Článek
Počasí nemusíme v našem životě vnímat jen jako prvek, který nás silně ovlivňuje, a my jsme proti němu takřka bezmocní. Již jsme si mohli dříve něco přečíst, konkrétně o LOC. Předchozí článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-leto-prazdniny-a-pocasi-74157. Zkusme se proto dnes vydat po pomyslné hrbolaté cestě s trnitými keři o kus dále.
Počasí můžeme rozumně využít i pro formování potřebných osobních vlastností / OV /, pro současnost a zejména pro budoucnost se jistě velmi bude hodit úspěšné zvládání zátěže a stresu, formování a posilování prvků jako kázeň, vůle, pracovitost, pokora, vytrvalost, houževnatost ad. Uvědomuji si, že lidským uším nebudou znít hezky a že vystupují spíše jako nepříjemné pocity a momenty, ale zcela určitě se budou spíše dříve než později hodit. Neustále platí známá vojenská moudrost - „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“. Rovněž bychom mohli vyjádřit souhlas s názorem, že život nebývá jen příjemný. Mnozí se již ne jednou přesvědčili, že je důkladně prověřil, jindy slyšíme - nemazlil se s nimi. A patrně se v daném směru ani nezmění. Jinými slovy si zapamatujeme - umění překonávání překážek má vysokou hodnotu. Počasí berme jako jednu z korálek v dlouhé řadě.
Sám bych zde rád uvedl dost tvrdou zkušenost. Již před řadou let jsme se jako rodina vydali na Šumavu na dovolenou. Měli jsme naplánováno 14 dní nedaleko Lipenské přehrady. A právě výhled počasí nebyl moc příznivý. Situace na nás jako rodiče kladla zvýšené nároky, jimž jsme tehdy se ctí dostáli. Vyhrála směs činnosti venku a uvnitř, kdy jsme se snažili bez dnešních moderních prostředků odhadnout délku denního období bez deště. Jinak řečeno - vyčíhat mezeru mezi mraky. Jenže málokdy bylo přes pověstné šumavské kopečky vidět dostatečně daleko. Poté jsme - raději pokaždé s pláštěnkami - vyrazili. Ne vždy jsme byli úspěšní co do suchosti, avšak o zajímavé postřehy a zážitky po cestě nebyla nouze. Šikovní rodiče aktivně využijí každé příležitosti, aby na něco přitažlivého upozornili. A nejlépe děti nadchli. Od dovádivých pejsků a šikovných kočiček přes zajímavě postavený a ozdobený domek / třeba i s vymyšleným, ale uvěřitelným a poutavým příběhem / až po zvláštně rostoucí stromy a kvetoucí květiny. Určité plody přineslo také seznámení s pár místními lidmi, kteří se rádi svěřili. Občas přidali něco fakt neuvěřitelného. Leccos u dětí a s nimi probíhalo též díky povzbuzování, jak si na něčem dobrém pochutnáme k večeři.
Tak trochu paradoxně nám pomohlo horší uspořádání někoho jiného. Na dohled od místa našeho pobytu se rozprostíral letní dětský tábor se zaměřením na vodáckou turistiku. Jako zvídavé osobě mi nedalo, abych se nezajímal o podrobnosti. Děti vůbec neměly snadnou konstelaci. Dost často pršelo, foukal - na červenec dost chladný - vítr, slunce se na dlouhé hodiny schovávalo atd. Dovedl jsem si živě představit obavy rodičů v dalekých domovech. Několikrát jsme za deště chlapce i dívky viděli jít kolem „naší“ chaty směrem od jejich tábora. Jindy s tmavými a břichatými mraky nad hlavou bez odmlouvání přenášeli vodácké náčiní k vodě a zanedlouho již pádlovali. Přesto jsem od místních vedoucích neslyšel, že by si chlapci a dívky na něco zásadně stěžovali. Snad zde máme předložen již vícekrát prakticky prověřený příklad kladného vlivu sportu - ne nadarmo je opakovaně zjišťován poznatek a zkušenost, že nejméně jakýchkoli potíží mají děti, které sportují, byť jejich program lze považovat za dost nabitý. Snad by se mělo říci, že na blbosti nemají čas. A navíc sport významně a docela spolehlivě potlačuje rozmazlenost, pohodlnost a bolestínství.
A ještě bych se rád zmínil, že ač následující myšlenka nezní pro naše děti lákavě, přesto má přínos a dokonce hodnotu. Jde o prožití prvků jako frustrace, nespokojenost, křivda, nespravedlnost, ponížení a jim podobné. Ptáte se na důvod? No - vystupují jako poučení, náraz, silný prožitek a také jako užitek v rámci celkové přípravy na život. Právě v dětství se nalézá vhodné období pro pěstování správných návyků - odborníci se nechávají slyšet, že je lepší a výhodnější spíše neusnadňovat cestu, jak ukazuje poznání a shoda již více konaných sledování a studií. Jenže rodiče jim moc nevěří a „raději“ svoje děti chrání, leckdy žel nadměrně. Argumentují slovy, že pro ně chtějí nejlepší. Ve skutečnosti si ale počínají opačně, protože jim pilně zadělávají na pozdější nesamostatnost a nesoběstačnost. Mezi přirozené důsledky se posléze řadí fakt, že mnoho dětí u svých rodičů zůstává „podivně“ dlouho a jaksi jim nejde „odejít“. Vyrůstají z nich mamánci a mamánky. Tady jsme již v jiné kapitole, byť spolu nečekaně úzce souvisejí. Nyní je obsah nadpisu zajisté o dost jasnější a pochopitelnější. Každý má možnost si vybrat - nejen pro prázdniny.
