Článek
Patrně každý, kdo vyrůstal v 90. letech, se tehdy tak či onak setkal s fenoménem UFO. Velkou měrou se na tom podílel stále oblíbený seriál Akta X, ale vliv nepochybně mělo i otevření hranic, díky kterému k nám začaly proudit hromady západních, nezřídka velice obskurních knih, včetně titulů týkajících se UFO (neidentifikovaný létající objekt) a mimozemšťanů.
Návrat do dětství
Nemuseli jsme se však spoléhat pouze na dovoz. Létající talíře navštěvovaly i státy na opačné straně železné opony. Dodnes si vzpomínám, jak se mi do ruky dostala sympatická publikace vydaná v roce 1993 UFO i nad Čechami a Slovenskem (ta obálka je prostě dokonalá, viz níže), která, jak jsem záhy seznal, byla pokračováním podobně vyhlížejícího sešitu UFO i nad Československem (1991). Knihu jsem tehdy pročítal pod peřinou s baterkou v ruce a s kamarády se pak vydával na kopec za městem, abychom taky spatřili nějaké ty emzáky. No neukázali se. Zájem o UFO později odpadl, dospěli jsme a na tuhle éru dětství takřka zapomněli. Podobně na tom dle svých slov byl i kreslíř a spisovatel Adam Allsucha Boardman, jehož Obrazové dějiny UFO jsou zábavným seznámením s dotyčným fenoménem a do jisté míry i nostalgickým návratem do dob, kdy jsme nadějeplně zírali na nebe.
Blízká i vzdálená setkání
Autor k tématu přistupuje chronologicky, jak se koneckonců na slušné „dějiny“ patří. Od „předufonských dob“ (hypotézy o dávných hvězdoplavcích, kteří se postarali například o stavbu pyramid) pokračuje přes zájem o život na jiných tělesech Sluneční soustavy, jejž výrazně přiživili H. G. Wells svou Válkou světů (1898) a Orson Welles její slavnou rozhlasovou adaptací (1930), až po současné snahy o nalezení mimozemského života či jeho kontaktování.
UFO i nad Čechami a Slovenskem. Autorem obálky je Gustav Vávra, vydalo nakladatelství Bohemia 1993.
Většina knihy se však věnuje období mezi lety 1940 až 2000, které autor rozčlenil do jednotlivých dekád. Sledujeme tak zrod zájmu o UFO a mimozemské návštěvníky ve 40. letech minulého století (zásadní roli sehrál Roswellský incident), pronikání létajících talířů na stříbrné plátno v letech padesátých, prudký nárůst hlášení o spatření UFO a kontaktů s mimozemšťany v následujících dekádách i určitý posun ufologie od pozorování k vytváření stále šílenějších konspiračních teorií na konci minulého století.
V každé kapitole (dekádě) autor zmiňuje nejznámější únosy a blízká setkání s mimozemskými návštěvníky. Popisuje například únos manželů Hillových, ke kterému mělo dojít v září roku 1961, únos Betty Andreassonové o necelých šest let později nebo záhadné zmizení Travise Waltona v listopadu 1975. Nechybí samozřejmě kapitola věnovaná slavné Oblasti 51 či podvrženému filmovému záznamu pitvy mimozemšťana, který byl zveřejněn v polovině 90. let.
Víceméně všechna blízká setkání, pozorování i „zaručené“ důkazy o tom, že UFO jsou opravdu mimozemské lodě plné zelených, šedivých či jinak vyhlížejících návštěvníků z vesmíru (v knize nechybí galerie nejčastějších představ o podobě mimozemšťanů a jejich kosmických korábů), autor stručně doplní i o pohled skeptiků, který obvykle bývá značně jízlivý.
Cílový čtenář?
Otázkou zůstává, komu je vlastně kniha určena. Zatímco vizuální stránka, jazyk i celková stručnost svádí k představě, že jde spíše o knihu pro děti nebo dospívající, nakladatel ji jako takovou neinzeruje a ani ze slov autora se nezdá, že by jeho cílovým publikem byla pouze mladší generace. Nejsem si však jistý, nakolik obrazové dějiny UFO naplní představy případných dospělých čtenářů.
Přestože se jedná o zábavnou, originální a ilustračně vymazlenou knihu, formát autorovi v podstatě znemožňuje jakýkoli hlubší ponor do tématu. Chtělo by se říct, moc se v tom nepitvá. Od začátku do konce víceméně klouže po povrchu, vybírá tu jednu, tu jinou zajímavost a mnoho informací sděluje pouze obrazem (ano, jsou to „obrazové dějiny“, ale stejně). Potíž je v tom, že pokud se čtenář v tématu neorientuje, různé odkazy a narážky v podstatě nemá šanci pochopit, natož se jim zasmát. Jenže na jejich objasnění v textu zkrátka není místo.
Toho se nedostává ani jakémukoli zamyšlení nad tím, proč se vlastně stalo téma tak populárním a co na něm lidi tak mocně přitahuje. Jako určitou analogii Boardman alespoň zmiňuje duchařské šílenství, které zachvátilo Velkou Británii i Ameriku v druhé polovině 19. století. I tehdy něco, co bylo pro jedny náboženstvím a pro jiné laciným podvodem, přitahovalo davy, ovlivňovalo kulturu a dočkalo se vážně míněného vědeckého zkoumání.
Stojí to za to
Navzdory zmíněným nedostatkům jsem přesvědčený, že si Obrazové dějiny UFO (ano, maličko si ten název upravuju, ale zní to tak lépe) své čtenáře najdou, ať už mezi těmi, kteří si budou chtít zavzpomínat na doby, kdy sami po ufonech pátrali, nebo těmi, pro něž to bude první vážnější seznámení s tématem. Za pozornost kniha stojí už jen kvůli vynikajícím ilustracím (ano zmiňuju je už poněkolikáté), které svou hravostí vykouzlí úsměv na tváři zapáleným ufologům i nejzarytějším pochybovačům.
Záhada posunutého rejstříku
Jen jako perličku na závěr dodám, že pokud snad čtenář bude chtít využít rejstřík, aby si v knize dohledal konkrétní jméno či událost, po chvíli pátrání zjistí velice znepokojivou věc. Všechny odkazy jsou o dvě stránky posunuté, takže hledané heslo nikdy není tam, kde by podle rejstříku být mělo! Je otázka, zda je za tím obyčejné vládní spiknutí, jehož cílem je znesnadnit orientaci v textu, skryté sdělení autora či nakladatele nebo jen vtipné opomenutí redaktorů, kteří převzali původní rejstřík a nezohlednili posun číslování stránek v českém vydání. Pravdu se možná nikdy nedozvíme. Ale ona někde tam venku bude!
Bibliografické údaje recenzované knihy: Adam Allsuch Boardman: UFO: obrazové dějiny. Argo, 2025, 124 stran, přeložil Robert Tschorn. ISBN: 978-80-257-4705-6.
A ještě historická perlička:
Obálka časopisu Science Wonder Stories z října 1929, kterou namaloval Frank R. Paul. Obálka je údajně prvním zachycením mimozemského plavidla v podobě létajícího talíře.
