Článek
První výskyt ruské chřipky byl zaznamenán v listopadu 1889 v Petrohradu, odkud se onemocnění šířilo dál do Ruska a evropských zemí. Pandemie doznívala ještě v roce 1895, ale nejsilněji udeřila hned první rok. Odhady hovoří o milionu mrtvých.
Nápadná podobnost dvou světových pandemií
V době, kdy pandemie zasáhla Rusko a část Evropy, ještě většina lékařů věřila teorii miasmatu, tedy skutečnosti, že se nemoci šíří prostřednictvím zkaženého vzduchu, který vychází z hnijící organické hmoty. Až po objevení viru chřipky v roce 1931 se odborná veřejnost zpětně shodla, že byla příčinou pandemie právě chřipka. Mnoho popisovaných příznaků totiž chřipku naznačovalo, ale pak zde byly i symptomy připomínající jiné a v té době zcela neznámé onemocnění – pacienti kromě horeček, bolesti a slabosti trpěli ztrátou chuti a čichu a u některých se vyvinul těžký zápal plic.
Zkušenosti z posledních let ukazují, že už tehdy mohla část světa čelit koronaviru. Zprávy z konce 19. století totiž nápadně připomínají šíření covidu-19. První vlna pandemie trvala do prosince 1890, ale opakovaně se vracela ještě v letech 1891 a 1892 a v některých částech Evropy se s nemocí lidé potýkali i o pár let později. Zatímco u klasické chřipky však bývají nejvíce ohroženi děti a starší lidé, u ruské chřipky umírali nejvíce ti nejstarší a dětí se nemoc téměř netýkala.
Podobností s covidem-19 je ale ještě více. Po zkušenostech s doznělou pandemií víme, že se někteří pacienti potýkají s následky nemoci dlouhodobě (tzv. long covid), určití pacienti mají i neurologické potíže. I tyto symptomy provázely ruskou chřipku.
Proto dnes lékaři věří, že svět nezažil právě odešlou koronavirovou pandemii poprvé, ale potýkal se s ní už na konci 19. století. Konkrétně je zmiňován lidský koronavirus OC43, který je dnes jedním z běžných nachlazení a způsobuje jen mírné respirační infekce. Genetická analýza totiž naznačuje, že OC43 se od svého zvířecího předchůdce (pravděpodobně kravského koronaviru) oddělil právě kolem roku 1890 – což by časově odpovídalo nástupu pandemie.
Virus byl tehdy nový, populace na něj neměla imunitu, a mohl tak způsobit celosvětovou pandemii s podobnými rysy jako covid-19. „Poté, co tento koronavirus prošel fází opravdu velké smrtnosti, se časem stal mírným,“ uvedl v roce 2022 molekulární genetik Jan Pačes.
Průběh ruské chřipky nápadně připomíná šíření covidu-19
Nemoc se dala vyležet, někteří ale dostali zápal plic a zemřeli
Ruská chřipka jeden čas strašila celou Evropu. V té době už reportéři významných deníků dokázali informovat celkem rychle o aktuálním dění z ohniska nákazy. Psali, že nemoc zvládne většina lidí přečkat bez úhony v posteli, avšak někdy se pacienta chytne a nepustí, přičemž propukne v pneumonii a těžký stav končící i smrtí.
V souvislosti s vírou v teorii miasmatu mnozí pacienti dělali pravý opak toho, co by dělat měli. Aby si do domovů nevpouštěli „zkažený“ vzduch zvenčí, nevětrali. Na druhou stranu se ale jeden s druhým bez obtíží scházeli a nemoc tak dále šířili. Na konci 19. století už byla železniční a lodní doprava dobře rozvinuta, a viru (ať už chřipkovému či koronaviru) nic nebránilo v cestě dostat se i do Evropy a dále do světa.
Z Petrohradu, kde se objevilo první ohnisko (nemoc ale zřejmě byla na člověka přenesena na Sibiři), přičemž se zde nakazilo asi 180 tisíc lidí, se infekce šířila do Skandinávie. Jen ve Švédsku onemocnělo 60 % populace. Další ohniska byla později hlášena z Berlína, kde se nakazila asi polovina obyvatel, Říma či Grenoblu. Další zimu už umírali lidé také ve Španělsku a na Britských ostrovech, ale i v Africe a ve Spojených státech či Austrálii. Kupodivu záznamy z tehdejšího Rakouska-Uherska o žádné výrazně vyšší nemocnosti nehovoří.
O pandemii existuje mnoho zpráv od soudobých lékařů. Jedna z nich zcela vystihuje tehdejší situaci: „Účetní onemocněl chřipkou, ale nevěnoval jí pozornost a celou dobu zůstával na nohou; za tři dny zemřel na zápal plic.“ Další pak: „Včera pohřbili dva obyčejné dělníky, kteří se po chřipce také nachladili a čtvrtý den zemřeli.“ A přesně takové zprávy připomínají pandemii covidu-19.
Epidemiologové dnes odhadují, že se ruskou chřipkou hned v prvních letech pandemie nakazilo zhruba 60 % populace, což odpovídá téměř miliardě lidí. Asi milion pacientů nemoci podlehlo. Situace se v dalších letech uklidňovala, až se z ruské chřipky stalo sezónní respirační onemocnění.
Pokud šlo o pandemii způsobenou koronavirem, což je z dnešního pohledu pravděpodobné, nikoliv ale jisté, je zřejmé, že z říše zvířat se mohou koronaviry do lidské populace dostávat opakovaně a jejich šíření je kvůli globalizaci ještě snadnější.
Doplňující zdroje:
New York Times – An Undiscovered Coronavirus? The Mystery of the ‚Russian Flu‘
