Článek
Alfred Nobel se narodil v roce 1833 ve švédském Stockholmu. Byl chemikem, inženýrem a vynálezcem, jehož raná léta byla poznamenána neustálým stěhováním po Evropě, protože jeho rodina hledala bohatství prostřednictvím různých podniků po celém starém kontinentu. Základy Alfredova pozdějšího zájmu o techniku a vynálezy položil jeho otec Immanuel, který byl sám vynálezce a inženýr.
Nejslavnější Nobelův vynález byl bezesporu dynamit, jenž byl patentován v roce 1867. Jednalo se o převratný objev v oblasti výbušnin, který představoval bezpečnější a lépe ovladatelnou alternativu k nepředvídatelnému nitroglycerinu. Navzdory zamýšlenému použití ve stavebnictví, hornictví a rozvoji infrastruktury se dynamit rychle stal synonymem pro válku a ničení. Tato asociace později sehrála klíčovou roli při Nobelově rozhodnutí založit Nobelovy ceny.
Zlomovým okamžikem se stal předčasný nekrolog
V roce 1888 francouzské noviny omylem zveřejnily nekrolog Alfreda Nobela, aniž by si uvědomily, že zemřel jeho bratr Ludvig.
V nekrologu byl Nobel tvrdě označen za „obchodníka se smrtí“. Krom jiného v něm bylo napsáno, že zbohatl na tom, že našel způsob, jak zabít více lidí a rychleji než kdykoli předtím. Tento okamžik znamenal pro Nobela zásadní zlom. Konfrontace s tímto chmurným líčením jeho odkazu jím hluboce otřásla a začal přehodnocovat dopad své práce na svět.
Zrod Nobelových cen
Odhodlán zanechat ve světě pozitivnější stopu, učinil Nobel zásadní rozhodnutí. Pronásledován vyhlídkou, že si ho budou lidé pamatovat pouze kvůli ničivému potenciálu dynamitu, pečlivě sepsal svou poslední vůli, aby zanechal ve světě po svém odchodu výrazně odlišnou stopu.
Ve své závěti věnoval Nobel většinu svého značného jmění na zřízení Nobelových cen. Tyto ceny, oficiálně založené v roce 1895 – pouhý rok před jeho smrtí – byly určeny k ocenění mimořádných úspěchů v pěti různých oblastech: Fyzika, chemie, medicína, literatura a mír. Zařazení ceny za mír bylo obzvláště významné a hluboce symbolické vzhledem k ostrému s destruktivní aplikací jeho nejslavnějšího vynálezu.
Prostřednictvím těchto cen chtěl Nobel oslavit a podpořit lidský intelekt, tvořivost a oddanost míru, čímž se jeho odkaz proměnil z takzvaného „obchodníka se smrtí“ v dobrodince globálního pokroku a osvěty.
Nobelovy ceny rychle získaly na prestiži a dodnes jsou jedním z nejuznávanějších ocenění na světě. Slouží k oslavě lidských úspěchů a inovací a zejména k podpoře míru – což je v příkrém rozporu s odkazem, kterého se Nobel obával, že po sobě zanechá. Nobelova cena za mír, udělovaná jednotlivcům a skupinám, kteří se významně zasloužili o ukončení konfliktu, podporu dialogu a prosazování míru, je často považována za vrchol humanitárních úspěchů.
Zamyšlení nad Nobelovým životem a odkazem
Životní cesta Alfreda Nobela je silným příběhem transformace. Je to příběh muže, který ve své snaze o inovace a pokrok nechtěně přispěl k destrukci. Podařilo se mu však nakonec svůj odkaz nově definovat tak, aby oslavoval a podporoval přínos ke zlepšení lidstva.
Dnes je Nobelovo jméno spojováno právě s prestižními cenami, které nesou jeho jméno, než s jeho vynálezem dynamitu. Jeho život je tak připomínkou složitosti lidských inovací a síly odkazu, který po sobě zanecháváme. Možná bychom si z něj měli vzít příklad, abychom přemýšleli o tom, jak se bude na naše činy a výtvory vzpomínat a co můžeme udělat pro to, aby náš vliv na svět byl pozitivní.
Příběh Alfreda Nobela není jen příběhem z historie – je to vyprávění, které rezonuje do dnešních dnů. Vypovídá o odpovědnosti, která je spojena s inovacemi, a o možnosti vykoupení. Nobelovy ceny, které se zrodily z chybného nekrologu a touhy přetvořit odkaz, nadále inspirují a oceňují ty, kteří se snaží učinit svět lepším. Tímto pozoruhodným obratem událostí se „obchodník se smrtí“ proměnil v symbol míru, pokroku a lidských úspěchů.
Zdroje informací: