Článek
Co nás vlastně pohání a zajímá?
Většina lidí má jednoduchou odpověď – jídlo, pití, sex, zábava a prachy, za které si to koupíte. Nejčtenější články na Médiu.cz to potvrzují – debaty o cenách jídla a piva, z her a zábavy sport – aktuálně hokej, sex a vztahy jsou dlouhodobě nejsledovanější.
Vedle toho pak názory na všechno možné, zejména na politiky, které jsou provázeny dlouhými nesmiřitelnými diskusemi mezi pamětníky starých časů a zbytkem světa.
Viktor Frankl vysvětluje ve svých knihách o logoterapii, že když nenacházíte pro svůj život cíl a smysl, začnete jej hledat ve slasti nebo v moci nad ostatními. Touha po moci je pak to, co nutí frustrované až psychopatické lidi ke vstupu do politiky. A další žhavé téma – školství vlastně řeší to samé. Co nutí učitele setrvávat v tak náročné a donedávna či dosud špatně placené práci?
Ti nejlepší v ní nacházejí poslání a smysl života – předávat svoje znalosti, a hlavně být vzorem a sledovat, jak žáci jdou v jejich stopách. Většina učitelů však potřebuje k životu ten patent na pravdu a moc nad svými svěřenci, aby naplnili svoje psychologické potřeby. Kam vede autoritativní a frontální tereziánský způsob vzdělávání, čteme nejen na Mediu každý den.
Mocí není myšleno jen ovládání jiných lidí, jak chtějí politici. Svoboda volit si, co dělám, komu a čemu věnuju svůj čas a v čem nacházím potěšení je pro mě tou nejdůležitější mocí a hodnotou. Jejím opakem je bezmoc, kdy máme pocit, že náš život řídí úředníci z Bruselu nebo z Prahy, šéf v zaměstnání, životní partner a děti či rodiče.
Prostě všichni kromě nás samotných. A to je největší iluze současného světa, kterou se nám snaží všichni vyjmenovaní vnutit. Na všechno v životě jste sami a jen vy se musíte rozhodnout, čemu dáte přednost a co si zvolíte.
Přijmout tuto zodpovědnost je nejdůležitější krok k dospělosti, který mnozí lidé nikdy neudělají, protože pohodlnější je předat moc nad naším životem ostatním.
Proč nemůžou slasti naplnit náš život?
Čím víc chce člověk potěšení a slast, tím víc mu uniká a nemá nikdy dost. Je to jako se štěstím – čím víc se za ním honíme, tím víc nám uniká. Zažíváme to i v posteli – čím víc honíme … orgasmus, tím méně se nám daří ho dosáhnout. Stejně jako štěstí a slast jej musíme nechat vyplynout ze situace.
Doba internetová přinesla nové zdroje slasti a závislost na sociálních sítích válcuje nejen nastupující generace. Přitom nejen Manfred Spitzer v Německu již deset let poukazuje na to, jak nás internet připravuje o rozum. Když se tato závislost šikovně zneužije k debilizaci voličů, výsledkem je mocný celosvětový vzestup populismu.
Jak končí závislost na alkoholu a drogách už většina lidí ví, ale to jim nebrání jí podléhat. Závislost na nezdravém jídle plném cukru a tuků vede k obezitě ještě zákeřnějším způsobem - jíst přece musíme všichni. Vědci prokázali, že všudypřítomný cukr je návykový podobně jako kokain či heroin.
Sledování sociálních sítí je nejnovější závislostí, která funguje na stejném principu a je zdaleka nejdostupnější, protože je zdánlivě zadarmo. Za dopamin z internetu však platíme svojí pozorností a osobními údaji, které Google a Meta prodávají svým inzerentům.
Závislost na internetu vzniká nejsnadněji v dětství stejně jako závislost na nikotinu. Prostě to zkusíte a mozek vám už nedovolí přestat a nutí vás zvyšovat dávky. Dopamin vznikající jakoukoliv z popsaných závislostí nám však pocit štěstí nepřinese, a proto naše psychika trpí a postupně kolabuje.
To však naše děti netuší, a proto čteme alarmující zprávy o 40% deváťáků s psychickými problémy. Aktuální situace kolem přijímaček na střední školy tyto stavy jen prohlubuje. Nespoléhejme tedy na školu a hledejme pomocnou ruku na konci svého ramene. Ano - tu ruku, která tak často drží telefon, který ovládá naši pozornost a bere nám většinu času.
Co s tím můžeme dělat?
Nejdelší, již 80 let běžící Harvardská studie ukazuje, že nejdůležitější v životě jsou vztahy. Ty ovlivňují nejen pocit spokojenosti a štěstí, ale prokazatelně také zdraví. V knize Dobrý život popisují autoři způsoby, jak být šťastnější a zdravější. Cituji pár myšlenek, které mě zaujaly:
- Jediný dar je kus sebe (R.W. Emerson)
- Čas a pozornost jsou zásadní aspekty štěstí.
- Pozornost je nejzákladnější forma lásky.
- Osamělost je pro zdraví dvakrát horší než obezita.
- Základní vzdělání = psaní, čtení, počítání a navazování vztahů.
- Naše činy a rozhodnutí jsou zdrojem cca 40 % našeho štěstí - je tedy pouze na nás, jestli máme alespoň tolik štěstí
To, co můžete udělat pro sebe a svoje blízké kdykoliv, je velmi jednoduché. Odložte mobil, vypněte televizi nebo počítač a věnujte svůj čas i pozornost lidem kolem vás. Ano, znám dobře to cimrmanovské „poručit si umím, ale poslechnout se nedokážu“. Držím vám palce, ať to dokážete - pomůžete tak nejvíc sobě.
Zdroje:
FRANKL, Viktor Emil. Léčba smyslem: základy a aplikace logoterapie. Vydání první. Praha: Portál, 2021. 182 stran. ISBN 978-80-262-1723-7
SPITZER, Manfred. Digitální demence: jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum. 1. vyd. Brno: Host, 2014. 341 s. ISBN 978-80-7294-872-7
SPITZER, Manfred. Kybernemoc!: jak nám digitalizovaný život ničí zdraví. První vydání. Brno: Host - vydavatelství, s.r.o., 2016. 388 stran. ISBN 978-80-7491-792-9
MATÉ, Gabor. V říši hladových duchů: blízká setkání se závislostí. Praha: PeopleComm, 2020. 528 stran. ISBN 978-80-87917-62-6
Harvardskou studii popisuje na příbězích účastníků kniha:
WALDINGER, Robert J. a Marc S SCHULZ. Dobrý život: jak ho žít. První vydání. Praha: Euromedia Group, 2023. 415 stran. Esence. ISBN 978-80-242-9404-9
