Článek
Vzestup a trvalá popularita hnutí ANO v čele s jeho předsedou Andrejem Babišem je předmětem bouřlivých diskusí a analýz. Zdá se, že značná část české populace se přiklání k tomuto politickému uskupení, jakoby neviděla (nebo nechtěla vidět) řadu kontroverzí a problémů, které jsou s touto osobou, potažmo jeho politickým hnutím, spojeny.
V tomto textu se pokusím objasnit, proč je dlouhodobý příklon třetiny obyvatelstva k Babišovu hnutí ANO skutečně rizikem pro českou demokracii.
Koncentrace moci a bohatství
Jedním z nejkřiklavějších problémů hnutí ANO je koncentrace moci a majetku v rukou jeho předsedy Andreje Babiše. Jak asi sami dobře víte, Babiš je nejen politikem, ale také jednou z nejbohatších osob v České republice, která do nedávné doby vlastnila podstatnou část médií v zemi.
Toto spojení politické moci a kontroly médií vedlo k monopolizaci vyprávění, potlačení opozičních hlasů a manipulaci veřejného mínění ve prospěch osobních a stranických zájmů. Demokratický proces je založen na pluralitě hlasů a volném toku informací, přičemž obojí bylo pod vlivem jediného subjektu s tak rozsáhlou mocí vážně ohroženo.
Vzestup hnutí Ano lze navíc přičíst populistickému přístupu. Populismus je sice zpočátku přitažlivý díky přímému oslovení mas, ale často příliš zjednodušuje složité problémy a podporuje politiku rozdělování společnosti. Tím podkopává demokratický étos, který je postaven na dialogu, kompromisu a diferencovaném chápání společenských otázek.
Sporné řízení a právní kontroverze
Dalším významným problémem je mrak právních kontroverzí kolem Andreje Babiše. Jeho působení ve funkci bylo poznamenáno obviněními z podvodu a střetu zájmů, což vyvolává otázky o etických základech jeho vedení. Demokracie přitom prosperuje na základě zásad transparentnosti, odpovědnosti a právního státu.
Přetrvávající právní potíže a obvinění vznesená proti Babišovi tyto zásady potenciálně podkopávají a podporují kulturu beztrestnosti a nedůvěry v politický systém.
Styl vládnutí hnutí ANO je navíc často kritizován za autokratické tendence. Centralizace rozhodovacích procesů a potlačování nesouhlasu v řadách strany svědčí o stylu vládnutí, který je v rozporu s demokratickými hodnotami účasti a zastoupení. Vláda jednoho muže bezpochyby vede k demokratickému úpadku, kde dochází postupně k erozi demokratických norem, téměř nepozorovaně, až se škody stanou nevratnými.
Podkopávání institucionálních kontrol a rovnováhy
Fungující demokracie se vyznačuje systémem brzd a protivah, který brání tomu, aby jeden subjekt získal nekontrolovanou moc. Hnutí ANO pod Babišovým vedením však projevilo tendence tyto institucionální pojistky podkopávat. Zásahy do nezávislých institucí a pokusy o upevnění moci prostřednictvím legislativních manévrů jsou známkami politického hnutí, které je ochotno obcházet demokratické normy, aby dosáhlo svých cílů.
Členové hnutí Ano (nejenom Andrej Babiš) se opakovaně dopouštěli pochybných praktik, včetně ovlivňování politických rozhodnutí ve prospěch osobních obchodních zájmů. To by nejenom mělo podkopat důvěru veřejnosti, ale také podkopává samotné instituce, které mají chránit demokratický proces.
Pokud jsou tyto instituce oslabeny, otevírá to prostor pro potenciální autokratickou vládu, kdy se hranice mezi státem a vládnoucí stranou stále více stírají.
Slovo závěrem
Ať se na mě nikdo nezlobí, ale dlouhodobý příklon značné části české populace k hnutí ANO a jeho předsedovi Andreji Babišovi skutečně představuje pro českou demokracii značné riziko.
Koncentrace moci a bohatství spolu se stylem vládnutí poznamenaným právními kontroverzemi a podkopáváním institucionálních kontrol a rovnováh svědčí o tom, že toto politické hnutí funguje v rozporu s demokratickými hodnotami transparentnosti, participace a odpovědnosti.
Většinová populace (stále to jsou dvě třetiny) si musí zachovat ostražitost vůči možné erozi demokratických norem a hodnot. Občané, občanská společnost a další političtí aktéři musí společně pracovat na podpoře politického prostředí, které podporuje principy demokracie, a zajistit tak budoucnost, v níž bude Česká republika i nadále vzkvétat jako demokratický stát, který respektuje práva a hlasy všech svých občanů.
