Článek
Většina z nás vnímá fyzický trénink primárně jako nástroj pro budování hezčí postavy. Chodíme běhat, abychom zhubli, zvedáme činky, abychom zpevnili svaly, a snažíme se zlepšit kapacitu plic, abychom se nezadýchali do schodů. Pokud ale jde o zdraví našeho mozku, spoléháme se na úplně jiné metody. Abychom předešli stárnutí mysli a ztrátě paměti, polykáme drahé doplňky stravy z ginkgo biloby, luštíme sudoku a učíme se cizí jazyky.
Dlouhá desetiletí totiž i samotní vědci věřili, že tělo a mysl fungují jako dva oddělené systémy. Že to, co se děje s našimi svaly od krku dolů, nemá na šedou kůru mozkovou žádný zásadní vliv. Jenže pak přišel objev, který tento zastaralý mýtus roztříštil na kousky.
Jak potvrzují průlomové výzkumy v oblasti neurověd, lidský mozek nekomunikuje se svaly jen jednosměrně (tím, že jim dává příkazy k pohybu). Komunikace je obousměrná. Když se totiž rozběhnete a vaše srdce začne rychle pumpovat krev, vaše tělo spustí produkci naprosto zázračné molekuly. Molekuly, která má moc nejen zpomalit stárnutí mozku, ale doslova fyzicky opravit to, co čas nebo stres zničily. Jmenuje se mozkový neurotrofický faktor (BDNF) a neurologové o ní dnes mluví jako o magickém hnojivu pro lidskou mysl.
Zahrada ve vaší hlavě
Abychom pochopili, co to vlastně mozkový neurotrofický faktor je, pojďme si pomoci jednoduchou analogií.
Představte si svůj mozek jako obrovskou, hustou a spletitou zahradu. Stromy v této zahradě jsou vaše neurony a jejich větve (dendrity) se neustále natahují a dotýkají se větví ostatních stromů, čímž tvoří spojení (synapse). Díky těmto spojením se učíte, pamatujete si a tvoříte myšlenky. S přibývajícím věkem, chronickým stresem, nedostatkem spánku nebo špatnou stravou začíná tato zahrada chřadnout. Půda vysychá, větve se ulamují a stromy postupně usychají. Ztrácíte paměť a vaše kognitivní schopnosti klesají.
A přesně do této chřadnoucí zahrady vstupuje BDNF. Je to doslova zázračné, vysoce koncentrované tekuté hnojivo.
Jakmile mozek zaplaví mozkový neurotrofický faktor, stane se něco neuvěřitelného. Zlepšuje se takzvaná synaptická plasticita. Uschlé stromy ožijí, začnou bleskově rašit nové silné větve a propojovat se s okolím. A co víc, v oblasti zvané hipokampus (centrum paměti) začnou z tohoto hnojiva růst stromy úplně nové – proces zvaný neurogeneze.
Mozkový neurotrofický faktor funguje jako váš osobní molekulární zahradník. Chrání stávající mozkové buňky před stresem a toxiny a neúnavně buduje nové neuronové dálnice, které potřebujete k učení a mentální ostrosti. Pokud máte tohoto proteinu v mozku hodně, vaše mysl je jako houba – rychle se učí a je odolná vůči stárnutí. Pokud ho máte málo, zahrada umírá. Otázka tedy zní: Kde toto zázračné hnojivo vezmeme?
Obujte tenisky, neluštěte křížovky
A tady narážíme na paradox moderního biohackingu. Mozkový neurotrofický faktor si nekoupíte v lékárně. Nemůžete ho sníst v tabletě, protože by neprošel přes hematoencefalickou bariéru z krve do mozku. Abyste ho získali, musíte si ho vyrobit sami. A klíčem k jeho výrobě není namáhání mozku u šachové partie, ale namáhání těla.
Studie mapující cvičením indukovanou expresi tohoto proteinu ukazují dechberoucí řetězovou reakci. Když začnete cvičit, vaše pracující svaly začnou do krevního oběhu vylučovat specifické látky (například protein zvaný katepsin B nebo hormon irisin). Tyto látky doputují až k mozku, překonají bariéru a dají hipokampu jasný příkaz: „Tělo je v pohybu, zažívá stres, potřebujeme okamžitě zefektivnit systém!“ A mozek na to zareaguje tak, že zapne masivní produkci mozkového neurotrofického faktoru.
Není to však jakékoliv cvičení. Klinické testy dokazují, že právě aerobní zátěž (vytrvalostní pohyb, při kterém se zadýcháte a zvýšíte tepovou frekvenci, jako je běh, svižná cyklistika, plavání nebo rychlá chůze) je tím nejúčinnějším spouštěčem.
Fyzický úprk před demencí
Následky tohoto objevu jsou pro prevenci duševních chorob naprosto klíčové. Dnešní metaanalýzy zkoumající vliv fyzické aktivity na kognitivní funkce potvrzují, že pravidelný aerobní trénink dokáže u stárnoucí populace reálně zvětšit objem hipokampu o několik procent. A to v době, kdy by se měl přirozeně zmenšovat!
Lidé, kteří se pravidelně hýbou, tak doslova prchají před Alzheimerovou chorobou a senilní demencí. Fyzický pohyb je evolučním signálem, který našemu mozku říká, že jsme stále živí, aktivní a potřebujeme ostrou mysl pro navigaci prostorem a lov potravy.
Až se vám tedy příště nebude chtít nazout běžecké boty nebo vyrazit na kolo s tím, že se vám nechce mučit svaly, zkuste na to pohlédnout jinak. V ten moment už necvičíte jen pro hubnutí nebo vypracované břicho. V ten moment zapínáte zavlažovací systém ve své vlastní hlavě. Jdete nakrmit svou zahradu, omladit své vzpomínky a postarat se o to, aby vaše mysl zůstala jiskřivá a nezdolná ještě dlouhá desetiletí.
P.S.
Díky, že jste dočetli až sem! Doufám, že až budete příště unavení nazouvat tenisky, přestanete si nadávat do lenochů a místo toho se s láskou podíváte pod kapotu svého těla na své unavené neurony, které už vyhlížejí svého molekulárního zahradníka. Pokud vám tento vhled do světa mozkového neurotrofického faktoru pomohl najít ztracenou motivaci k pohybu, budu moc rád za vaši podporu. I symbolický příspěvek mi pomůže dál sledovat tyto biologické studie a přinášet vám fakta, která nám vracejí energii do života.
