Článek
Jednalo se nejen o řídící služebny (Praha, Brno, Liberec a Opava) a venkovní služebny, ale i pohraniční policejní komisariáty a posty Gestapa, opěrné body protipartyzánských ZbV Kommand a podobně, z nichž mnohé byly v průběhu války zřizovány, přesunovány a zase rušeny. Struktura Gestapa i systém podřízenosti různých služeben a úřadů se navíc v čas značně měnily. Zatímco u struktury protektorátních služeben již historici odvedli kus práce a je v nich celkem jasno, u pohraničních služeben v tehdejších Sudetech ještě hodně práce zbývá.
Karlovy Vary v říjnu1938 Einsatzgrupe I Dresden, operační oddíl 7 Plauen. Velitel SS-Sturmbannführer vládní rada dr. Hasselberg, zástupce SS-Hauptsturmführer Schulze.
16. října 1938 zřízena Aussendiestsstelle, později Staatspoizeistelle (spadala pod Liberec). Spadala pod ní Kommanda Kraslice, Nejdek, Jáchymov, Loket a Žlutice. Velitelem od listopadu1938 do června 1939 SS-Sturmbannführer vládní rada Heinz Stossberg. Ten opět velitelem od listopadu 1940 do konce září 1941.
20. února 1944 byla služebna (spolu s libereckou Leitstelle) podřízena Frankovi a Weinmannovi, spadla tedy organizačně pod protektorát. Velením pověřen SS-Hauptsturmführer vládní asesor dr. Brunno Lettow, nastoupil 1. dubna, velel do 17. září.
15. října 1944 sloučena služebna gestapa a KriPa do Hauptaussenstelle SiPo, dalším velitelemSS-Hauptsturmführer Schulz-Isenbeck.
Kladno Aussendienststelle, vznikla 1. října 1939 v souvislosti s případem Jana Smudka, fakticky to byla služebna převedená z Benešova. Sídlila na Prihoda Gasse 2797, později na Langemarckstrasse 2840. Velitel do 1. října 1943 SS-Obersturmführer kriminální komisař Harald Wiesmann, pod jehož velením se služebna podílela na likvidaci Lidic. Byl suspendován a přeložen v říjnu 1943 kvůli zanedbání služebních povinností. Po válce byl popraven 24. dubna 1947 v Praze,
Zástupci do léta 1940 mimořádný kriminální asistent a kriminální komisař Friedhelm Schütler, od 12. září 1940 do července 1941 SS-Untersturmführer kriminální tajemník Fritz Badelt, od 1. srpna 1941 do dubna 1943 SS-Sturmscharführer kriminální tajemník Thomas Thomsen a pak do února 1944 SS-Sturmscharmführer kriminální tajemník Hans Naumann. Velitel od listopadu 1943 do února 1944 SS-Hauptsturmführer kriminání komisař Heinrich Gottschling, od dubna do října 1944 SS-Hauptsturmführer kriminální rada Eduard Fischer (současně velitel služebny v Plzni). Zástupce od 1. února 1944 do konce války SS-Untersturmführer vrchní kriminální tajemník Karl Bankl. Velitelem od podzimu 1944 SS-Obersturmführer kriminální komisař Josef Horbaschek. Od prosince 1944 služebna redesignována na Aussenstelle.
Klatovy 16. března 1939 Einsatzkommando I Budweis, od 10. května1939 Einsatzstelle Klatau, velitel do května 1939 SS-Untersturmführer kriminální komisař Wilhelm Lehmann.
1. června zřízena Aussendienststelle. Od 6. května 1939 po celou dobu války velitel SS-Obersturmführer kriminální komisař Heinrich Winkelhofer, zástupce do ledna 1940 SS-Untersturmführer kriminální tajemník Heino Uhlenhaut. Služebna na adrese Planitzka 133, od 1943 na adrese Richarda Wagnera 192 v bývalé vile továrníka Singera. Od 30. května1940 do ledna 1944 zástupcem Stafel-Sturmscharführer vrchní kriminální tajemník Johann Übelmann. Dalšími zástupci kriminální inspektor Georg Frank (únor-červenec 1944), SS-Sturmscharführer vrchní kriminální tajemník Paul Rogge (srpen-září 1944), SS-Untersturmführer Adolf Bode (1. 10.-prosinec 1944) a od 1. ledna 1945 opět SS-Sturmscharführer vrchní kriminální tajemník Paul Rogge. Od prosince 1944 služebna redesignována na Aussenstelle. Velitel Winkelhofer byl 30. dubna 1947 popraven v Klatovech.
Kolín 16. března 1939 Einsatzkommando III Kolin, velitel SS-Sturmbannführer vládní rada dr. Oskar Schäfer, zástupce SS-Untersturmführer kriminální komisař na zkoušku Heinz Schultze.
Od června 1939 zřízena Aussendienststelle, adresa Sokolská 28, od roku 1943 Schlossgasse 28. Velitel SS-Sturmbannführer kriminální komisař Karl Hintze, hned od léta do podzimu 1939 pak SS-Untersturmführer kriminální komisař Franz Röder. Zástupce od června 1939 do počátku roku 1940 SS-Untersturmführer kriminální komisař Wilhelm Barkei. Do června 1940 velitel SS-Untersturmführer kriminální komisař Herbert Fuchs, po něm do počátku září SS-Hauptsturmführer kriminální komisař na zkoušku Hugo Geissler, zástupci od ledna do května 1940 kriminální tajemník Hans Mohrbeck a od května do října SS-Hauptscharführer vrchní kriminální asistent Heinrich Meier. Mezi počátkem září a říjnem 1940 velitelem SS-Untersturmführer kriminální komisař na zkoušku Willy Leimer, po něm do konce roku 1944 SS-Obersturmführer vrchní kriminální tajemník Paul Feustel (souběžně od 1. května 1944 velitel služebny v Benešově). V této době zástupci Staffel-Sturmscharführer vrchní kriminální tajemník August Däves (od října 1940 do července 1941), od druhé poloviny roku do prosince 1941 SS-Hauptscharführer vrchní kriminální asistent Julius Müller-Riedel, poté do konce ledna 1945 opět Staffel-Sturmscharführer vrchní kriminální tajemník August Däves.
Od prosince 1944 služebna redesignována na Aussenstelle. Posledním velitelem od ledna 1945 SS-Untersturmführer kriminální komisař Oskar Fleischer, zástupci od konce ledna do počátku března 1945 SS-Sturmscharführer vrchní kriminální tajemník Omar Wilcke, nakonec opět SS-Untersturmführer kriminální inspektor August Däves.
Koryčany na Moravě od ledna1945 zřízen opěrný bod ZbV Kommanda43 z Uherského Hradiště, velitel SS-Untersturmführer vrchní kriminální tajemník Max Jahn.
Kraslice 1938 Kommando karlovarské Aussendienststelle.
Krnov v říjnu1938 Einsatzkommando III Ratibor-Troppau, velitel SS-Untersturmführer kriminální komisař na zkoušku Georg Wüst, zástupce velitele SS-Untersturmführer kriminální tajemník Rudolf Blume.
Kroměříž Einsatzkommando VII Zlin, později Einsatzstelle Kremsier, velitel SS-Untersturmführer kriminální tajemník Martin Wannags, zástupce do dubna 1939 kriminální asistent JohannRingholz, poté SS-Hautscharführer kriminální tajemník Johann Greifeneder.
Od června 1939 Aussendienststelle, sídlila v Realgymnasiu, od roku 1940 na adrese Wilsonstrasse 5. SS-Untersturmführer, později již vrchní kriminální tajemník Martin Wannags velel až do srpna 1941, až do konce byl jeho zástupcem SS-Hauptscharführer kriminální tajemník Johann Greifeneder.
Služebna zrušena 31. srpna 1941, personál přesunut do Přerova.
Květná od června 1939 do 3. ledna 1940 umístěn Grenzpolizeipost, spadající pod Grenzpolizeikommissariat v Uherském Hradišti.
Kyjov od ledna 1945 zřízen opěrný bod ZbV Kommanda43 z Uherského Hradiště, velitel SS-Untersturmführer Egon Lüdemann. Jednotka má mimo jiné na svědomí vypálení osady Javoříčko a vraždy jejích obyvatel 5. května 1945.
Lanškroun 20. října 1938 zřízen Grenzpolizeikommissariat (spadal pod Opavu).
Lanžhot 1. ledna1940 zřízen Grenzpolizeipost, spadající pod Grenzpolizeikommissariat ve Zlíně.
Ledeč nad Sázavou od ledna 1945 umístěno Jagkdommando Sonderkommandader Sicherheitspolizei (Sonderdienststelle) Chrudim.
Letovice v polovině ledna 1945 umístěno ZbV Kommando 28, velitel SS-Obersturmführer komisař Herbert Kuka, zástupce SS-Untersturmführer Friedrich Karl Neumann, opěrné body v Bystřici nad Pernštejnem a v Blansku.
Liberec v říjnu 1938 Einsatzgrupe I Dresden, Einsatzkommando5 Zittau. Velitel SS-Sturmbannführer vládní rada dr. Oskar Schäfer, zástupce SS-Hauptsturmführer Ott.
16. října 1938 zřízena Leitstelle, velitel vládní rada Kernert. Další velitelé Oswald Schulz, SS-Sturmbannführer vrchní vládní rada Friedrich Rudolf Schröder (1942-květen 1944), Rudolf Denk a Bernhard Baard, zástupce Reinhard Helmuth.
V místě byla vedena kartotéka Židů v sudetské župě. Této řídící služebně byly podřízeny služebny v Karlových Varech a v Opavě.
20. února 1944 byla služebna podřízena Frankovi a Weinmannovi, spadla tedy organizačně pod protektorát.
15. října 1944 sloučena řídící služebna gestapa a KriPa do služebny komandéra SiPo, velitel SS-Obersturmbannführer vrchní vládní rada Bernhard Baatz.
Litenčice od ledna1945 umístěn opěrný bod ZbV Kommanda43 z Uherského Hradiště.
Litoměřice 20. října 1938 zřízen Grenzpolizeikommissariat (spadal pod Liberec).
Loket 1938 Kommando karlovarské Aussendienststelle.
Mariánské Lázně 20. října 1938 Einsatzkommando, velitel SS-Untersturmführer kriminální komisař Wilhelm Lehmann, později zřízena Dienststelle (spadala pod Karlovy Vary).
Mělník plánovaná venkovní služebna, nerealizováno
Michákovice červen 1939 až 1. leden 1940 Grenzpolizeipost, spadající pod Grenzpolizeikommissariat v Moravské Ostravě.
Mladá Boleslav 16. března 1939 Einsatzkommando III Kolin, poté Einsatzstelle Jungbunzlau, personál přišel většinou z Hamburku. Velitel SS-Sturmbannführer kriminální komisař Karl Hintze, zástupce kriminální tajemník Wilhelm Barkei.
Červen 1939 zřízena Aussendienststelle, adresa Rasinova Strasse 6. Velitel od 8. června1939 do 30. dubna 1942 SS-Obersturmführer kriminální inspektorMartin Hansmann. Zástupce do 31. března 1941 SS-Untersturmführer kriminální tajemník Martin Neubecker, poté SS-Untersturmführer vrchní kriminální tajemník Karl Rotter do 6. února 1942. Ten spáchal 1. dubna 1947 sebevraždu ve vazbě v Mladé Bolelavi.
Od května 1942 do března 1943 velitelem SS-Obersturmführer kriminální komisař Eduard Fischer (současně velitel služebny v Jičíně), od července 1943 do konce roku 1944 SS-Hauptsturmführer kriminální rada Anton Lehner (i on současně velitel služebny v Jičíně). Od roku 1943 adresa Husgasse 212.
Od prosince 1944 služebna redesignována na Aussenstelle. Zástupci od února do června 1943 Staffel-Sturmscharführer kriminání tajemník Richard Nienau, po něm od července 1943 do března 1945 SS-Untersturmführer vrchní kriminální tajemník Daniel Kartarius. Velitelem od 1. ledna do března 1945 SS-Untersturmführer Adolf Bode, ten se poté stal krátce počátkem dubna 1945 zástupcem nového velitele, SS-Obersturmführera kriminálního komisaře Konrada Paikerta. Posledním jeho zástupcem byl nakonec ještě v průběhu dubna opět Staffel-Sturmscharführer kriminální tajemník Richard Nienau.
Moravská Ostrava v březnu 1939 Einsatzkommando V Olmütz, Detachement Mährisch-Ostrau, velitel SS-Sturmbannführer vládní rada Heinrich Fehlis, zástupce SS-Untersturmführer kriminální komisař Gerhard Wagner.
Červen 1939 zřízen Grenzpolizeikommissariat, sídlil na adrese Am Heumarkt 5. Velitel do počátku července ještě Fehlis, do ledna 1940 pak SS-Obersturmführer kriminální komisař Gerhard Wagner (ten poté zbaven vedení služebny a odsouzen za defraudaci, viz níže). Zástupcem od září do konce roku 1939 SS-Hauptsturmführer kriminální komisař Johannes Post, poté do února 1940 SS-Untersturmführer kriminální tajemník Rudolf Blume.
Služebně podléhalo osm stanic Grenzpolizeiposten – jedna přímo ve městě, další na nádraží Ostrava-Přívoz, dále Hrušov, Michálkovice, Radvanice, Šenov, Dobrá a Žermanice.
Osazenstvo služebny se od počátku podílelo na rozkrádání zabaveného majetku Židů, kdy zašmelilo radiotechniku, nábytek, nemovitosti nebo přes 100 osobních automobilů, dokonce přes prostředníka provozovalo vlastní hotel. Do celé věci bylo zapleteno 12 mužů včetně velitele Gerharda Wagnera. Ten byl, spolu s ostatními, v lednu 1940 zbaven funkce, vyloučen z NSDAP i z SS a nakonec odsouzen ke třem rokům vězení.
1. leden 1940 zrušen Grenzpolizeikommissariat, nově zřízena Aussendienststelle na adrese Am Heumarkt 1. Velitelem v lednu krátce kriminální tajemník Rudolf Blume, po něm do poloviny června 1941 SS-Untersturmführer kriminální komisař na zkoušku Georg Wüst. Jeho zástupce je neznámý, pokud byl vůbec ustanoven. Od června1941 do května1942 velitel SS-Sturmbannführer kriminální rada Gustav Oskar Wendzio, zástupcem byl od července do listopadu 1940 opět Rudolf Blume v hodnosti kriminálního komisaře na zkoušku, po něm do srpna1941 SS-Sturmscharführer vrchní kriminální tajemník Paul Dietrich a od září 1941 do března 1943 SS-Untersturmführer kriminální inspektor Georg Clavien. Od května/června 1942 do ledna 1944 velel SS-Obersturmführer kriminální komisař Georg Alfred Jost, jeho zástupcem se v dubnu 1943 stal SS-Untersturmführer kriminální komisař Karl Cordes. V lednu 1944 se stal velitelem SS-Sturmbannführer vládní rada Helmuth Koschorke, po něm od konce května do září 1944 SS-Hauptsturmführer kriminální rada Hans Ziegler (současně velitelem Grenzpolizeikommissariatu ve Zlíně). Poslední velitel od září 1944 SS-Hauptsturmführer vládní asesor Wilhelm Lehmann. Od prosince 1944 služebna redesignována na Aussenstelle.
V Ostravě byl během 1. stanného práva umístěn stanný soud
– o jeho činnosti ale existuje jen málo informací, předseda (zřejmě mj.) SS-Sturmbannführer kriminální rada Gustav Oskar Wendzio, přísedícími bez uvedení dalších údajů Völme, Henneberg, Hartlieb a Hartmann.
Moravský Krumlov V místě byla pravděpodobně umístěna Aussendieststelle nebo Grenzpolizeikommissariat Gestapa, případně nějaká podřízená jednotka, další detaily jsou prozatím neznámé. Služebny na území bývalé Říšské župy Sudety nejsou dosud badatelsky zpracované.
Je zmiňováno v seznamu členů Gestapa v Čechách a na Moravě, sestaveném ministerstvem vnitra v dubnu 1946: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/projekty/doba-nesvobody/gestapo-seznam.pdf
Most 20. října 1938 zřízena Dienststelle (spadala pod Karlovy Vary), v únoru 1939 připadla pod Liberec.
Mosty u Jablunkova V místě byla pravděpodobně umístěna Aussendieststelle nebo Grenzpolizeikommissariat Gestapa, případně nějaká podřízená jednotka, další detaily jsou prozatím neznámé. Služebny na území bývalé Říšské župy Sudety nejsou dosud badatelsky zpracované.
Je zmiňováno v seznamu členů Gestapa v Čechách a na Moravě, sestaveném ministerstvem vnitra v dubnu 1946: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/projekty/doba-nesvobody/gestapo-seznam.pdf
Náchod plánovaná venkovní služebna, nerealizováno.
Napajedla od ledna 1945 umístěn opěrný bod ZbV Kommanda43 z Uherského Hradiště.
Nasavrky začátkem roku1945 umístěno Jagkdommando Sonderkommandader Sicherheitspolizei(Sonderdienststelle) Chrudim.
Nejdek Kommando karlovarské Aussendienststelle.
Německý (Havlíčkův) Brod 16. března 1939 Einsatzkommando IV Pardubitz, později Einsatzstelle Deutsch Brod, velitel SS-Obersturmführer kriminální komisař Herbert Wölk. Zástupcem velitele kriminální tajemník Willi Bunge, služebna sídlila v Sokolmuseu na Bezkovskeho ulici.
V červnu 1939 zřízena Aussendienststelle, velitel na jeden červnový týden vrchní kriminální asistent Walter Kröger, poté SS-Obersturmführer kriminální komisař Artur Albrecht. Zástupce do konce roku 1939 kriminální tajemník Willi Bunge, od 6. května1940 Staffel-Sturmscharführer kriminální tajemník August Däves. 30. září 1940 služebna zrušena.
Od ledna 1945 umístěno Jagkdommando Sonderkommandader Sicherheitspolizei (Sonderdienststelle) Chrudim.
Nová Bystřice v říjnu 1938 Einsatzgrupe II Wien. Velitel SS-Sturmbannführer vládní rada Heinrich Fehlis, zástupce SS-Untersturmführer Hoth. Einsatzkommando 12 Mistelbach II.
Nové Hutě V místě byla pravděpodobně umístěna Aussendieststelle nebo Grenzpolizeikommissariat Gestapa, případně nějaká podřízená jednotka, další detaily jsou prozatím neznámé. Služebny na území bývalé Říšské župy Sudety nejsou dosud badatelsky zpracované.
Je zmiňováno v seznamu členů Gestapa v Čechách a na Moravě, sestaveném ministerstvem vnitra v dubnu 1946: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/projekty/doba-nesvobody/gestapo-seznam.pdf
Nové Město na Moravě 1945 umístěno Kommando gestapa, velitel SS-Obersturmführer kriminální komisař Hans Koch.
Nový Jičín 20. října 1938 zřízen Grenzpolizeikommissariat (spadal pod Opavu).
Nymburk Ve městě byla pravděpodobně umístěna Aussendieststelle Gestapa, případně nějaká podřízená jednotka, další detaily jsou prozatím neznámé.
Je zmiňována v seznamu členů Gestapa v Čechách a na Moravě, sestaveném ministerstvem vnitra v dubnu 1946: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/projekty/doba-nesvobody/gestapo-seznam.pdf
Nýrsko v říjnu 1938 Einsatzgrupe II Wien, velitel SS-Sturmbannführer vládní asesor Reinhard Flesch, zástupce SS-Sturmbannführer Remmers. Einsatzkommando 11 Regen.
Olomouc v březnu 1939 Einsatzkommando V Olmütz, velitel SS-Sturmbannführer vládní rada Erwin Schulz, zástupce SS-Obersturmführer kriminální komisař Rudolf Jänisch.
V červnu 1939 zřízena Aussendienststelle, adresa Hermann Göringstrasse 5, v roce 1940 Hermann-Göring-Platz 6, v roce 1943 Strasse Karls IV. 44. Velitel do listopadu1940 SS-Obersturmführer kriminální komisař Rudolf Jänisch, zástupce do 5.prosince 1939 SS-Scharführer kriminální inspektor Franz Morawetz. Posledním zástupcem až do konce války SS-Oberscharführer vrchní kriminální tajemník Franz Langer. Ten byl 20. března 1947 v Olomouci popraven.
Velitel Jänisch začal být vyšetřován pro důvodné podezření z rozkrádání zabaveného majetku, bylo mu zakázáno nošení služební uniformy, byl odvolán v funkce a nakonec z Gestapa odešel.
Od 28. listopadu 1940 do září 1942 novým velitelem SS-Obersturmführer kriminální komisař Heinrich Gottschling, Od 1. října1942 velitelem až do konce války SS-Obersturmführer kriminální komisař Richard Heidan, od července 1943 do ledna 1944 vzhledem k jeho nemoci velel fakticky jeho zástupce, SS-Oberscharführer kriminální inspektor Franz Langer. Od prosince 1944 služebna redesignována na Aussenstelle.
V Olomouci působil během 1. stanného práva stanný soud– o jeho činnosti existuje ale jen málo informací, předsedou v mnoha případech SS-Obersturmführer kriminální komisař Heinrich Gottschling, přísedící např. SS-Untersturmführer pomocný kriminální komisař dr. Rudolf Karl.
Opava v říjnu 1938 Einsatzgrupe I Dresden, Einsatzkommando 2 Ratibor-Troppau. Velitel do března 1939 SS-Hauptsturmführer vládní rada Günther Herrmann, zástupce SS-Obersturmführer kriminální komisař Rudolf Jänisch.
16. října 1938 zřízena Aussendiestsstelle, později Staatspoizeistelle (spadala pod Liberec).
20. února 1944 byla služebna (spolu s libereckou Leitstelle) podřízena Frankovi a Weinmannovi, spadla tedy organizačně pod protektorát. Velitel od července 1944 SS-Hauptsturmführer vládní rada Erhard Grauel.
15. října 1944 sloučena služebna gestapa a KriPa do Hauptaussenstelle SiPo, velitel SS-Hauptsturmführer vládní rada Erhard Grauel, zástupce kriminální rada Hans Rühlemann.
Ostrava-Přívoz červen 1939 až 1. leden 1940 zřízen Grenzpolizeipost, spadající pod Grenzpolizeikommissariat v Moravské Ostravě, umístěn na nádraží.
Ostrov nad Ohří na podzim 1938 zřízen vězeňský tábor Gestapa.
Zdroje:
KYNCL, Vojtěch: Bestie. Československo a stíhání nacistických zločinců. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2019.
SLÁDEK, Oldřich: Zločinná role gestapa. Naše vojsko, Praha 1986.
VAJSKEBR, Jan – ZUMR, Jan: Gestapo. Velitelský sbor tajné státní policie v Protektorátu Čechy a Morava. ÚSTR a Pulchra, Praha 2024.
VAJSKEBR, Jan: Výzkum ke struktuře Gestapa v říšské župě Sudety, nepublikováno.
Seznamu členů Gestapa v Čechách a na Moravě, sestavený ministerstvem vnitra v dubnu 1946: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/projekty/doba-nesvobody/gestapo-seznam.pdf
