Hlavní obsah
Láska, sex a vztahy

Poznáte rozdíl mezi zamilovaností a láskou? Je zásadní pro budoucí vztah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Pavel Kopecký/pixabay.com

Zamilovanost vs. Láska

Jakmile začne odeznívat zamilování, přichází na řadu rozhodující chvíle, která může vztah rozvinout v lásku, nebo jej naopak ukončit.

Článek

ZAMILOVANOST vs. LÁSKA

Zamilovanost je opojný stav způsobený hormonem štěstí

Pochopit význam pojmu zamilování není nic těžkého. Do tohoto stavu upadá dvojice na počátku známosti a je charakterizován silným vyplavováním hormonu štěstí oxytocinu. Tento hormon má doslova omamné účinky, neboť při něm člověk zcela jinak vnímá realitu. A to nejen v přímé souvislosti se svou milovanou polovičkou, nýbrž i v souvislosti se zdánlivě nesouvisejícími fyziologickými procesy - méně vnímá bolest, téměř necítí hlad, dosahuje ojedinělých paměťových schopností. V průměru trvá zamilovanost přibližně půl roku až rok. Existují výjimky v obou směrech, ovšem ty nejsou příliš časté.

Láska, nebo konec

Jakmile začne hladina opojného oxytocinu v našem mozku klesat, můžeme říct, že vyprchává emoční stav zamilování a pomalu nad námi opět přebírá otěže rozum. A v tomto období se rozhoduje o tom, zda se zamilovanost přemění v lásku, nebo zda dojde k ukončení vztahu.

Sotva se totiž úroveň oxytocinu v našem těle sníží, nastoupí vystřízlivění a začneme vidět na svém protějšku chyby, kterých jsme si do této doby vůbec nevšimli. Nyní začneme uvažovat, jestli je to opravdu ten člověk, se kterým chceme plánovat společnou budoucnost a možná strávit i zbytek života.

V tuto chvíli se postupně vrací i naše fyziologické procesy do normálu a opět věnujeme pozornost starým potřebám, jež byly ve fázi zamilovanosti odsunuty kamsi do neznámých končin. Už nám nestačí být jen s tím druhým a toužíme stýkat znovu se svými přáteli a věnovat se starým koníčkům.

Příroda ví, co dělá

Možná si říkáte, že je to až ponižující, jak si s námi příroda zahrává a mámí v době zamilovanosti naše smysly. Ale kdepak, přesně tak to má být. Jelikož kdybychom byli ke druhému už hned od začátku kritičtí a viděli všechny jeho nedostatky, vycouvali bychom z rodícího se partnerství ještě dřív, než bychom s ním navázali citové pouto a vlastně bychom nikdy neměli šanci si svoji drahou polovičku najít.

Kvalita potencionálního partnera

V tomto okamžiku vystřízlivění zvažujeme, jestli má pro nás protějšek dostatečně vysokou hodnotu do vztahu a zda s ním chceme jít do skutečného partnerství. A tady se pozná citová vyzrálost každého jednotlivého člověka. Jsou totiž lidé, kteří jsou po každém ukončeném období zamilovanosti stále dokola rozladěni z toho, že najednou všechno není tak růžové jako před nedávnem. Říkají věty jako „No ale ty jsi se za poslední dobu strašně změnil.“, „Myslel jsem si, že jsi jiná.“, „Tohle ti nikdy nevadilo.“, „Na začátku to s tebou bylo krásnější!“. Vůbec jim nedochází, že jejich protějšek se nezměnil. Změna nastala v nich samotných, protože díky snížené hladině oxytocinu vidí věci, které předtím taky existovaly, oni je však přes své brýle zamilovanosti přehlíželi.

Pokud si skutečně neuvědomí, že je tento vývoj ve vztahu mezi dvěma lidmi normální, zakódují si do svého přesvědčení bludný myšlenkový vzorec, který jim nikdy nedovolí překročit hranice počátečního zamilování a vstoupit do opravdového partnerského vztahu. Vlastně se stanou „závislými“ na výše zmíněném hormonu štěstí. Zatouží zase po své oxytocinové dávce, utečou před první konfrontací s nedokonalostmi toho druhého a po dalším zamilování s někým jiným je brzy čeká opět zklamání.

Využijte vracejícího se rozumu a dobře rozvažte, zda ANO nebo NE

Když nyní víme, že určité rozčarování z chyb našeho protějšku je v období vystřízlivění přirozené, ba dokonce nevyhnutelné, můžeme pokročit s klidným svědomím k dalšímu kroku. A sice k rozhodnutí, zda s ním (s ní) chceme zůstat, nebo ne. Na začátku jsme se v přítomnosti toho druhého cítili báječně, neviděli na něm žádné chyby a připadalo nám nemožné být bez sebe. Nyní musíme dobře zvážit, jestli je tou pravou volbou vážný vztah.

Doporučením je vzít si opět papír a tužku (nebo počítač) a napsat:

  1. Proč jsme se na začátku s tím druhým cítili tak skvěle (byla legrace, měli jsme pocit bezpečí, cítili jsme se sami sebou atd.)
  2. Co má za vlastnosti, které nám samotným nějakým způsobem chybí a tím nás doplňuje (schopnost zachovat chladnou hlavu, manuální zručnost, dovednost šířit optimistickou náladu a další)
  3. Pokud jste ještě v biologicky produktivním věku a máte v úmyslu v budoucnu založit rodinu, napište na papír, jakým by byl podle vás otcem nebo matkou. V tomto případě udělejte dvě kategorie. Do první napište klady, do druhé zápory.

Příklad:

Klady - vzdělaný, pracovitý, svědomitý

Zápory - příliš úzkostlivý, netrpělivý, náladový

Uděláte-li si písemný seznam předností a nedostatků vašeho potenciálního životního druha, je to nejlepší způsob, jak se rozhodnout správně. Nikam nespěchejte, seznam si pomalu pročítejte a klidně ho postupně doplňujte. Dejte si načas, může se jednat o nejosudovější rozhodnutí vašeho života.

O nevhodných typech mužů pro vztah se dočtete v tomto článku

O nevhodných typech žen pro vztah se dočtete v tomto článku

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz