Adolf Opálka - důstojník a vlastenec

Adolf Opálka se narodil 4. ledna 1915 v Rešicích u Moravského Krumlova. Otec Viktor Jarolím byl syn mlynáře, matka Anežka pracovala na statku. Rodiče ovšem nebyli sezdáni, Adolf se narodil jako nemanželské dítě. Matka se později vdala a syn se pro ni stal překážkou, byl vychován prarodiči a později tetou. Navštěvoval obecnou školu v Rešicích a měšťanku v Rouchovanech. Začal se učit automechanikem, později přestoupil na obchodní akademii v Brně, kde odmaturoval. Hned po maturitě byl v říjnu 1936 odveden k vojenské službě k pěšímu pluku 43 v Brně. O rok později nastoupil v hodnosti četaře-aspiranta na Vojenskou akademii v Hranicích a po jejím absolvování byl v červenci 1938 zařazen v hodnosti poručíka pěchoty k horskému pluku 2 v Ružomberoku. S tímto útvarem absolvoval i mobilizaci, po okupaci byl pak z armády propuštěn.

V červnu 1939 odešel do Polska, záhy odplul do Francie a v srpnu téhož roku se ocitl ve francouzské Cizinecké legii v Alžírsku. Po vypuknutí války se koncem září dostal zpět do Francie a v Agde byl přidělen k 1. čs. pěšímu pluku 1. čs. pěší divize. V lednu 1942 byl přeložen ke 3. čs. pěšímu pluku jako velitel 5. roty. V době německého vpádu pluk ještě nebyl bojeschopný, a bojů se tedy nezúčastnil. Po pádu Francie byl Opálka v červenci evakuován lodí Neuralia do Velké Británie, kde byl jako nezařazený důstojník přidělen ke kulometné rotě Československé samostatné brigády. V létě 1941 se přihlásil k výcviku pro plnění zvláštních úkolů.

Absolvoval základní sabotážní kurs (19. 9. - 20. 10. 1941, Skotsko, STS 25), parašutistický kurs (21. 10. - 28. 10. 1941, Ringway u Manchesteru, STS 51) a útočný kurs (25. 1. - 26. 3. 1942, výcviková stanice STS 2 Bellasis). Spolu s rotným Karlem Čurdou, pozdějším udavačem odbojářů a ještě pozdějším agentem gestapa, a desátníkem aspirantem Ivanem Kolaříkem byl zařazen do výsadku Out Distance, již v hodnosti nadporučíka pěchoty, jako jeho velitel.

Na poslední zmíněné lokaci, tedy na Bellasis, celý výsadek od 25. ledna 1942 také absolvoval cvičení ve střelbě, destrukci, radiovém vysílání a příjmu, instruktáž o hospodářsko-politických podmínkách života v protektorátě, vnitřní organizaci německé branné moci, stejnokrojích apod., jakož i výcvik v obsluze naváděcího přístroje Rebbecca. Podle závěrečného hodnocení hovořil Opálka dobře německy a trochu francouzsky, polsky, rusky a srbochorvatsky. Hodnocení se dále vyjadřuje k jeho mimořádným schopnostem v konkrétních vojenských dovednostech: fyzická cvičení, polní cvičení a boj zblízka velmi dobrý, výcvik se zbraní velmi dobrý, technicky vynikající. Výbušniny a demolice – velmi dobrý, test na 94 %, v praxi velmi dobrý. Spojovací služba – velmi dobrý, morseovka 12 slov za minutu. Hlášení, stejně jako čtení map a náčrty – velmi dobrý, test na 100 %, v praxi velmi dobrý. Řídí bicykl, motocykl, automobil, jezdí na koni. Dobrý plavec a lyžař.

Výsadek Out Distance byl shozen v noci na 28. března 1942 v prostoru Ořechova na Moravě. Skutečný prostor shozu se – jako u drtivé většiny výsadků – neshodoval s plánem, Out Distance měl být původně vysazen u Kopidlna, asi 130 km daleko. Úkolem skupiny byla sabotáž plynárny v pražské Michli, doručení vysílačky a šifrovacích klíčů pro Silver A, navádění spojeneckých letadel při bombardování a samozřejmě spolupráce s domácím odbojem.

Při seskoku ale došlo k několika nešťastným událostem. Opálka se zranil na noze, kontejner s výzbrojí a výstrojí se nepodařilo nalézt a Kolařík ztratil peněženku s doklady a fotografiemi, včetně podepsaného portrétu jeho dívky, Milady Hrušákové. V podstatě od samého začátku výsadek zkrachoval, Kolařík se během pronásledování gestapem za několik dní otrávil, Čurda se skryl u matky a po vyhlazení Lidic (a především po zveřejnění informace o popravě rodiny Oldřicha Pechala, velitele výsadku Zinc) se šel udat na gestapo. I Opálka porušil zásady konspirace, když kontaktoval svoji sestru. Opálka byl díky své hodnosti jmenován velitelem všech parašutistů, nacházejících se v Praze, a podílel se na zajištění nezdařeného náletu 25. dubna na plzeňskou Škodovku i na přípravách atentátu na Heydricha. Po jeho provedení se, spolu s ostatními, ukryl v kryptě kostela v Resslově ulici.

Zdroje:

KMOCH, Pavel: Operace Anthropoid. Epilog. Academia, Praha 2018.

ŠOLC, Jiří: Přijdeme za svítání. Diverze v neregulérní válce československého odboje v letech 1939-1945. Praha 2005.

ŠUSTEK, Vojtěch: Atentát na Reinharda Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu Čechy a Morava. Svazek 1. Praha: 2012.