Článek
Josef Blösche se narodil 12. února 1912 ve Frýdlantu v Čechách. Jeho otci patřil statek a hospoda. Josef na statku během školní docházky vypomáhal, ale ve 14 letech jej otec ze školy odhlásil, aby mohl doma pracovat na plný úvazek.
Blösche se angažoval v mládežnických nacionalistických spolcích, následně vstoupil do SdP. Po záboru Sudet byl v roce 1938 přijat do NSDAP a do všeobecných SS. 4. prosince 1939 se dobrovolně přihlásil ke službě ve Waffen-SS. Po výcviku se dostal v březnu 1940 do Varšavy. Během služby se přihlásil k SD, kam jej přijali. Po německém útoku na SSSR se Blösche podílel v rámci Einsatzgruppe 8 na masakrech civilního obyvatelstva v Bělorusku. Následně byl v polovině roku 1942 přeložen zpátky do Varšavy, kde sloužil jako strážný SD ve varšavském ghettu. Podílel se na lovech na obyvatele, odesílané do Treblinky. Při zátazích docházelo často k popravám a vraždění.
Josef Blösche vpravo.
Blösche se v dubnu 1943 podílel na masakru asi 1000 obyvatel ghetta. Později u soudu připustil, že v té době osobně postřílel asi 75 lidí denně. Účastnil se výstražných nájezdů do ghetta, kdy vojáci znásilňovali a zabíjeli ženy, nebo stříleli na docela náhodné lidi jen proto, že se na ně podívali. Podle jednoho ze svědků byl Blösche jedním z nejhorších, protože střílel lidi zcela bez důvodu. Podílel se na potlačení povstání ve varšavském ghettu, za které dostal válečný záslužný kříž, a později i na porážce povstání Armii Krajovej v témže městě.
V květnu 1945 jej zajala Rudá armáda. V pracovním táboře si užil tvrdého nasazení, začátkem roku 1946 jej, stále jako zajatce, přesunuli do Ostravy. Tam byl nasazen v uhelném dole. V srpnu se mu ale stala nehoda, zavalila jej hornina a výsledkem byla fraktura lebky a vážná zranění obličeje. To bylo vlastně jeho štěstí, alespoň dočasné. Skončil na čas v nemocnici v Ostravě, zajatecký tábor byl v létě 1947 zrušen a po propuštění byl Blösche s největší pravděpodobností odsunut. Odstěhoval se do Urbachu v Durynsku a začal žít úplně obyčejným životem. Stal se mistrem v továrně na výrobu potaše, našel si partnerku, měl s ní dvě děti a nakonec se vzali. Podle jeho manželky byl milujícím mužem, který měl neustále starost o děti.
Titulní zpráva Stroopovy zprávy
Blösche by možná sítem poválečného vyhledávání zločinců propadl, jeho smůla ale byla, že se jeho postava s tehdy nezaměnitelným obličejem objevila na několika fotografiích, doprovázejících tzv. Stroopovu zprávu. Ta nesla oficiální titul „Židovská čtvrť ve Varšavě už neexistuje!“ a sepsal ji o jím vedené akci SS-Gruppenführer a generál policie Jürgen Stroop pro Heinricha Himmlera. Tou akcí bylo potlačení povstání v židovském ghettu a jeho likvidace v dubnu 1943. Nejznámější z těchto fotografií zachycuje židovské ženy a děti, vzdávající se vojákům SS. Na chlapce v popředí s rukama nad hlavou míří Blösche samopalem. Během potlačení povstání byl Blösche známý jako brutální sadista, vrah a násilník, kterému varšavští Židé údajně přezdívali Frankenstein.
Josef Blösche zcela vpravo, uprostřed generál Jürgen Stroop.
Zpráva, vyhotovená jen ve čtyřech exemplářích, se ale ve dvou z nich dochovala a po válce byla využita k vyšetřování. Blösche se dopadení vyhnul právě díky nehodě v dole, která mu zjizvila a pozměnila tvář. Západoněmecké orgány jej díky svědectví jeho obviněného bývalého kolegy identifikovaly až v roce 1962 a podaly zprávu do NDR, kde měl Blösche žít. Následně jej STASI vypátrala a 11. ledna 1967 zadržela. Blösche byl obviněn z mnoha násilností a vražd. Nic nezapíral a svou vinu bez dalšího připouštěl. Zase se projevila banalita zla, kdy se za války největších zvěrstev dopouštěli úplně obyčejní lidé, protože se to smělo, a po válce pak žili úplně příkladným životem a nepřešli nikdy ani na červenou, protože se to už nesmělo.
Porada velitelů. Blösche zcela vlevo.
Během procesu se soudce ptal na okolnosti, při nichž vznikla zmíněná fotografie s chlapcem:
„Stál jste tam se samopalem proti malému klukovi, kterého jste vyhnal z domu s rukama nad hlavou. Jak se ti lidé tehdy cítili?“
„Byli strašně vyděšení.“
„Na tom klukovi je to vidět. Co jste si tehdy myslel?“
„Takové scény jsme vídali denně. Myšlení jsme si nemohli dovolit.“
Soud v Erfurtu Blöscheho odsoudil k smrti a 29. června 1969 byl Blösche v Lipsku zastřelen ranou z pistole do týla.
Zdroje:
PORAT, Dan: The Boy: A holokaust story. Farrar, Straus and Giroux, 2010.
RASKIN, Richard: A Child at Gunpoint. A Case Study in the Life of a Photo. Aarhus University Press, 2004.
SCHWAN, Heribert – HEINRICHS, Helgard: Der SS-Mann Josef Blösche - Leben und Sterben eines Mörders. Droemer Knaur, München 2005.
