Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Dilema paní učitelky s agresorem ve třídě

Foto: Patocka Otakar - kniha pohádek B. Němcové

Mezi možná a snad účinná řešení by bylo na nehodného žáka povolat vlčí nápravné komando. Jenže jsme dospěli do současného století a uvedený a jemu blízké přístupy nejsou přijatelné. Co budeme dělat?

Jak jeho chování dopadá na chod třídy? Mj. se ukáže, že nejde o vliv slabý a že dokonce míří do cizích rodin! Koho by překvapila větička „jako nevychovaný parchant už přišel“? Kdy si rodiče začnou stěžovat na modřiny a škrábance?

Článek

Na úvod připomenu známou skutečnost - dříve byla situace kolem chování dětí ve škole lepší. Někdy lze slyšet zpřesňují výroky typu - zásadně lepší. Nechci dělat obrovské mezery mezi dřívějším a dnešním stavem, nicméně je faktem, že počet agresivně se chovajících dětí viditelně a slyšitelně narůstá. Horší a hrubější jsou také jejich projevy.

Hlavní postavu v podobě agresora jsem již vybral. Pojďme se podívat, jak jeho chování dopadá na chod třídy. Mj. se ukáže, že nejde o vliv slabý a že dokonce míří do cizích rodin! Představíme si konkrétní příklad. Jedná se o chlapce, v jehož repertoáru se nachází řada negativních a nežádoucích položek. Zcela zjevně pocházejí z původní rodiny. Jako důkaz se předkládá fakt, že se tak chová od úvodních dnů povinné docházky. Jestliže se několik slovních a tělesných napadení spolužáků řeší již v průběhu měsíce září, těžko bychom mohli obviňovat paní učitelku, že něco ve výchově zanedbala. Právě o ni a její práci nyní půjde. Kdybychom měli možnost nahlédnout do její hlavy, koho by překvapila větička „jako nevychovaný parchant už přišel“?

Ve své práci by se měla věnovat především pedagogické činnosti, na niž se dlouho připravovala a za niž je placena. Dopředu se promyšleně a poctivě připraví tak, aby vyučovací hodina měla smysl a byla efektivně vyplněna. Jenže nastává problém. Náš agresor zaperlil jako obvykle o přestávce. Kupříkladu se neudržel a sprostě nadával jiným dětem na chodbě. Pak se odebral na WC, kde zezadu strkal do močících chlapců. Stihl spolužačce zlomil pravítko a další sebral svačinu, část odkousl a zbytek pohodil na zem a přidupnul ho. Je jasné, že paní učitelka nemůže zůstat lhostejná. Nebo má snad nechat na dětech, aby si vše z popsaného vyřešily „nějak“ samy? Jistě jde o možnost. Pak by byla prosazována zásada podle života v džungli, kde platí poměrně jasná pravidla. Chceme je uplatnit také ve školním prostředí?

Jak vypadá následující dění. Paní učitelka si uvnitř v sobě povzdechne, uvědomí si, že část příprav dělala zbytečně, poněvadž na díl z nich nedojde, ale musí se ovládnout. Agresor narušil výuku tak, že pět, deset i více minut se probírá jeho nereprezentativní chování, které je neslučitelné se školním řádem. Je-li v dobrém rozmaru, svoje chyby uzná a dětem se omluví a slíbí, že se tak již nestane. Než se najede na program podle RVP a ŠVP a než se děti začnou soustředit, uběhnou nějaké minuty. Uvažujme, že se do konce hodiny již nic nepřihodí, což bývá spíše výjimka. Leckomu brzo otrne a začne vystrkovat pověstné růžky.

Paní učitelka má svoje cíle a svědomí a pocit povinnosti, a tak chce a musí splnit výukový plán. Co se nestihne, zkusí dorazit příští hodinu, ale tím zase posune nadcházející předmět. Jde o zpoždění jako v běžném zaměstnání. Jak nás ráno něco zpozdí a vykolejí, doháníme celé dopoledne, napjati, rozladěni a nespokojeni. Naštěstí má řešení, že nedodělávky přesune do domácích úkolů. Tím se dostáváme k výše již uvedené poznámce, jak agresor vstupuje do cizích rodin. Kvůli němu všichni žáci a žákyně, tj. i dobře se chovající, soustředění a ochotní pracovat, jsou potrestáni. A s nimi i jejich rodiče. Kdo by se divil jejich údivu a zlobě, když poslouchají, co se ve škole stalo, jak se při výuce neučilo a proč mají tolik domácí práce. Neměli by si stěžovat? Ale komu a na co přesně?

Žel špatné zprávy ještě neskončily. Námi sledovaný žák vše brzo „zapomene“ a druhou či třetí přestávku svoje „akce“ opakuje, případně mírně modifikuje, neboť třeba svačiny již jsou snědeny. Tak do dětí kope, strká, povaluje na zem, štípe, škrtí, jiné kousne nebo narazí na zeď či zalehne na zemi. Mezi oblíbené kousky patří na někoho zezadu naskakovat, tahat za uši a vlasy atd. Začíná nové kolo… Kdy si rodiče začnou stěžovat na modřiny a škrábance? Co prochází hlavou učitelce? Těší se na zítřek? Jak dlouho bude mít ráda svou práci? Brzo ji odvezou?

Odkazy, které s tématem dost souvisejí:

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-vypada-a-co-dela-spatne-dite-142286

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-incident-skolniho-zlobivce-nebo-promyslena-taktika-144643

Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-ceho-rodice-ve-vychove-zamysleji-dosahnout-141346

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz