Článek
Víkendová záchrana zraněného speleologa v Moravském krasu patří k největším a nejnáročnějším akcím svého druhu, jaké se kdy na území Česka odehrály. Desítky hasičů a speleologických záchranářů vyprošťovaly téměř dvacet hodin zraněného jeskyňáře, který uvízl asi padesát metrů pod zemí.
Akce, jež skončila úspěšně, si vyžádala nasazení specialistů z celé republiky a mimořádnou koordinaci v extrémních podmínkách. V českém měřítku šlo o zcela mimořádný zásah a profesionálům podílejícím se na vyproštění patří velký obdiv.
V souvislosti s českou akcí stojí za připomenutí německá operace v jeskyni Riesending, která je považovaná za jednu z největších v historii speleologického záchranářství.
Zrádná jeskyně
Jeskyně Riesending v německé části Alp, nicméně v blízkosti rakouského Salzburku, byla objevena teprve v roce 1997. S hloubkou 1 148 metrů a délkou téměř 20 kilometrů je jednak nejdelší jeskyní v Německu, ale i z evropského hlediska patří mezi giganty. Veřejně známou se stala v červnu 2014, kdy v její hlubině zůstal zaklíněný speleolog, což odstartovalo dosud největší a jednu z nejnákladnějších záchranných akcí v dějinách jeskyňářství.
Vstup do jeskynního systému Riesending
Vše začalo 7. června kolem poledne, kdy skupina tří badatelů vedená Johannem Westhauserem sestoupila do jeskyně, aby ve více jak kilometrové hloubce prováděla průzkum nejodlehlejší části skalní dutiny. Jeskyně, o které již v té době bylo známé, že je technicky velmi náročná už od prvních metrů, ukázala svoji temnou stránku hned druhý den brzy ráno.
Westhauser byl ve více jak kilometrové hloubce těžce zraněn na hlavě po sesuvu kamení. Jak se později ukázalo, utrpěl poranění mozku, přestože měl na hlavě helmu. Jeho stav byl velmi vážný. Kolegové zachovali chladnou hlavu, jeden z nich zůstal na místě se zraněným a druhý se vydal sám zpět na povrch, aby přivolal pomoc.
Po desetihodinovém výstupu z místa, kde nebyl rádiový ani mobilní signál, a po šesti kilometrech těžkého terénu zalarmoval záchranné složky. Tím odstartovala akce, která neměla v dějinách obdoby.
Akce za milion euro
Ještě téhož večera se do útrob hory vydaly tři skupiny záchranářů. Šlo o celkem jedenáct speleologů, kteří začali do jeskyně pomalu sestupovat zatím bez plánu. Ten se v podstatě rodil na koleni, protože nebyl jasný rozsah zranění Westhausera a také nebyl zmapovaný terén, kterým bude nutné pacienta dopravit ven.
Záchranáři při sestupu zřídili v jeskyni speciální komunikační systém, díky němuž bylo možné vyměňovat textové zprávy mezi vchodem do jeskyně a místem nehody. Mezitím na místo postupně dorazily další horské týmy z Německa a Rakouska a připraven byl i vrtulník. Jak se však ukázalo, vyproštění zraněného bylo velmi zdlouhavé.
Na akci se podílely týmy z celé Evropy
Až 11. června večer se ke zraněnému podařilo dostat lékaře. Ten okamžitě zjistil, že zraněný nebude schopen odejít. Diagnostikoval u něj lehčí traumatické poranění mozku a společně s dalším lékařem, jenž dorazil později v noci, rozhodli, že zraněný bude muset být transportován na lehátku.
Trasy pro transport v jeskyni bylo nutné zajistit pevnými lany, šrouby a stupačkami. V nejvypjatější fázi zásahu se uvnitř jeskyně pohybovalo až šedesát lidí, přičemž pozemní části operace se zúčastnily další stovky lidí. Současně bylo nasazeno přibližně devadesát procent veškerého vybavení bavorské horské služby Bergwacht.
Vyproštění zraněného bylo extrémně náročné. Veškerá práce musela probíhat ručně bez pomoci motorů. Westhauserův stav ale zůstával během několika dnů akce stabilní, což dávalo záchranářům naději, že akce dobře dopadne.
Nosítko, které speleologové společně se záchranáři dopravili ke zraněnému 13. června, bylo upraveno tak, aby tlumilo nárazy. Ve svislých chodbách pak záchranáři používali svá vlastní těla jako protiváhu k nosítkám.
Speciální odolné nosítko pro vyproštění zraněného
Extrémně náročné vyproštění se nepočítalo na hodiny, ale na dny. Jakmile došlo k zafixování zraněného, začal jeho pomalý přesun ven, což nakonec trvalo 6 dní. Až 19. června v 11:44 dopoledne mohli záchranáři prohlásit, že akce skončila úspěchem. Pacient byl poté vrtulníkem transportován do nemocnice.
Záchranná akce nakonec trvala celých 11 dní, pokud počítáme čas od chvíle, kdy došlo ke zranění. „Rád bych vyjádřil své srdečné díky všem kolegům, kteří se podíleli na záchraně v jeskyni. Byla to opravdu velká mise,“ poděkoval Westhauser po svém vyproštění prostřednictvím zpravodajského kanálu ABC. Ten se nakonec zcela zotavil a v současnosti se znovu věnuje výzkumu jeskyní.
19. června 2014: Johann Westhauser byl vyproštěn
Ještě šest let se z jeskyně vynášela tuna odpadků
Během operace byla vytvořena nadnárodní koordinovaná skupina více než sedmi stovek lidí. Bavorské ministerstvo vnitra o rok později oznámilo, že náklady na samotnou akci se vyšplhaly téměř na milion euro. Výdaje ale pokračovaly až do roku 2020, protože celých šest let trvalo, než se podařilo z útrob hluboké hory dostat asi tunu odpadu, která během záchrany vznikla. Šlo o zbytky jídla, plastové obaly, vrtačky, baterie a zdravotnický materiál, který by mohl kontaminovat vzácný ekosystém jeskyně.
Ihned po akci byl vchod do nebezpečné jeskyně uzavřen a vstup do podzemí je povolen pouze na zvláštní povolení. To je udělováno jen osobám s oprávněným zájmem, fyzickou způsobilostí a odbornou kvalifikací.
Doplňující zdroje: bbc.com, theguardian.com, en.wikipedia.org
