Článek
„Ne, nemáme. U nás žádný vánoční úklid neprobíhá. U nás je uklizeno pořád,“ odbývám všechny stejnou odpovědí.
Každý rok to ale i u nás vypadalo stejně. Adventní kalendáře se sotva otevřely a manželka začala plánovat velký předvánoční úklid. Celá ve stresu pobíhala po domě a výsledek byl sotva vidět, protože s malými dětmi u nohou zkrátka pořádek udržet zcela nejde. Spíše je to takové hledání řádu v chaosu.
Společné pečení cukroví, zdobení stromku nebo balení dárků, to je fajn. Ale úklid? Hrůza. Mytí oken v tom nejhorším počasí, leštění nábytku v době, kdy je venku tma už ve čtyři hodiny odpoledne? Před loňskými svátky jsme si řekli, že takhle už ne. Vánoce mají být o klidu a doma stejně uklízíme celoročně. Kašleme na to.
A víte co? Doma to vypadá stále stejně čistě. Drhnutí spárů mezi dlaždičkami v koupelně opravdu není nutné dělat v prosinci, na to jsou rozhodně vhodnější měsíce, leštění oken není potřeba provádět tak často, jak se zdá, protože během pozdního podzimu a zimy jejich chvilkový lesk beztak nikdo neocení. Utírání prachu, vytírání a vysávání, praní záclon nebo třeba úklid koupelny, to jsou činnosti, které u nás probíhají po celý rok se železnou pravidelností, stejně jako údržba spotřebičů a úklid hraček.
Nejde tak o žádné velké úklidové akce, ale spíš o drobnosti, které však v dlouhodobém horizontu fungují lépe než stresující „velký“ úklid, který v běžné čistotné domácnosti beztak funguje spíše jako placebo pro duševní klid.
Jasně, člověku se občas nechce uklízet, ale nakonec i jedno vynechání v nějaké pravidelné činnosti nepředstavuje žádnou katastrofu. Katastrofou je pro mě předvánoční chaos, kdy všichni kolem mě dělají, jako by snad měla přijít do jejich domácnosti namísto přátelské návštěvy nějaká přísná kontrola.
Vánoce se blíží, žádný vánoční úklid u nás neproběhl, a přesto je vše v klidu připraveno na dárky pod stromkem. Žádné zapomenuté kouty plné prachu, žádná rok rozsypaná mouka za sporákem. Máme doma pohodu a hlavně o tom jsou u nás v domácnosti Vánoce.
