Článek
Jednalo se nejen o řídící služebny (Praha, Brno, Liberec a Opava) a venkovní služebny, ale i pohraniční policejní komisariáty a posty Gestapa, opěrné body protipartyzánských ZbV Kommand a podobně, z nichž mnohé byly v průběhu války zřizovány, přesunovány a zase rušeny. Struktura Gestapa i systém podřízenosti různých služeben a úřadů se navíc v čas značně měnily. Zatímco u struktury protektorátních služeben již historici odvedli kus práce a je v nich celkem jasno, u pohraničních služeben v tehdejších Sudetech ještě hodně práce zbývá.
Uherské Hradiště: 15. března 1939 Einsatzkommando VII Zlin, Einsatzstelle Ungarische Hradisch. velitel do 12. května 1939 SS-Untersturmführer kriminální komisař Erich Engels, SS-Oberscharführer zástupce vrchní kriminální tajemník Leopold Kadlec. Ten byl 5. února 1947 popraven v Brně.
V červnu 1939 zřízen Grenzpolizeikommissariat Ungarische Hradisch, umístěn v bývalé Mütterschule. Služebně podléhaly tři stanice Grenzpolizeiposten – Velká nad Veličkou, Květná a Sudoměřice, později Hodonín. Velitelem do 11. srpna 1939 SS-Oberscharführer vrchní kriminální tajemník Leopold Kadlec, zástupcem v téže době vrchní kriminální tajemník Alfred Smetana. Ten se stal následně velitelem do června 1943, jeho zástupcem byl od srpna do září 1939 SS-Scharführer vrchní kriminální tajemník Franz Langer, poté od října až do konce války SS-Untersturmführer vrchní kriminální tajemník Ignaz Pfeiffer.
3. ledna 1940 byl zrušen Grenzpolizeikommissariat, nově zřízena Aussendienststelle, adresa Komenskyplatz 539. Dalším velitelem od července 1943 do ledna 1945 SS-Untersturmführer kriminální inspektor Alexander Schober. Od prosince 1944 služebna redesignována na Aussenstelle. Od ledna 1945 do konce války velitelem SS-Sturmbannführer vládní rada Werner Ottomar Brandt, současně velitel ZbV Kommanda 43.
V lednu 1945 umístěno ZbV Kommando 43, velitel SS-Sturmbannführer vládní rada dr. Werner Ottomar Brandt. Opěrné body Kommanda Kyjov, Koryčany, Litenčice, Napajedla, Strážnice, Žarošice. Jednotka má mimo jiné na svědomí vypálení osady Javoříčko a vraždy jejích obyvatel 5. května 1945.
Uherský Brod: na konci roku 1944 zřízeno Einsatzkommando II Burger (hauptmann SchuPo).
Ústí nad Labem: v říjnu 1938 Einsatzgrupe I Dresden, operační oddíl 4 Schandau. Velitel SS-Sturmbannführer vládní rada Erwin Schulz, zástupce SS-Sturmbannführer dr. Lehmann.
20. října 1938 zřízena Dienststelle (spadala pod Liberec). Velitel mj. Karl Tjaben a Ludwig Oelerking.
Ústí nad Orlicí: od ledna 1945 umístěno Jagkdommando Sonderkommanda der Sicherheitspolizei (Sonderdienststelle) Chrudim.
Valašské klobouky: v říjnu 1944 umístěno ZbV Kommando 24, velitel SS-Obersturmbannführer kriminální rada Euben (člen Geheime Feldpolizei). Kommando zrušeno v březnu 1945, mužstvo rozděleno mezi ZbV Kommanda 31 a 43.
Varnsdorf: 20. října 1938 zřízena Dienststelle (spadala pod Liberec), velitel Paul Berthold, od 1. listopadu 1944 zástupce a od prosince velitel SS-Obersturmführer kriminální inspektor Karl Rotter. Ten spáchal 1. dubna 1947 sebevraždu ve vazbě v Mladé Boleslavi.
Vejprty: Ve městě byla v roce 1938 pravděpodobně umístěna Aussendieststelle nebo Grenzpolizeikommissariat Gestapa, další detaily jsou prozatím neznámé. Služebny na území bývalé Říšské župy Sudety nejsou dosud badatelsky zpracované.
Je zmiňována v seznamu členů Gestapa v Čechách a na Moravě, sestaveném ministerstvem vnitra v dubnu 1946: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/projekty/doba-nesvobody/gestapo-seznam.pdf
Velká Bylnice: červen 1939 až 1. leden 1940 umístěn Grenzpolizeipost, spadající pod Grenzpolizeikommissariat ve Vsetíně, po tomto datu ve Zlíně.
Velká nad Veličkou: od června 1939 do 3. ledna 1940 umístěn Grenzpolizeipost, spadající pod Grenzpolizeikommissariat v Uherském Hradišti.
Velké Karlovice: od září 1944 umístěn opěrný bod Gestapa, do poloviny prosince velitel SS-Obersturmführer kriminální komisař Helmut Heinecke. Ten byl popraven 29. května 1946 v Uherském Hradišti.
Velké Meziříčí: v polovině ledna 1945 zřízena jako venkovní stanice bezpečnostní policie, velitel SS-Obersturmführer kriminální inspektor Alexander Schober.
Ten byl počátkem dubna 1945 zastřelen kolegy z brněnské řídící úřadovny při pokusu o jeho zatčení za spolupráci s odbojem. Přitom zastřelil zatýkajícího SS-Untersturmführera kriminálního komisaře Josefa Juritsche.
Jeho zástupcem od ledna do 10.dubna 1945 SS-Untersturmführer kriminální tajemník Karl Mair, ten byl zatčen a popraven rovněž za spolupráci s odbojem.
18.-28. dubna pak velitelem SS-Untersturmführer kriminální tajemník Franz Kostan,
29. dubna 1945 zřízena venkovní stanice (Aussenpost) Gestapa proti partyzánům, velitel SS-Hauptsturmführer kriminální komisař Franz Schauschütz, zástupcem bývalý krátkodobý velitel, SS-Untersturmführer kriminální tajemník Franz Kostan. Po povstání 6. května 1945 spáchalo osazenstvo stanice vraždu 60 místních obyvatel. Schauschütz byl popraven 12. dubna 1947 v Brně.
Volary: 20. října 1938 zřízen Grenzpolizeikommissariat (spadající pod Regensburg).
Vsetín: 16. března 1939 EinsatzkommandoVII Zlin, později Einsatzstelle Wsetin. Velitel dr. Ing. Echert (Eckert?) (Sládek uvádí jako velitele SS-Untersturmführera kriminálního tajemníka Emila Hampela, což se nepodařilo dosud ověřit v pramenech), zástupce neznámý.
V červnu 1939 zřízen Grenzpolizeikommissariat Wsetin, sídlil v budově okresního hejtmanství. Služebně podléhaly dvě stanice Grenzpolizeiposten – Horní Lideč a Bylnice.
3. ledna 1940 zrušen Grenzpolizeikommissariat, vzniká Aussendienststelle na adrese Adolf Hitler Platz 31. Velitelem od června 1939 do května 1942 SS-Hauptscharführer kriminální tajemník Karl Dietrich, zástupce od ledna 1940 do května 1942 SS-Hauptscharführer kriminální tajemník Anton Prenner. Ten se stal v hodnosti SS-Untersturmführer kriminální tajemník v květnu 1942 velitelem do prosince téhož roku, po něm velel až do konce války SS-Unterscharführer vrchní kriminální tajemník Johann Danzmayr. Zástupce od května do prosince 1942 SS-Scharführer vrchní kriminální asistent Karl Schiefermüller, po něm do 16. května 1943 SS-Sturmann vrchní kriminální asistent Wilhelm Brenner, nakonec zástupcem kriminální tajemník Josef Krätz.
Od prosince 1944 služebna redesignována na Aussenstelle. Služebna evakuována 3. května 1945.
Vysoké Mýto: plánovaná venkovní služebna, nerealizováno.
Záluží u Mostu: 20. října 1938 zřízena Dienststelle (spadala pod Liberec). Tamtéž pracovně výchovný tábor č. 29 převážně pro zahraniční dělníky, které tam odesílaly pobočky libereckého Gestapa.
Zlín: 16. března 1939 Einsatzkommando VII Zlin, velitel SS-Hauptsturmführer vládní rada Gustav vom Felde, zástupce SS-Untersturmführer kriminální komisař Alfred Backhaus.
V květnu 1939 zřízena Aussendienstsetelle, umístěná v budově Oberlandrátu. Velitel krátce SS-Untersturmführer kriminální komisař Alfred Backhaus, od 1. července 1939 do ledna 1940 pak SS-Untersturmführer kriminální tajemník Otto Köhler, zástupce do ledna 1940 SS-Hauptscharführer kriminální tajemník Karl Raschka.
Od 1. ledna 1940 služebna redesignována na Grenzpolizeikommissariat, adresa Platz Der Arbeit. Služebně podléhalo nejprve osm, později jen pět stanic Grenzpolizeiposten – Lanžhot, Hodonín, Velká Bylnice (Vlárský průsmyk), Horní Lideč, Bílá. Velitelem do 27. března 1944 SS-Untersturmführer kriminální inspektorHans Ziegler. Zástupcem do září 1941 SS-Untersturmführer kriminální tajemník Otto Köhler, po něm do prosince 1942 SS-Untersturmführer vrchní kriminální tajemník Martin Wannags. V roce 1943 adresa služebny Internat I. Od prosince 1942 do března 1943 zástupcem SS-Hauptscharführer kriminální tajemník Karl Raschka, od dubna 1943 do února 1944 pak zástupcem SS-Obersturmführer kriminální komisař dr. Rudolf Karl. Novým velitelem od 27. března do 17. dubna 1944 krátce SS-Obersturmführer kriminální komisař Franz Schauschütz, nakonec po zbytek války ve vyšších hodnostech opět SS-Hauptsturmführer kriminální rada Hans Ziegler (od května do září 1944 současně velitelem Aussendienststelle v Moravské Ostravě). Jako zástupci sloužili od dubna 1944 SS-Untersturmführer kriminální komisař Alfred Kuge, od září 1944 do dubna 1945 opět SS-Sturmscharführer vrchní kriminální tajemník Karl Raschka a od 18. dubna SS-Untersturmführer kriminální komisař Helmut Heinecke.
Ten se spolu s muži jeho služebny, ZbV Kommandem 31 a stíhacím oddílem SS Slovensko dopustil vraždy 26 obyvatel Ploštiny. S postupem fronty se osazenstvo služebny přesunulo do Jihlavy, během květnového povstání se podílelo na vraždě 34 místních povstalců v Třešti. Heinecke byl popraven 29. května 1946 v Uherském Hradišti.
V říjnu 1944 bylo ve Zlíně rovněž umístěno ZbV Kommando 1, velitel SS-Obersturmbannführer vrchní vládní rada Bruno Müller. Kommando bylo převeleno koncem roku do Francie, Müller přešel do štábu velitele SiPo a SD Erwina Weinmanna do Prahy. Následně do Zlína dislokováno ZbV Kommando 31.
Znojmo: v říjnu 1938 Einsatzgrupe II Wien, operační oddíl 12 Mistelbach I-Znaim. Velitel SS-Sturmbannführer vládní rada Heinrich Fehlis, zástupce SS-Untersturmführer Hoth.
20. října 1938 zřízen Grenzpolizeikommissariat, po obsazení zbytku republiky transformován na Aussendienststelle (spadající pod Vídeň). Od dubna do prosince 1944 velitelem SS-Obersturmführer pomocný kriminální komisař Franz Schauschütz. Ten byl popraven 12. dubna 1947 v Brně.
Žarošice: od ledna1945 umístěn opěrný bod ZbV Kommanda 43 z Uherského Hradiště.
Žatec: 20. října 1938 z Annabergu přesunut Grenzpolizeikommissariat (spadal pod Karlovy Vary). 1939 zrušen.
Žďár nad Sázavou: v dubnu 1945 umístěno Jagdkommando, velitel SS-Obersturmführer kriminální komisař Kurt Leischke, zástupce SS-Obersturmführer kriminální inspektor Leopold Kadlec.
Ždírec nad Doubravou: od ledna 1945 umístěno Jagkdommando Sonderkommanda der Sicherheitspolizei (Sonderdienststelle) Chrudim.
Železná Ruda: 20. října 1938 zřízen Grenzpolizeikommissariat (spadal pod Regensburg).
Žermanice: červen 1939 až 1. leden 1940 umístěn Grenzpolizeipost, spadající pod Grenzpolizeikommissariat v Moravské Ostravě.
Žlutice: Kommando karlovarské Aussendienststelle.
Obsazení „Rest-Tschechei“ v březnu 1939 -Einsatzgruppen a Einsatzkommanda
Operační skupina I Drážďany (Einsatzgruppe Böhmen), SS-Standartenführer vrchní vládní rada dr. Otto Emil Rasch, zástupce SS-Sturmbannführer vládní rada dr. Ludwig Hahn. Einsatzkommanda (operační oddíly):
I Budějovice: SS-Sturmbannführer vládní rada HeinzStossberg -personál z Karlových Varů, sídlo v budově policejního ředitelství, část personálu přesunuta do Tábora (kriminální komisař Heinrich Reiser)
II Plzeň: SS-Sturmbannführer vládní rada Reinhard Flesch, většina personálu z Mnichova
-skupina původně Klatovy-SS-Untersturmführer kriminální komisař Heinrich Winkelhofer -personál z Mnichova, nakonec kvůli počasí umístěna v Písku, přešla pod EK I. Klatovy nově: SS-Untersturmführer kriminální komisař Wilhelm Lehmann (dříve Dienststelle Mariánské Lázně)
III Kolín: SS-Standartenführer vládní rada dr. Oskar Schäfer, oddíly Kolín (Oskar Schäfer), Benešov (SS-Obersturmführer kriminální komisař Harald Wiesmann), Jičín (Thees Burfeind), Mladá Boleslav (Hüntze).
IV Pardubice: SS-Sturmbannführer vládní rada dr. Constantin Canaris, skupiny Hradec Králové (SS-Obersturmbannführer kriminální komisař Albert Hardtke) a Německý Brod (kriminální komisař Wollek)
Praha: Einsatzkommando bez označení, SS-Sturmbannführer vládní rada Günter Hermann. Štáb v Praze v hotelu Palace do května 1939, poté Bredovská ulice, budova Petschkovy banky. Část skupiny do té doby umístěna na pražském policejním ředitelství v Bartolomějské ulici.
Operační skupina II Vídeň (Einsatzgruppe Mähren), SS-Standartenführer vládní ředitel dr. Walter Stahlecker: Einsatzkommanda (operační oddíly):
V Moravská Ostrava: SS-Obersturmbannführer kriminální rada Heinrich Fehlis, do 17. 3. vedl zástupce kriminální komisař Gerhard Wagner. Skupiny Frýdek (vrchní kriminální tajemník Preis) a Místek (vrchní kriminální asistent Nowok).
VI Brno: SS-Sturmbannführer vládní rada Walter Blomberg, budova policejního ředitelství, později Stahlecker+štáb Mozartova ulice 3
VII Zlín: SS-Sturmbannführer vládní rada von Felde, budova okresního hejtmanství. Skupiny Uherské Hradiště (SS-Untersturmführer kriminální komisař Engel), Kroměříž (SS-Untersturmführer kriminální komisař Backhaus), Hodonín (SS-Obersturmführer vládní asesor Karl Weintz), Vsetín (SS-Untersturmführer kriminální tajemník Hampel).
VIII Olomouc: SS-Sturmbannführer vládní rada Erwin Schulz. Radnice v Olomouci, skupiny Hranice na Moravě (vrchní kriminální komisař Clavien) a Prostějov (kriminální komisař Thremke).
Konec Einsatzgruppen nastal oficiálně 5. května 1939, teprve na počátku července ale v protektorátu skončilo formování nové struktury Gestapa.
Zdroje:
KYNCL, Vojtěch: Bestie. Československo a stíhání nacistických zločinců. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2019.
SLÁDEK, Oldřich: Zločinná role gestapa. Naše vojsko, Praha 1986.
VAJSKEBR, Jan – ZUMR, Jan: Gestapo. Velitelský sbor tajné státní policie v Protektorátu Čechy a Morava. ÚSTR a Pulchra, Praha 2024.
VAJSKEBR, Jan: Výzkum ke struktuře Gestapa v říšské župě Sudety, nepublikováno.
Seznamu členů Gestapa v Čechách a na Moravě, sestavený ministerstvem vnitra v dubnu 1946: https://www.ustrcr.cz/data/pdf/projekty/doba-nesvobody/gestapo-seznam.pdf
