Článek
Moře je takřka nepřebernou studnicí pozoruhodných tvorů, obratlovců i bezobratlých, jejichž vzhled často působí jako něco z jiného světa. K takovým patří i málo známá skupina mořský červovitých tvorů, kteří se v češtině jmenují rypohlavci.
Vzhledem ke své podivuhodné morfologii a způsobu života pro ně byl dříve vyhrazený samostatný kmen Echiurida, genetické analýzy ale ukázaly, že navzdory absenci segmentaci (článkování) těla v dospělosti patří stejně jako třeba žížala mezi kroužkovce (Annelida), konkrétně do třídy mnohoštětinatci (Polychaeta), k jejímž známějším zástupcům patří například nereidka, a podtřídy rypohlavci (Echiura).
Rypohlavec zelený (Bonellia viridis), vidlicovitý chobot neboli rypák.
Jedná se o červovité tvory přebývající ve skulinách podmořských skal a útesů či v měkkém substrátu na dně. Nejnápadnějším znakem je vidlicovitý nebo korýtkovitý chobot či rypák (odbornou hantýrkou označovaný proboscis), který může být metr až dva dlouhý a na rozdíl od podobných útvarů u některých jiných mořských červovitých tvorů (třeba pásmovek) není zatažitelný do těla. Chobot rypohlavci, který má hlavní část těla ukrytou v bezpečí, slouží k prošmátrávání poměrně širokého okolí a shrabování mikrobiálních povlaků a detritu, jimiž se zvíře živí (jedná se o detritofága).
V současnosti je z celého světa popsáno kolem 165 druhů rypohlavců. Jedním z těch nejznámějších je rypohlavec zelený (Bonellia viridis), za kterým dokonce ani není potřeba jezdit nikam daleko, jelikož krom severovýchodního Atlantiku žije i ve Středozemím moři, kupříkladu kolem břehů Malty. O jeho vědecký popis se už v roce 1821 zasloužil italský lékař Luigi Rolando, který mu přidělil rodové jméno Bonnellia na počest svého přítele, italského přírodopisce Franca A. Bonelliho.
Rypohlavec zelený (Bonellia viridis), chobotem sbírá potravu z okolí. Trup je ukrytý.
Druhové jméno odkazuje na zelenou barvu tvora, kterou způsobuje pigment bonellin. Ten je chemicky aktivní a má biocidní účinky. Usmrcuje mikroorganismy a paralyzuje menší živočichy (nebo je pro ně přinejmenším nechutný), kteří se zkusí do bonellinem nasáklého chapadla zakousnout. Slouží tedy jako ochrana. Stejně jako u jiných zástupců skupiny je chapadlo mnohem delší, klidě i desetinásobně než zbytek živočicha. Zatímco trup měří 8, podle jiných údajů až 15 cm, chapadlo může v nataženém stavu dosahovat délky jeden a půl metru.
Nutno ovšem dodat, že tyto údaje platí pouze pro samici. Samci rypohlavce zeleného jsou miniaturní a měří pouze 1 až 3 milimetry, což je jeden z důvodů, proč právě tento druh rypohlavců vědce tak fascinuje. Samci navíc žijí jako paraziti. Zpočátku přisednou na chobot či trup samice, ale později pronikají přímo dovnitř do jejího těla, kde se shromažďují ve speciálním orgánu a čekají, dokud nepřijde vrcholný okamžik jejich života a vlastně jediný úkol, který na světě mají: oplodnit vajíčka.
Rypohlavec zelený (Bonellia viridis)
Velice zajímavý je i způsob určení pohlaví u rypolavce zeleného. Není totiž determinován geneticky, jako třeba u nás, ale závisí na prostředí. Pokud se larva rypolavce dostane do kontaktu s dospělou samicí, přichytí se k jejímu tělu a promění se, patrně vlivem určitých hormonů, v titěrného samce. Jestliže však larva na samici nenarazí, vyvine se v jedince samičího pohlaví.
Tento systém podle všeho zajišťuje udržování stabilní velikost populace a zabraňuje larvám, aby se všechny bezhlavě měnily v samice, čímž také zamezuje příliš velké konkurenci v boji o dostupné škvíry či skuliny, do kterých se jedinec může schovat. Kdyby se každý změnil v samici, většina populace zahyne a zbytek nebude mít kdo oplodnit. Naopak v případě, že populaci postihne nějaká pohroma, larvy se logicky ve větším procentu budou vyvíjet v samice a velikost populace obnoví.
Unikátní záběry rypohlavce zeleného v celé jeho kráse:
Kromě rypolavce zeleného patří ke známějším zástupců skupiny například druh Urechis unicinctus, který žije kolem břehů východní Asie a představuje oblíbenou lahůdku. Pro svůj neobvyklý tvar se mu v angličtině přezdívá „penis fish“, tedy penisová ryba. (Stručný popis, včetně výživných fotografií naleznete na anglické wikipedii.) Vůbec největším rypohlavcem na světě je druh Ikeda taenioides, který se vyskytuje v severním Pacifiku, například u břehů Japonska. Trup tohoto červa měří až 40 centimetrů a chobot půldruhého metru, podle některých zdrojů dokonce dva metry.
Zdroje:
Berec, L., Schembri, P. J., & Boukal, D. S. (2005). Sex determination in Bonellia viridis (Echiura: Bonelliidae): population dynamics and evolution. Oikos, 108(3), 473–484. https://doi.org/10.1111/j.0030-1299.2005.13350.x
Park, C., et al. (2018). The developmental transcriptome atlas of the spoon worm Urechis unicinctus (Echiurida: Annelida). GigaScience, 7(3), 1–7. https://doi.org/10.1093/gigascience/giy007
Schembri, P. J., & Jaccarini, V. (1979). Evidence of a chemical defence mechanism in the echiuran worm Bonellia viridis Rolando (Echiura: Bonelliidae). Marine Behaviour and Physiology, 6(4), 257–267. https://doi.org/10.1080/10236247909378572
Smrž, J.: Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. Karolinum, 2013.
