z pečlivě zkonstruovaných produktů stal globální fenomén, jenž formoval celou generaci posluchačů a na dlouhá léta ovlivnil směřování populární hudby. Jejich vliv je dnes patrný třeba v K-popu (zkratka pro korejský pop). V Jižní Koreji jsou totiž chlapecké a dívčí popové kapely konstruovány na stejných principech, nicméně členové těchto kapel procházejí ještě větším drillem – například nesmí mít partnery či partnerky, aby dávali naději každé fanynce či fanouškovi.

Zdroje: Časopis Respekt 35/2024 (pasáž o sporu manažer Backstreet Boys a 'N Sync), ew.com, Webové stránky skupiny Lunetic