Článek
Na samotný úvod rád stručně připomenu dva předchozí díly, které na sebe volně navazují. Více najdeme v odkazech dole. Vyplatí se s nimi dopředu seznámit. Jít postupně v časové souslednosti jednotlivými poznatky má svůj význam a jistě nejde o chybu.
Kdybychom byť jen krátce nahlédli do lidské historie, poměrně snadno zjistíme, že doba na obyvatele pokaždé měla relativně silný vliv. Zde kupříkladu vzpomeňme náboženství a jeho kladné i záporné dopady, jež jsou obecně známy, zejména jako opora pro nejisté jedince, jako víra ve spravedlivost, které se však nikdy nedosáhlo, ale i jako pronásledování ze strany orgánů církve a následné utrpení lidí, kde mnoho lidských příběhů skončilo smrtí. Mysleme dále na časy bez elektrické energie, bez teplé vody, bez internetu, bez páry a strojů atd. A třeba na podoby života ve středověku, kdy kultura v oblasti mezilidských vztahů bývala na značně nízké úrovni a kdy nebezpečné jevy číhaly takřka na každém rohu. Nikdo si nemohl být jist svým životem. I malé neshody vedly ke zraněním s trvalými následky, jak by se dnes řeklo.
Nyní je řadě časový skok a slíbený pohled. Někdy zaslechneme odvolávání se na současnou dobu. Zajisté na nás má vliv, na někoho menší, na jiného větší. Přesto bychom se jí neměli zaštiťovat a dokonce se na ni vymlouvat. Jestliže naši známí či sousedé vozí své dítě na pět míst konání kroužků zájmové činnosti za týden, musíme my také? Určitě ne. A ani nemáme povinnost si chystat cosi jako správné a trefné odpovědi, kdyby se nás ptali. Pozor bychom si též měli dát, jakým tónem s námi mluví, jak a jaké nám pokládají otázky a kam s nimi míří. Myslím na projevy, pokud v nás svými dotazy a replikami chtějí vyvolat pocit viny. Patrně mají v úmyslu sami sebe povýšit a ukázat, jak my jsme malí, nehodnotní, méněcenní, nemajetní, nešikovní, zaostalí, neschopní…?
My přece neseme plnou osobní odpovědnost za své dítě a za jeho připravenost na život. My jsme hlavními tvůrci jeho osobních vlastností a máme mu dát solidní základ pro další putování světem a pro jeho růst v jednotlivých položkách. A kde je napsáno, že každodenní organizace, zajištěná logistika a dopravní honička zajistí, že dítě bude šťastné? Nebo se aspoň ocitne na nižším stupni, tj. spokojené? Uvědomme si, že k cíli vedou různé cesty. Opačně též platí, že uplatnění stejného směru nemusí zaručit velmi blízký výsledek. Neměli bychom se jako dospělí více dětí ptát, co ony samy chtějí? Jaké prožívají pocity? Ale pozor - věc nestojí tak, že cokoli si zamanou či co jim uvidíme na očích, hned a bezpodmínečně splníme. Tak se přece v životě nemá postupovat. Nám někdo v zaměstnání ustupuje a umetá cestičku? Leckdo by předložil konkrétní příklady, jak z blízkosti zná přesně opačné postupy. Ze strany nadřízeného nevyjímaje. Chceme snad dosáhnout kvalitní připravenosti na život tak, že budeme vést a trénovat děti k něčemu úplně jinému? Přestaňme se zabývat současnou dobou a vytvořme si vlastní postupy a algoritmy, aby se náš potomek nemusel příliš obávat budoucnosti. Trénink, cvičení, zvyšování odolnosti, všestranné otužování, razantní pokles ochrany, navyšování kázně, vůle atd. Tak vypadá správná cesta.
Je vidět, že nás jako dospělé a rodiče zejména čeká ještě dost úvah a přemýšlení. Má cenu jimi projít a nevrhat se do všeho, co kolem sebe vidíme a o čem mluví naši známí, sousedé a spolupracovníci. Či o čem se kdo nějakým způsobem zmiňuje na sociální sítích.
Odkazy, které s tématem dost souvisejí:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-mely-se-drive-deti-lepe-nebo-se-lepe-maji-dnes-135325
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-co-dnes-rodice-delaji-pro-sve-deti-aby-se-mely-lepe-135978
