Proč některé kultury považují hmyz za delikatesu

Už jste se někdy nevěřícně nebo zaujatě pošklebovali, když jste slyšeli, že si někdo pochutnává na pokrmu z hmyzu? Nejste sami. Ačkoli při pomyšlení na chroupání křupavého cvrčka nebo pochutnávání si na larvách bource morušového může někoho mrazit v zádech, v mnoha částech světa je to kulinářská tradice oslavovaná pro svou chuť a výživnost.

Proč některé kultury považují hmyz za pochoutku a jaké úžasné výhody s sebou jeho konzumace přináší?

Fascinující způsob konzumace hmyzu, takzvaná entomofágie, není jen moderním nebo avantgardním kulinářským výstřelkem - má hluboké historické kořeny sahající tisíce let nazpět. Různé civilizace a kultury po celém světě využívaly svět hmyzu jako životaschopný a udržitelný zdroj potravy.

V rozlehlých australských krajinách si domorodé kmeny odnepaměti cenily čarodějné hlístice. Tato baculatá larva živící se dřevem není jen základem stravy, ale také základním kamenem místní kultury, který symbolizuje přežití a přizpůsobivost v drsném australském vnitrozemí. Tyto larvy, které se konzumují buď syrové, nebo lehce tepelně upravené, poskytují značný přísun bílkovin a často se popisují jako larvy s oříškovou chutí připomínající mandle.

Tisíce kilometrů odtud, v mexickém městě Oaxaca, se velké pozornosti dostává jinému druhu hmyzí pochoutky. Chapulines neboli luční kobylky jsou oblíbené nejen pro svou křupavou strukturu, ale také pro svůj jedinečný chuťový profil, když jsou ochuceny pikantní limetkou a ostrým chilli. Pouliční prodejci i gurmánské restaurace je podávají jako svačinu, hlavní jídlo nebo dokonce jako náplň do tacos.

Proč je ale hmyz pro tyto rozmanité kultury tak žádaným jídlem? Kromě zajímavé textury a chuti je hmyz také výživově bohatý. Obsahuje velké množství nezbytných bílkovin, vitamínů a minerálů.

V porovnání s intenzivním chovem větších zvířat je navíc pěstování hmyzu podstatně udržitelnější a jednodušší, protože vyžaduje méně prostoru, potravin a vody. Tito drobní tvorové od minulosti až do současnosti přináší dietetické i ekologické benefity.

Například cvrčci jsou bohatým zdrojem bílkovin. Jejich obsahem se vyrovnají tradičním hospodářským zvířatům, ať už bychom hovořili o hovězím nebo kuřecím mase. Navíc obsahují všech devět esenciálních aminokyselin, takže jsou kompletním zdrojem bílkovin. Ideální pro budování a obnovu svalů!

Mnohé druhy jedlého hmyzu jsou také přirozeným zdrojem vitaminů skupiny B, železa, hořčíku a zinku. Například larvy snovače palmového, oblíbené v některých částech Asie a Afriky, jsou výjimečným zdrojem esenciálních mastných kyselin, které v některých případech předčí i tolik oblíbené ryby!

V neposlední řadě je hmyz bohatý také na tuky a to nikoliv ty nezdravé. Obecně obsahuje méně nasycených tuků než běžné maso.

Kromě nepopiratelných výživových výhod existuje ještě jeden pádný důvod, proč považovat hmyz za prospěšnou pochoutku - ekologický přínos.

I když nyní již znáte výhody konzumace hmyzu, mnoho čtenářů se určitě nechá zviklat faktorem „fuj“. Hmyz si spojujeme se škůdci, nikoliv s potravou.

Chcete však sdělit překvapivý fakt? Pravděpodobně jste již nějakého toho brouka snědli, aniž byste si to uvědomili! Hmyz nebo jeho části se často dostávají do potravin, jako jsou fíky, konzervovaná zelenina nebo dokonce čokoláda. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dokonce určité množství „hmyzích zbytků“ v mnoha potravinách povoluje, protože se mu nelze vyhnout nevyhnutelné a, upřímně řečeno, není škodlivé.

Pravděpodobně jste se tak už sami podíleli na této starobylé kulinářské tradici, aniž byste o tom věděli!

Pro mnoho kultur však není pojídání hmyzu jen o výživě. Je to zážitek, umění a oslava přírodních darů. Přesné způsoby přípravy, kořenění a úprava z nich dělají pochoutku, nikoli pouhý zdroj výživy. Od křupavých tarantulí v Kambodži až po červy mopane v jižní Africe si místní tyto pokrmy vychutnávají nejen pro jejich chuť, ale i pro příběhy, tradice a emoce, které s sebou nesou.

Zdroje informací: