Článek
O co jde? O první a poslední den na gymplu. Toužila jsem na něm studovat, netušila jsem však, co taková změna školy přinese za změny životní. Z „puťky“ domácí se stala kočka divoká toužící po svobodě, zábavě, zážitcích… Během devítiletky jsem patřila k těm vzorným žákyním věnujícím se čtení, učení, ručním pracem, kreslení apod. Často mne maminka doslova „vyháněla“ ven za ostatními dětmi. Ne. Doma je nejlépe. Taky jsem láskyplně věnovala volný čas citlivému cvičení našeho krásného velkého psa, o kterém táta říkal, že takový šlechtický původ a rodokmen (doložené ověřenými dokumenty) nemá nikdo z lidí.
První den- 1.9. na střední škole mne změnil. Nevadilo mi to, zato rodiče nebyli nadšeni. O tom příště, je to dlouhé líčení čtyřletého studia. Ten 1. den byla aula gymnázia plná nadšených studiachtivých mladých lidí. Úplně vzadu stála dlouhovlasá blond štíhlá osoba, nesměle se opírala o okenní rám. ,,Pojďte dopředu, slečno," oslovil ji ředitel . Aulou se ozval hlučný smích, neboť ta domnělá slečna byl sličný student. Tak to byl ten začátek.
Teď jak vypadal poslední den studia pár dní po maturitě. Ráno se v té již známé aule slavnostně rozdávalo maturitní vysvědčení. Jenže předešlý den se slavilo, a tak jsme s kámoškou zaspaly. Trapem obléct a kosmickou rychlostí pro vízo! Každý poznal, že jsme se zřejmě nocí prodíraly roštím. Ale to už nikdo neřešil. Konec dobrý, všechno dobré.
