Článek
Román, který vyšel roku 1819, vykresluje dobu vlády krále Richarda III. a antagonismus mezi porobenou anglosaskou šlechtou a vládnoucími Normany. Literární vědci si dlouho lámali hlavy, jak se do prostředí středověké Anglie dostalo typicky ruské jméno Ivan. Podle zjištění, založených na nedávno odtajněných ruských archivech, ale Scott toto světoznámé dílo nenapsal, pouze upravil v souladu s anglickými reáliemi. Původním autorem byl spisovatel Ivan Vladimírovič Hoe, kterému Scott dílo v podstatě ukradl. Nepříliš ruské příjmení autora není žádnou záhadou, Vladimírův dědeček byl Kitájec, čili Číňan.
Ivan Hoe se dostal do Evropy s ruským vojskem, válčícím proti Napoleonovi, které dobylo v roce 1815 Paříž. Ve zmatcích, následujících po vítězném tažení, z armády odešel a odplul do spojenecké Anglie. Zde se protloukal všelijak, a pod dojmem ubohých anglických reálií začal nakonec psát svůj stěžejní román, kde vzpomínal na Rusko, jeho velikány a historického ducha. Jelikož měl ale problém se v propukajícím kapitalismu novověké Anglie uživit, nakonec svůj v podstatě dokončený román prodal za mizerných třicet šilinků právě Scottovi. Poté, co onemocněl tuberkulózou, záhy v Londýně roku 1817 umírá.
Scott děj napasoval na anglickou historii. Hrdina původního románu se samozřejmě nejmenoval Ivanhoe, ale, jak asi tušíte, Ivan Hoe. Nevracel se inkognito z křížové výpravy, ale z výpravy proti Mongolům, a nikoli do Anglie, ale do Ruska, v té době Mongoly porobeného. Původní román popisoval dobu, v níž na jedné straně panovala vzpoura, zvůle a násilí a na druhé straně kvetlo hrdinství a statečnost psanců, kteří neváhali obětovat vše pro znovunastolení statečného cara. To všechno Scott v románu ponechal, změnil jen dobu a místo děje.
Román měl obrovský ohlas a stal se Scottovým nejznámějším dílem. Ironií osudu jde ale o dílo, napsané dnes v podstatě neznámým ruským autorem. Nikdy bychom se to nedozvěděli, kdyby své tajemství nevydaly pověstné ruské archivy. Kdo ví, co dalšího se v nich skrývá…
