Článek
Inflaci způsobuje několik faktorů, mezi něž patří zvýšená poptávka po zboží a službách nad výrobní kapacity dané země, vyšší nabídka peněz centrální bankou prostřednictvím uvolněné měnové politiky nebo zvyšování výrobních nákladů. Dle řady ekonomů je inflace nezbytným motorem ekonomického růstu, hospodářství je údajně prospěšná, proto má také ČNB zavedený svůj inflační cíl. Roční inflace by se měla pohybovat kolem 2 %. Už více než rok se však potýkáme s vysokou – dvoucifernou inflací.
Co je však podstatné pro běžného člověka? Inflace mu neustále snižuje hodnotu jeho vydělaných peněz. V krátkodobém měřítku může být inflace vykompenzovaná průběžným nárůstem mzdy, z dlouhodobého hlediska však inflace negativně ovlivňuje hodnotu naspořených peněz.
Vývoj inflace v České republice za poslední rok
Inflace negativně ovlivňuje vaše úspory
Inflace časem snižuje hodnotu vašich úspor. Máte-li na spořicím účtu 1 000 Kč, který vám vyplácí úrok 5 %, na konci roku budete mít 1050 Kč. Pokud je však míra inflace vyšší než úroková sazba, řekněme třeba 15 % jako zhruba poslední rok, budete potřebovat 1 150 Kč, aby měly vaše úspory stejnou kupní sílu jako před rokem. Přicházíte tak o úspory, pokud nedosahuje zhodnocení vašich vkladů alespoň míry inflace.
Ačkoliv se úročení spořicích účtů v posledních měsících zvýšilo, stále značně zaostává za velmi vysokou mírou inflace. Ani při současném úročení spořicích účtů nejsou příjmy z úroků dostatečné k vyrovnání ztráty hodnoty peněz způsobené inflací.
Jak ovlivňuje inflace vaše investice?
Dopad inflace na investice se liší podle typu investice. Poškozuje investice s pevným výnosem, jako jsou dluhopisy nebo právě spořící účty. Tyto investice generují každý rok fixní výnos a rostoucí inflace snižuje hodnotu těchto peněz s každým dalším rokem.
Inflace pak na druhé straně dopadá i na akciové investice, ale pouze nepřímo. Návratnost akciové investice do značné míry závisí na hospodářském výsledku společnosti – rozdílu mezi jejími příjmy a náklady.
Investujete-li pak do drahých kovů, jako je zlato nebo stříbro, vedou si v době vysokých inflací dobře, protože cena těchto kovů povětšinou reaguje na rostoucí inflaci pozitivně. Respektive, tak aspoň hovoří dlouhodobá teorie. Pokud se podíváte na vývoj ceny těchto drahých kovů za poslední rok, praxe ukazuje trochu něco jiného. Dalším problémem je, že jsou tyto drahé kovy obvykle oceňovány v dolarech, takže musíte brát v úvahu navíc kurzové riziko.
Vývoj ceny zlata (modrá) a stříbra (oranžová) za poslední rok
Nakonec zde pak máme i některé z dluhopisů, které jsou ze své podstaty indexovány z hlediska inflace. Nejznámější jsou státní protiinflační dluhopisy, které generují vysoké výnosy, když je míra inflace vysoká a nízké výnosy, když je míra inflace nízká, čímž si udržují stabilní reálnou návratnost.
Jaký by měl být váš protiinflační plán?
Investoři by měli s inflací ve svých investičních plánech počítat, protože snižuje budoucí hodnotu jejich peněz. Nejdůležitější tak je nezapomínat na diverzifikaci investic. Aktiva s pevným výnosem, jako jsou dluhopisy, jsou bezpečnější (pokud nenakupujte pochybné firemní dluhopisy s ročním kuponem 10 % i výše), jejich výnosnost je však negativně ovlivněna inflací a mohou zvyšovat celkové inflační riziko portfolia.
Proto musíte diverzifikovat své portfolio o investice s vysokým růstem, včetně akcií nebo podílových fondů, které obvykle generují vyšší výnos, než je (obvyklá) míra inflace. Diverzifikace proto pomáhá, kromě jiného, udržovat hodnotu úspor méně dotčenou klesající kupní sílou peněz.
Investice, které vás spolehlivě ochrání před inflací
Jak jsem popsal výše, je prospěšné investovat do cenných papírů odolných vůči inflaci s přihlédnutím k nepříznivému vlivu inflace na investice. Střadatelé a investoři by se tak u fixně úročených dluhopisů měli zaměřit na ty protiinflační.
S výběrem jednotlivých akcií to pak pro úplného začátečníka nemusí být snadné. Řada bank samozřejmě nabízí akciové podílové fondy. Ty jsou však charakteristické poměrně vysokým poplatkem, který nakonec značně snižuje návratnost investice. Máte-li proto alespoň nějaký čas na studium, je možné si otevřít účet u obchodníka s cennými papíry a u něj pravidelně nakupovat některý z indexových fondů, který kopíruje výkonnost akciového indexu – zpravidla se jedná o měřítko kompletního akciového trhu – amerického, německého, britského atd. Například americký index S&P 500 se chlubí od roku 1950 průměrnou návratností okolo 10 % ročně. Zde vám vstupuje do hry opět kurzové riziko, využijete-li však strategie pravidelného investování, kromě snížení rizikovosti vaší investice (oproti jednorázové) bude vedlejším efektem i „vyhlazení“ fluktuujícího kurzu koruny vůči cizí měně.
Vůbec nejvíce ziskovou protiinflační strategií pak bývá investování do konkrétních akcií, v tomto případě je však obvykle problémem čas. Bez zevrubného studia jednotlivých akciových titulů se už neobejdete. Kdybyste se pak přeci jenom chtěli vyhnout zahraniční investici, pak i pražská burza nabízí pár akcií, které stojí za pozornost. Pravdou je, že jejich cena neroste příliš v čase, na druhou stranu vyplácejí zajímavé dividendy, které (obvyklou) míru inflace pohodlně překonají. Opět se však jedná o možnost, která vyžaduje studium jednotlivých cenných papírů, případně pomoc odborníka.
V neposlední řadě pak může jako doplněk portfolia zafungovat investice do drahých kovů. Jak už bylo napsáno výše, cena zlata by měla díky inflaci růst. Protože však investorovi kromě růstu hodnoty žádný další příjem nepřináší, je vhodné ho využívat primárně pouze jako doplněk portfolia přímo určený k zajištění proti inflaci.
