Článek
Akce byla samozřejmě podrobně dopředu naplánována a proběhla podle podobného vzorce, jako při obsazení pohraničí v říjnu 1939. Gestapo vtrhlo do republiky ve formě dvou operačních skupin, Einsatzgruppen, o síle několika set mužů. První, která měla v gesci obsazení Čech, byla sestavena na řídící úřadovně v Drážďanech, druhá, s úkolem zajistit Moravu, na řídící úřadovně ve Vídni. Každá ze skupin sestávala ze čtyř oddílů, jejichž úkolem bylo zajistit větší města v jednotlivých okresech.
Operační skupině I Drážďany (Einsatzgruppe Böhmen) velel SS-Standartenführer vrchní vládní rada dr. Otto Emil Rasch, jeho zástupcem byl SS-Sturmbannführer vládní rada dr. Ludwig Hahn. Velení Einsatzgruppe dorazilo přímo do Prahy. Kromě velení Einsatzgruppe dorazilo do Prahy i zvláštní Einsatzkommando bez označení, velel mu SS-Sturmbannführer vládní rada Günter Hermann. Štáb sídlil do května 1939 v hotelu Palace, poté se přesunul do zabaveného Pečkova paláce v Bredovské ulici. Část skupiny i pozdější služebny permanentně úřadovala na pražském policejním ředitelství.
Skupina se dále dělila na následující Einsatzkommanda (operační oddíly):
Einsatzkommando I České Budějovice, velitel SS-Sturmbannführer vládní rada Heinz Stossberg. Personál pocházel z úřadovny Gestapa v Karlových Varech a v Budějovicích se usídlil v budově policejního ředitelství. Část personálu byla odeslána do Tábora (velel jim kriminální komisař Heinrich Reiser).
Einsatzkommando II Plzeň, kterému velel SS-Sturmbannführer vládní rada Reinhard Flesch. Většina personálu pocházela z úřadovny Gestapa v Mnichově. Skupina, určená původně pro Klatovy, které velel SS-Untersturmführer kriminální komisař Heinrich Winkelhofer, nakonec kvůli špatnému počasí místo toho dorazila do Písku a přešla pod velení Einsatzkommanda I České Budějovice. Do Klatov byla následně vyslána jiná skupina pod velením SS-Untersturmführera kriminálního komisaře Wilhelma Lehmanna (dříve velitele Dienststelle Mariánské Lázně).
Einsatzkommando III Kolín Tomu velel SS-Standartenführer vládní rada dr. Oskar Schäfer, dělilo se na oddíly Kolín (velitel Oskar Schäfer), Benešov (velitel SS-Obersturmführer kriminální komisař Harald Wiesmann), Jičín (velitel Thees Burfeind) a Mladá Boleslav (velitel Hüntze).
Einsatzkommando IV Pardubice pod velením SS-Sturmbannführera vládního rady dr. Constantina Canarise dále sestávalo ze skupin Hradec Králové (velitel SS-Obersturmbannführer kriminální komisař Albert Hardtke) a Německý Brod (velitel kriminální komisař Wollek).
Moravu měla na starost Operační skupina II Vídeň (Einsatzgruppe Mähren), velel jí SS-Standartenführer vládní ředitel dr. Walter Stahlecker. Velení se usadilo v Brně v Mozartově ulici 3. Dělila se na následující Einsatzkommanda (operační oddíly):
Einsatzkommando V Moravská Ostrava, velitel SS-Obersturmbannführer kriminální rada Heinrich Fehlis. Do 17. 3. jej ale fakticky vedl jeho zástupce, kriminální komisař Gerhard Wagner. Kommando zahrnovalo také skupiny Frýdek (velitel vrchní kriminální tajemník Preis) a Místek (velitel vrchní kriminální asistent Nowok).
Einsatzkommando VI Brno Velel mu SS-Sturmbannführer vládní rada Walter Blomberg, usídlilo se v budově policejního ředitelství.
Einsatzkommando VII Zlín Velitel SS-Sturmbannführer vládní rada von Felde, usídlilo se v budově okresního hejtmanství. Zahrnovalo také skupiny Uherské Hradiště (velitel SS-Untersturmführer kriminální komisař Engel), Kroměříž (velitel SS-Untersturmführer kriminální komisař Backhaus), Hodonín (velitel SS-Obersturmführer vládní asesor Karl Weintz) a Vsetín (velitel SS-Untersturmführer kriminální tajemník Hampel).
Einsatzkommando VIII Olomouc Velel mu SS-Sturmbannführer vládní rada Erwin Schulz. Usadilo se na radnici v Olomouci, zahrnovalo také skupiny Hranice na Moravě (velitel vrchní kriminální komisař Georg Clavien) a Prostějov (velitel kriminální komisař Thremke).
Konec Einsatzgruppen nastal oficiálně 5. května 1939, ale teprve na počátku července skončilo formování nové struktury Gestapa, kdy v Praze a v Brně vznikly řídící úřadovny (Leitstellen) a v okresech, jež byly většinou sídlem Oberlandrátů, kterých bylo 12 v Čechách a osm na Moravě, vznikly venkovní služebny (Aussendienststellen) nebo komisariáty pohraniční policie (Grenzpolizeikommisssariaten).
V červenci 1939 tak struktura Gestapa v protetorátu zahrnovala Geheime Staatspolizeistelle (později Staatspolizeileitstelle) Prag a pořízené Aussendienstellen (později Dienstellen) Klatovy, Plzeň, Budějovice, Tábor, Benešov, Mladá Boleslav, Jičín, Kolín, Hradec Králové, Pardubice a Německý Brod, v říjnu přibylo Kladno a Benešov byl dočasně zrušen. Na Moravě to byla Geheime Staatspolizeistelle (později Staatspolizeileitstelle) Brünn a pod ní spadající Aussendienstellen (později Dienstellen) Jihlava, Prostějov, Olomouc, Ostrava (Grenzpolizeikommisssariat), Hranice, Vsetín, Kroměříž, Zlín (Grenzpolizeikommisssariat) a Uherské Hradiště (Grenzpolizeikommisssariat).
Podle seznamu, vydaného československým ministerstvem vnitra v dubnu 1946, bylo u Gestapa na území českých zemí během války průběžně zaměstnáno 5861 lidí nejrůznější služební úrovně.
Literatura:
KYNCL, Vojtěch: Bestie. Československo a stíhání nacistických zločinců. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2019.
SLÁDEK, Oldřich: Zločinná role gestapa. Naše vojsko, Praha 1986.
VAJSKEBR, Jan – ZUMR, Jan: Gestapo. Velitelský sbor tajné státní policie v Protektorátu Čechy a Morava. ÚSTR a Pulchra, Praha 2024.
