Článek
Zprávy o desetitisících Maročanů, kteří pronikli na španělské území, část Evropanů vyděsily. Někteří politici – včetně Andreje Babiše – v reakci požadují omezení či zrušení účasti Španělska v schengenském prostoru. Obávají se především toho, že by se část migrantů mohla přesunout dál do dalších evropských zemí. Pro politiky, kteří dlouhodobě stavějí svou popularitu na tvrdém postoji k migraci, jako je Giorgia Meloniová nebo Andrej Babiš, by taková situace představovala značnou politickou komplikaci.
Nebývalá migrační vlna
Současná migrační vlna nabrala rychle obrovských rozměrů. Podle odhadů se během 24 hodin mělo do Ceuty nelegálně dostat až 60 tisíc lidí. Většina z nich přišla po moři, případně skrze poškozený hraniční plot. Zhruba 50 lidí při pokusu dostat se do exklávy Ceuta zemřelo.
Většinou jde o mladé muže, což je patrné i z publikovaných fotografií a videí. Mezi převážně marockými migranty jsou ale i rodiny s dětmi. Odhaduje se, že nezletilých je kolem sedmi tisíc. Také do druhé španělské exklávy, kterou je nedaleká Melilla, přišlo kolem 300 až 400 lidí.
Příliv vyvolalo soudní rozhodnutí
Nejvíc otázek vzbuzuje fakt, že šlo o náhlý a rychlý příliv migrantů. Důvodem je červencové rozhodnutí španělského Nejvyššího soudu. Praví se v něm, že ti, kdo při pokusu dostat se na španělské území po moři, kde nemusejí překonávat žádné překážky, nemohou být okamžitě vráceni do Maroka. Důležité je přitom právě ono slůvko „okamžitě“. Ti, kdo přicházejí přes moře, mohou požádat o azyl, získat právní zastoupení a proti rozhodnutí se odvolat. To celý proces značně zdržuje, ale neznamená to, že migranti azyl nakonec dostanou.
Španělská vláda nyní řeší, jak této situaci zabránit. Jednou z možností, jak dostát závěru Nejvyššího soudu a zároveň zachovat možnost rychlého navracení migrantů, by podle Sáncheze mohly být fyzické bariéry na moři, například bóje, které by tvořily viditelnou překážku. Tuto možnost při návštěvě Ceuty zmínil španělský premiér Sánchez. Španělsko také nasadilo ozbrojené síly k posílení bezpečnosti v Ceutě i v Melille.
Sánchez zároveň z náhlého přílivu migrantů obvinil zločinecké organizace, které zprávu o rozhodnutí Nejvyššího soudu nesprávně interpretovaly a „jako požár“ rozšířily mezi Maročany.
I přes zmíněné komplikace se do Maroka velmi vrátilo zhruba 25 tisíc lidí a další jsou průběžně vraceni zpět, a to podle BBC rychlostí 150 lidí za minutu. V pátek večer už bylo zřejmé, že se domů vrátila většina. Někteří odešli dobrovolně, a to kvůli nečekaně „chladnému přijetí“ obyvateli Ceuty a faktu, že ve městě, které má pouhých 85 tisíc obyvatel, nenašli ubytování ani dostatek jídla.
Kde leží Ceuta?
Z některých výroků politiků se zdá, že španělská Ceuta leží na Pyrenejském poloostrově a migranti se přes něj valí do Evropy. Skutečnost je docela jiná.
Ceuta se nachází na severním pobřeží Afriky, u Gibraltarského průlivu. Ceuta i Melilla tvoří jedinou pozemní hranici mezi Evropskou unií a Afrikou a jsou obklopeny marockým územím.
Ceuta je se Španělskem svázána už od roku 1580. Její populaci tvoří křesťané, židé i muslimové a národnostně jde jak o Maročany, tak i Španěly. Ve městech žijí v relativní harmonii.
Zajímavostí, která je důležitá pro interpretaci tamního dění, je fakt, že Maroko oficiálně neuznává exklávy jako součást španělského území. V této souvislosti k diplomatickým sporům docházelo již dříve. Kupříkladu roku 2021 Maroko umožnilo 8 000 svých obyvatel vstoupit do Ceuty zcela bez kontrol. Důvodem měla být „pomsta“ za to, že Španělsko poskytlo léčebné ošetření marockému vůdci odboje za nezávislost Západní Sahary.
Faktem však je, že počet migrantů přijíždějících do Ceuty a Melilly je obecně mnohem nižší než počet těch, kteří se do Španělska dostávají přes Kanárské ostrovy. Loni jich tam dorazilo kolem 18 tisíc, zatímco v případě Ceuty šlo jen o stovky.
Bez zajímavostí není ani to, že počet migrantů ve Španělsku v posledních letech významně roste. V zemi, která má 50 milionů obyvatel, je zhruba 10 milionů osob narozených v zahraničí nebo cizinců. Ukazuje to, že Španělsko není pouze tranzitní zemí, ale také cílovou zemí migrace. Přistěhovalci často pracují v oborech, kde se nedostává domácí pracovní síly - v zemědělství, turistice, službách nebo v oblasti péče o seniory.
Španělsko mimo Schengen?
Jakkoli mohou být informace o přílivu desítek tisíc migrantů na území EU znepokojivé, požadovat vyloučení Španělska ze schengenského prostoru se jeví jako poněkud přehnaný požadavek. Tím spíše, že Schengen je systém volného pohybu, který však připouští možnost dočasných vnitřních kontrol.
Dlouhodobé a „drastické“ opatření, které navrhuje Meloniová a Babiš, by mělo velmi negativní dopady na španělskou ekonomiku - kromě turismu by zasáhlo například kamionovou dopravu a zásobování mnoha evropských zemí. A přirozeně by mělo nepříznivý vliv i na volný pohyb. Neřešilo by navíc ochranu vnějších hranic EU, která je v tomto případě mnohem důležitější.
Navrhované opatření by tak mohlo zasáhnout zejména španělskou ekonomiku a volný pohyb Evropanů. Mnohem větší smysl by dávalo nabídnout Španělsku efektivní pomoc při ochraně jeho hranic.
Další zdroje:
„Téměř všichni z 50 000 migrantů, kteří se dostali z Maroka do španělské Ceuty, se vrátili zpět“, DeníkN, 31.7. 2026
