Článek
Rok 1949 se vyznačoval nespokojeností části československých občanů s komunistickým pučem, někdy projevovanou poměrně naivními snahami o svržení komunistické samovlády. Současně se rozběhla široká kampaň státních orgánů, především StB a bývalého OBZ, které podobné snahy monitorovaly, odhalovaly, často samy provokovaly a konstruovaly. Následně padaly u komunistických soudních tribunálů drakonické tresty. V březnu byla pozatýkána tzv. skupina Praha-Žatec, šest rozsudků smrti bylo vykonáno v červenci. O případu blíže viz:
https://medium.seznam.cz/clanek/pavel-kmoch-miloslav-jebavy-vojak-cizinecke-legie-agent-sis-odpurce-komunismu-229131
V červnu StB pozatýkala přes 70 lidí, údajně účastných na přípravě tzv. Prokešova puče, a dalších téměř 100 osob z odbojové organizace Zvon. Soud proběhl v červenci a v listopadu skončilo dalších šest lidí na šibenici, mnozí další odešli s vysokými tresty vězení. K případu viz:
https://medium.seznam.cz/clanek/pavel-kmoch-prokesuv-puc-1949-tragicka-akce-diletanta-212855
Vzápětí byl 21. června popraven Heliodor Píka, který se dopustil toho, že věděl spoustu věcí o špinavostech NKVD i československých komunistů. Proti komunistům ale nestály jen mnohdy naivní a užvaněné široké skupiny odpůrců, které nebyl velký problém infiltrovat a eliminovat. Pokud nějakou akci provedla jedna osoba nebo malá skupina, StB byla často bezradná.
V noci ze 2. na 3. července 1949 došlo v Sedlčanech k teroristickému útoku. Asi v 01.25 vhodil neznámý pachatel skrz zavřené okno okresního sekretariátu KSČ podomácku vyrobenou bombu, zřejmě plechovku od konzervy, naplněnou asi 2 kg černého prachu a iniciovanou důlní zápalnou šňůrou. Při výbuchu byla místnost, ve které naštěstí nikdo nebyl, silně demolována. Na místo se záhy dostavil pyrotechnik, orgány kriminální služby a OV StB, ale následné domovní prohlídky u 17 „podezřelých osob“ nepřinesly žádný výsledek. Stejně bezvýsledné bylo i uzavření města hlídkami SNB a Lidových milicí a kontroly všech vycházejících osob.
Místnost, kde byl při výbuchu Josef Kymla.
Okresní sekretariát KSČ byl umístěn v přízemí jednopatrové budovy v Palackého ulici č. 42, kde zabíral dvě místnosti. Újezdní tajemník Josef Kymla, který měl té noci na sekretariátu službu, se nacházel ve druhé, menší kanceláři. Když v noci slyšel tříštění skla, chtěl zjistit, co se děje, ale vzpomněl si, že má v pistoli jen jeden náboj. Vrátil se tedy, vzal ze skříně pušku, ze zásuvky stolu pět nábojů a snažil se pušku nabít. V tu chvíli došlo k výbuchu. Dezorientovaný tajemník se z kouře a prachu vypotácel na ulici.
Poničený nábytek
Okna obou kanceláří, stejně jako vchodové dveře, byla roztříštěna, střepy vlétly dílem dovnitř, dílem na ulici. Výbuch v místnosti roztříštil a posunul silný dřevěný pult, vymlátil skla v prosklené skříni, silně poškodil dva stoly a způsobil další menší škody na ostatním nábytku. Vyrazil spojovací dveře mezi oběma místnostmi, zděná příčka mezi kancelářemi popraskala, omítka na mnoha místech opadala, umyvadlo ze zdi bylo rozmetáno na střepy po celé místnosti. Přímo v místě výbuchu nálož protrhla podlahu i strop sklepa, díra měřila asi 60 cm. Josef Kymla, i když se nacházel ve druhé místnosti, byl i tak výbuchem otřesen. Zprvu se proto v jeho výpovědi objevily jakési rozpory, ale brzy se údajně zotavil natolik, že v další výpovědi již rozpory nebyly.
Poničený těžký pult
Na protějším chodníku se nalezla krabička zápalek, kterou pachatel zřejmě použil k zapálení zápalné šňůry a potom odhodil. Bylo v ní 28 nepoužitých zápalek, čtyři vypálené ležely na chodníku. StB vynaložila velké úsilí, aby zjistila, kde byly zápalky zakoupeny. Přešetřila 12 obchodníků, hostinských a trafikantů, ale bez výsledku. Stejným úkolem byly tedy pověřeny všechny stanice SNB v okrese i v okresech přilehlých. Nalezeno bylo samozřejmě také víčko a střepiny konzervy, ve které nálož byla, a kus vyhořelé anglické zápalnice.
Následky výbuchu
Velitel 5. oddělení KV-StB Praha byl nucen přiznat, že vyšetřování uvázlo na mrtvém bodě. Po poradě velitele 5. oddělení KV-StB Praha, velitele oddílu StB Benešov, vedoucího skupiny KV-NB Praha, zástupce velitele okresu SNB Sedlčany, okresního politického tajemníka v Sedlčanech a okresního kádrového tajemníka KSČ bylo rozhodnuto „zastavit otevřenou realizaci“, neboť „označením nevhodné osoby k realisaci“ (snahou obvinit osobu, proti které nejsou důkazy) „by se celá situace ještě více zkomplikovala a přiostřila, což by straně v nastávající době žní politicky neposloužilo“. Místo toho padlo rozhodnutí zaměřit se na operativu, tedy zjistit, odkud mohl pachatel získat materiál pro výrobu nálože. Jen v okrese Sedlčany se nacházelo 30 kamenolomů a 27 osob se střelmistrovskou zkouškou, možností tedy bylo mnoho.
Místo exploze
Okres Sedlčany byl podle hodnocení KV-StB Praha „značně politicky zanedbaný, strana má na okrese mnoho nepřátel reakčně založených, vzhledem k tomu že se jedná o okres převážně zemědělský a ve značné míře zatížený náboženským vlivem.“ Okresní politický tajemník převzal okres teprve počátkem roku a „postrádá jakékoliv sítě soudruhů spolupracovníků, kteří by mu pomáhali odhalovat reakčně a nepřátelsky smýšlející osoby na okrese které by on vedl v evidenci.“
Podobnou evidenci „reakčně a nepřátelsky smýšlejících osob“ neměl ani SNB. Ten měl okres obsazen velice slabě a převážně „starými příslušníky sboru“ (tedy takovými, kteří u četnictva sloužili již za protektorátu, nebo i před válkou), a ti si „se službou nedělají mnoho starostí“. V takovém okrese si krajská StB, k upřímné lítosti jejího velitele, „nemohla dovolit náhodného zatýkání“. Celý kraj je „silně zamořen klerikální reakcí“ a ani místní bezpečnostní sbor, ani političtí činitelé KSČ nejsou schopni vyšetřujícím orgánům dát „ani těch nejmenších poznatků nebo typů dle místních poměrů“.
Následky výbuchu
Zástupce velitele sedlčanského SNB, praporčík Jelínek, sice mlhavě naznačoval, že ví o jakýchsi dvou ilegálních organizacích, o nichž již předával informaci KV-StB, ale celá věc se ukázala jako nepodložená. Bylo jasné, že čin provedl někdo z místních, ale chytit se nebylo čeho.
Suma sumárum – nezjistilo se vůbec nic a případ byl 5. srpna 1949 uzavřen jako nevyřešený. StB se nicméně zaměřila na důkladné zmapování sedlčanských „reakčních živlů“.
V následujících letech se pečlivá práce státní bezpečnosti zúročila.
Zdroj:
ABS, Historický fond Státní bezpečnosti, sign. H-65.
