Článek
„Mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy.“ Jednoduchá věta, která přežila desetiletí. Carl Sagan, astronom, popularizátor vědy a autor knihy Kosmos, ji používal jako obranu proti lehkověrnosti i jako návod, jak přemýšlet o světě. Nešlo mu o to brát lidem nadšení pro záhady, ale chtěl připomenout, že čím větší a převratnější tvrzení je, tím pevnější musí být jeho opora v realitě. A že šlo o mimořádně nadčasový výrok, dokazuje i dnešní doba, která je v mnoha ohledech zvláštní.
Varoval před zaručenými senzacemi
Sagan byl vědec, který dokázal mluvit o vesmíru tak, že mu rozuměli i lidé bez doktorátu z astrofyziky. V 80. letech přivedl miliony diváků k úžasu nad vesmírem, když v televizním seriálu „Kosmos: Cesta do neznáma“ vysvětloval vznik hvězd i křehkost planety Země.
Zároveň ale varoval před tím, co považoval za jednu z největších hrozeb moderní společnosti: před ochotou uvěřit čemukoli, co zní dostatečně senzačně. Ve své knize „Svět ve stínu démonů“ nazval vědu „svíčkou v temnotě“. Světlem, které nás chrání před blouděním v říši domněnek, přání, manipulací, dezinformací a čistých lží.
Sagan u sondy Viking na počátku 80. let
Důvěřuj, ale prověřuj - rčení, které platí (ale jen částečně)
Dnes je jeho výrok možná aktuálnější než kdy dřív. Žijeme v době, kdy má každý v kapse své vlastní médium. Stačí telefon a pár kliknutí a názor, domněnka nebo i prachsprostá lež může obletět republiku či svět během hodin. Sociální sítě zrušily redakční brány. Nikdo před zveřejněním neověřuje fakta, nikdo nečeká na druhý zdroj. V současnosti tak rychlost vítězí nad přesností a emoce nad zdravým rozumem.
Příkladem může být nedávná kauza kolem prezidenta Petra Pavla. Na sociálních sítích se začalo šířit tvrzení, v němž jeho autor popisoval, že ví, kde prezident tráví dovolenou. Svůj příspěvek spojoval s nepodloženými spekulacemi. Informace se rychle šířila, získávala sdílení a samozřejmě vyvolávala negativní emoce.
A důkazy? Ty nebyly, ale kdo by si dal práci tvrzení ověřovat. Jen minimum z nás. Pro některé jedince byl příspěvek natolik poutavý, že jej pojali jako „alternativní pravdu“, která si žila vlastním životem.
Autor příspěvku, jistý Aleš z Mělníka, jehož redakce Seznam Zpráv vypátrala, si vše vymyslel. Jeho lež už si ale žila vlastním životem s tisíci sdíleními. Někteří diskutující na sociálních sítích tvrdí, že máme zaručenou svobodu projevu v Ústavě a právo na vlastní názor. Jenže nelze názory zaměňovat za vědomé lži.
Známé rčení říká „důvěřuj, ale prověřuj“. Bohužel mnoho lidí zejména v digitálním prostředí zůstává u první části, a tak bychom možná měli tuto frázi změnit na „prověřuj, a pak až důvěřuj“.
Natočili jsme rozhovor s Alešem Svobodou, který psal na sítě, že prezident pobývá u Jermaka v hotelu. Hlídač ze supermarketu už si podobných lží vymyslel mnoho. Argumentuje třeba tím, že “na každém šprochu pravdy trochu”.
— Kristina Ciroková (@cirokova_k) February 13, 2026
https://t.co/mqlk8aryM1 prostřednictvím @SeznamZpravy
Saganův odkaz dnes, možná by se místo o UFO zajímal o AI
Tím se vracíme oklikou zpět k Saganovi. Ten by pravděpodobně v takové situaci položil jednoduchou otázku: Kde jsou důkazy? Určitě by jej nezajímalo, kolik lidí tomu věří ani kolik sdílení post má. Nevěnoval by ani pozornost tomu, jak „zaručená pravda“ rezonuje s naším přesvědčením. Pro Sagana existují pouze ověřitelná fakta, nezávislé zdroje a konzistentní data.
Do hry dnes navíc vstupuje umělá inteligence. Generativní nástroje bohužel dokážou během minut vytvořit text, obraz i video, které působí autenticky. Vzniká tak svět, kde může být realita simulována s nebývalou přesvědčivostí. Paradoxně čím dokonalejší technologie máme, tím víc roste význam staré dobré otázky: Je to pravda, nebo jen dobře vytvořená iluze?
Carl Sagan u fotografií Marsu
Saganův princip není výzvou k cynismu. Neříká, abychom všemu nevěřili. Nabádá ale k opatrnosti. Pokud někdo tvrdí, že objevil nový druh motýla, stačí fotografie a odborný popis. Jestli ale někdo říká, že odhalil celosvětové spiknutí, nestačí dojem ani osobní svědectví. Mimořádné tvrzení mění pravidla hry, a proto musí být podloženo mimořádně silnými argumenty.
V digitálním věku se z této věty stává forma mentální hygieny. Učí nás zpomalit, nešířit automaticky všechno, co nás rozruší nebo nadchne. Připomíná nám, že naše emoce nejsou důkazem a popularita se nerovná pravdě.
Jak říká Sagan, mysl má být otevřená a ochotná přijmout nové myšlenky, ale jen tehdy, když obstojí před světlem důkazů. Dnes by možná nemluvil o UFO, které bylo populární hlavně v 80. letech, ale o algoritmech. Jeho poselství by však zůstalo stejné: svět je dost fascinující sám o sobě. Nemusíme si k němu přidávat další příběhy bez opory v realitě.
Anketa
Zdroje:
Carl Sagan - Kosmos ( ISBN: 80-7176-727-1)
The Conversation - Carl Sagan’s scientific legacy extends far beyond ‘Cosmos
Wikipedia - Carl Sagan
