Článek
Jednalo se nejen o řídící služebny (Praha, Brno, Liberec a Opava) a venkovní služebny, ale i pohraniční policejní komisariáty a posty Gestapa, opěrné body protipartyzánských ZbV Kommand a podobně, z nichž mnohé byly v průběhu války zřizovány, přesunovány a zase rušeny. Struktura Gestapa i systém podřízenosti různých služeben a úřadů se navíc v čas značně měnily. Zatímco u struktury protektorátních služeben již historici odvedli kus práce a je v nich celkem jasno, u pohraničních služeben v tehdejších Sudetech ještě hodně práce zbývá.
Pardubice: 15. března 1939 Einsatzkommando IV Pardubitz, velitel SS-Sturmbannführer vládní rada dr. Constantin Canaris, zástupce kriminální komisař Hoffmann. Adresa Smetanaplatz, od roku 1943 Viktoria Platz.
12. června 1939 zřízena Aussendienststelle, velitel do března 1944 SS-Untersturmführer kriminální komisař Gerhard Clages, po něm od konce roku 1944 SS-Untersturmführer kriminální komisař HansFritsch.
Od prosince 1944 služebna redesignována na Aussenstelle.Zástupce po celou dobu války SS-Sturmscharführer kriminální tajemník Walter Lehne.
Písek: 15. března 1939 Einsatzkommando I Budweis, později Einsatzstelle Pisek. Velitel SS-Untersturmführer kriminální komisař Heinrich Winkelhofer, zástupce SS-Untersturmführer kriminální tajemník Heino Uhlenhaut. Služebna zanikla v květnu 1939, personál převeden do Klatov.
Pelhřimov: od ledna 1945 umístěno Jagkdommando Sonderkommanda der Sicherheitspolizei (Sonderdienststelle) Chrudim.
Plzeň: 15. března 1939 Sonderkommando Pilsen, velitel SS-Hauptsturmführer vládní asesor Gerhard Flesch, zástupce SS-Obersturmführer kriminální komisař Wilhelm Karg. Adresa Legionärstrasse 14.
V červnu 1939 zřízena Aussendienststelle, velitel do července 1939 SS-Sturmbannführer vládní rada Karl-Heinz Stossberg, zástupcem zůstal SS-Obersturmführer kriminální komisař Wilhelm Karg. Ten se stal poté do ledna 1940 novým velitelem, zastupoval jej rovněž od července 1939 do ledna 1940 SS-Untersturmführer vrchní kriminální tajemník Karl Strahberger. Novým velitelem mezi 15. lednem 1940 a červnem 1943 SS-Obersturmführer kriminální rada Anton Lehner, zástupcem od 10. ledna 1940 do května 1940 Stafel-Sturmscharführer vrchní kriminální tajemník Johann Übelmann, poté od 28. května 1940 do září 1942 SS-Scharführer vrchní kriminální tajemník Daniel Kartarius. Od roku 1943 adresa Deutsches Ufer 12. Od července 1943 do března 1944 velitelem SS-Hauptsturmführer kriminální rada Heinrich Krupke. nakonec od dubna1944 do konce války SS-Hauptsturmführer kriminální rada Eduard Fischer (současně do podzimu 1944 velitel služebny v Kladně). Zástupcem od října 1942 SS-Untersturmführer kriminální inspektor Oskar Fleischer, od února 1945 pak SS-Obersturmführer kriminální komisař Herbert Schunke. Od prosince 1944 služebna redesignována na Aussenstelle.
Polička: od ledna 1945 umístěno Jagkdommando Sonderkommanda der Sicherheitspolizei (Sonderdienststelle) Chrudim.
Praha: 15. března 1939 Einsatzgruppe I, SS-Standartenführer vrchní vládní rada dr. Otto Emil Rasch,velitel SiPo a SD jako SS-Oberführer od 5. května 1939, zástupcem SS-Sturmbannführer vládní rada dr. Ludwig Hahn.
Einsatzkommando II Prag– velitel SS-Hauptsturmführer vládní rada Günter Herrmann. Štáb v Praze sídlil do května 1939 v hotelu Palace v Panské ulici, poté byla zřízena služebna v Pečkově paláci v Bredovské ulici (Bredauer Gasse 18, později 20). Část skupiny průběžně pracovala na pražském policejním ředitelství.
Původně zřízena Staatspoizeistelle, od 1. září 1939 Leitpolizeistelle. Většina personálu přišla z RSHA a z řídících úřadoven z Berlína, Drážďan a Frankfurtu nad Mohanem. Velitelem od 2. června 1939 do 15. října1942 SS-Sturmbannführer vládní rada dr. Hans-Ulrich Geschke, od 18. srpna 1942 do konce války SS-Obersturmbannführer vrchní vládní rada dr. Ernst Gerke. Zástupce šéfa úřadovny od 4. července 1939 do 24. února 1942 SS-Hauptsturmführer vládní asesor Joachim Ernst Illmer, od února 1942 do února 1943 SS-Sturmbannführer vládní rada dr. Josef Witiska, pak do března 1944 SS-Sturmbannführer vládní rada Heinrich Berger, nakonec od června 1944 SS-Sturmbannführer vládní rada dr. Gerhard Andres.
21. prosince 1944 sloučena služebna Gestapa a KriPa do Leitstelle SiPo, velitelem dr. Ernst Gerke.
V Praze působil za 1. stanného práva stanný soud.
Předseda mj. SS-Sturmbannführer vládní rada Joachim Ernst Illmer (zástupce šéfa služebny) nebo prezident Volksgerichtshofu, SA-Brigadeführer dr. Otto Georg Thierack, přísedící např. SS-Obersturmführer kriminální komisař Felix Heide a SS-Hauptsturmführer vládní asesor dr. Friedrich Schlegel, zapisovatel kriminální zaměstnanec dr. Alois Hornischer, tlumočník kriminální zaměstnanec dr. Weiss, žalobce mj. SS-Hauptsturmführer kriminální komisař Adolf Fuchs nebo SS-Standartenführer vládní ředitel dr. Hans-Ulrich Geschke.
Stanný soud zde působil i za 2.stanného práva od 28. května do 5. října 1942, dochovalo se poměrně málo informací.
Předsedové mimo jiné SS-Standartenführer vládní ředitel dr. Hans-Ulrich Geschke a SS-Sturmbannführer vládní rada dr. Josef Witiska, přísedící mimo jiné SS-Sturmbannführer vládní rada dr. Josef Witiska a SS-Hauptscharführer vládní rada Heinrich Berger, ještě v září v procesu s pravoslavnými duchovními SS-Obersturmführer kriminální komisař Heinz Pannwitz. Žalobci většinou velitelé místně příslušné služebny, např. SS-Obersturmführer kriminální komisař Paul Feustel, nebo SS-Obersturmführer kriminální komisař Heinz Pannwitz.
Praha-Jenerálka: věznice pro zadržené členy výsadků a další důležité vězně.
Praha-Pankrác: policejní věznice, velitel SS-Untersturmführer Paul Soppa, Vězení se nacházelo též ve vazbě soudu na Karlově náměstí (zrušeno 1944).
Prostějov: 15. března 1939 Einsatzkommando V Olmütz, později Einsatzstelle Prossnitz, velitel SS-Untersturmführer kriminální komisař Joachim Weichard, zástupce neznámý (kriminální zaměstnanec Otto Rabold, uváděný Sládkem, není podle Vajskebra a Zumra vzhledem k nízké hodnosti pravděpodobný).
V červnu 1939 zřízena Aussendienststelle, adresa Kolarschule, v roce 1940 Reyseks-Strasse 30. Velitel dále do srpna 1939 SS-Untersturmführer kriminální komisař Joachim Weichard, zástupce kriminální tajemník Wilhelm Kunz. Od 11. srpna 1939 velitel SS-Oberscharführer vrchní kriminální tajemník Leopold Kadlec, zástupcem od září SS-Sturmscharführer kriminální tajemník Johann Hoffmann. Služebna zrušena 31. srpna 1941, personál přesunut do Přerova.
Přerov: 1. září 1941 zřízena Aussendienststelle, personál přišel z Kroměříže, Hranic na Moravě a Prostějova. Adresa Macha Gasse 14. Velitelem do dubna 1943 SS-Scharführer pomocný kriminální komisař dr. Rudolf Karl. Poté velitel do prosince 1944 SS-Hauptscharführer kriminální inspektor Josef Scheuringer, po něm od 30. ledna 1945 SS-Untersturmführer kriminální komisař Karl Streit. Zástupce po celou dobu války SS-Hauptscharführer kriminální tajemník Johann Greifeneder. Od prosince 1944 služebna redesignována na Aussenstelle.
V průběhu povstání 1. května 1945 se osazenstvo stanice chovalo pasivně, proto bylo po potlačení revolty o den později posíleno 12 muži z olomoucké služebny pod velením Richarda Heidana. Hlavním vyšetřovatelem povstání byl SS-Hauptsturmführer kriminální rada Otto Koslowski, výsledkem byla poprava 23 účastníků povstání. Koslowski byl 3. května 1947 popraven v Brně.
Příbram: plánovaná venkovní služebna, nerealizováno.
Přimda: 20. října 1938 umístěna pobočka Grenzpolizeikommissariatu ve Stříbře, Kommanda v Tachově, zrušena pravděpodobně k srpnu 1939.
Přísečnice: v říjnu 1938 zřízena Dienststelle.
Radvanice: červen 1939 až 1. leden 1940 umístěn Grenzpolizeipost, spadající pod Grenzpolizeikommissariat v Moravské Ostravě.
Rozvadov: 20. října 1938 umístěna pobočka Grenzpolizeikommissariatu ve Stříbře, Kommanda v Horšovském Týně, zrušena pravděpodobně k srpnu 1939.
Rožnov pod Radhoštěm: v říjnu 1944 umístěno ZbV Kommando 9, velitel SS-Hauptsturmführer kriminální rada Hoffmann.
Koncem roku 1944 přibylo ZbV Kommando 31, velitel SS-Hauptsturmführer kriminální komisař H. Schrader, zástupce SS-Obersturmführer kriminální inspektor W. Schiffman.
Reorganizace: koncem roku vzniklo policejní Einsatzkommando I Ruhsam (velitel R. Ruhsam, major četnictva, mužstvo dodalo ORPO).
Skrochovice: V místě byla pravděpodobně umístěna Aussendieststelle nebo Grenzpolizeikommissariat Gestapa, případně nějaká podřízená jednotka, další detaily jsou prozatím neznámé. Služebny na území bývalé Říšské župy Sudety nejsou dosud badatelsky zpracované.
Je zmiňováno v seznamu členů Gestapa v Čechách a na Moravě, sestaveném ministerstvem vnitra v dubnu 1946: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/projekty/doba-nesvobody/gestapo-seznam.pdf
Stod: 20. října 1938 zřízena pobočka Grenzpolizeikommissariatu ve Stříbře, zrušena pravděpodobně k srpnu 1939.
Strážnice: od ledna 1945 umístěn opěrný bod ZbV Kommanda 43 z Uherského Hradiště, velitel SS-Untersturmführer Egon Lüdemann. Jednotka má mimo jiné na svědomí vypálení osady Javoříčko a vraždy jejích obyvatel 5. května 1945.
Stříbro: v říjnu 1938 Einsatzgrupe I Dresden, Einsatzkommando 9 Weiden, Kommando Mies. Velitel SS-Sturmbannführer vládní rada von Felde, zástupce SS-Hauptsturmführer Braune.
20. října 1938 zřízen Grenzpolizeikommissariat (spadal pod Karlovy Vary) s pobočkami Dobřany, Touškov a Stod, Kommando Tachov s pobočkou Přimda a Kommando Horšovský Týn s pobočkami Rozvadov a Hostouň. Velitel od listopadu 1938 do srpna 1939 SS-Obersturmführer kriminální inspektor Hans Ziegler.
Sudoměřice: od června 1939 do 3. ledna 1940 umístěn Grenzpolizeipost, spadající pod Grenzpolizeikommissariat v Uherském Hradišti.
Svatobořice: internační tábor pro příbuzné emigrantů, zřízen od 17. září 1942 do 13.-14. dubna 1945.
Svinov: 1938 umístěna Nebenstelle-Grekopost (spadala pod Opavu).
Šternberk: 20. října 1938 zřízen Grenzpolizeikommissariat (spadal pod Opavu).
Šenov: červen 1939 až 1. leden 1940 umístěn Grenzpolizeipost, spadající pod Grenzpolizeikommissariat v Moravské Ostravě.
Šumperk: říjen 1938 Einsatzgrupe I Dresden, operační oddíl 1 Kladsko. Velitel SS-Obersturmbannführer vrchní vládní rada dr. Otto Emil Rasch, zástupce SS-Sturmbannführer Biermann. 20. října 1938 zřízena Dienststelle (spadala pod Opavu). Velitel v létě 1944 kriminální komisař Wilhelm Tischel.
Tachov: 20. října 1938 umístěno Kommando Grenzpolizeikommissariatu ve Stříbře, velitel zřejmě SS-Untersturmführer Richter, zrušeno pravděpodobně k srpnu 1939.
Tábor: 15. března 1939 Einsatzkommando I Budweiss, později Einsatzstelle Tabor.
V červnu 1939 zřízena Aussendienststelle. Adresa Riegerplatz 498. Velitel do května 1940 SS-Obersturmführer kriminální komisař na zkoušku Heinrich Reiser, zástupce do května 1939 vrchní kriminální asistent August Giehl, po něm od června 1939 do února 1944 SS-Untersturmführer kriminální tajemník Fritz Gerecke. Další velitel až od 15. listopadu 1940 do 30. března 1943 SS-Hauptsturmführer kriminální komisař Arthur Albrecht, po něm do března 1944 SS-Obersturmführer kriminální komisař Bruno Krieger, ten raněn v přestřelce. Od roku 1943 adresa Scheinergasse 1631. Posledním velitelem od 2. března 1944 SS-Hauptsturmführer kriminální komisař Heinrich Gottschling, jeho zástupcem se stal SS-Obersturmführer kriminální inspektor Johann Übelmann.
Od prosince 1944 služebna redesignována na Aussenstelle.
Teplá: v říjnu 1938 Einsatzkommando Wunsiedel-Eger, zástupce velitele SS-Obersturmführer kriminální komisař Richard Heidan.
Teplice-Šenov: 20. října 1938 zřízena Dienststelle (spadala pod Liberec).
Terezín: policejní věznice v Malé pevnosti, Polizeigefängnis Theresienstadt, zřízena 10. června 1940. Velitel po celou dobu války SS-Hauptsturmführer kriminální tajemník Heinrich Jöckel. Ten byl 25. října 1946 popraven v Litoměřicích. V samotném městě bylo zřízeno židovské ghetto.
Touškov: 20. října 1938 zřízena pobočka Grenzpolizeikommissariatu ve Stříbře, zrušena pravděpodobně k srpnu 1939.
Trutnov: v říjnu 1938 Einsatzgrupe I Dresden, operační oddíl 3 Waldenburg (Trautenau). Velitel SS-Obersturmbannführer vládní asesor dr. Constantin Canaris, zástupce SS-Obersturmführer Gottschalk. 20. října 1938 zřízen Grenzpolizeikommissariat (spadal pod Liberec).
Třebíč: v březnu 1939 Einsatzkommando VI Brünn, Einsatzpost, velitel od března Staffel-Oberscharführer vrchní kriminální tajemník Karl Schmidt, zástupce neznámý.
V červnu 1939 zřízena Aussendieststelle Trebitsch, velitelem nadále Karl Schmidt, Služebna zrušena ale zřejmě ještě v průběhu června 1939, personál přesunut do Jihlavy.
V polovině ledna 1945 zřízena venkovní stanice bezpečnostní policie, velitel SS-Obersturmführer kriminální inspektor Georg Clavien.
29. dubna 1945 zřízena venkovní stanice (Aussenpost) Gestapa proti partyzánům, velitelem SS-Untersturmführerkriminální komisař AntonMondorf, zástupcem po celou dobu SS-Sturmscharführer vrchní kriminální tajemník Maxmillian Kreitner. 6. května 1945 služebna evakuována do Jihlavy. Mondorf byl 15. ledna 1947 popraven v Brně.
Zdroje:
KYNCL, Vojtěch: Bestie. Československo a stíhání nacistických zločinců. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2019.
SLÁDEK, Oldřich: Zločinná role gestapa. Naše vojsko, Praha 1986.
VAJSKEBR, Jan – ZUMR, Jan: Gestapo. Velitelský sbor tajné státní policie v Protektorátu Čechy a Morava. ÚSTR a Pulchra, Praha 2024.
VAJSKEBR, Jan: Výzkum ke struktuře Gestapa v říšské župě Sudety, nepublikováno.
Seznamu členů Gestapa v Čechách a na Moravě, sestavený ministerstvem vnitra v dubnu 1946: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/projekty/doba-nesvobody/gestapo-seznam.pdf
