Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Dva měsíce prázdnin pro učitele? Je to málo

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Pixabay
2. 7. 11:37

Roční volno pro učitele by přispělo k jejich profesnímu růstu a mohlo by je ochránit před syndromem vyhoření.

Článek

Množství volna, které se dostává učitelům, je častým námětem vášnivých diskusí. Naposledy v souvislosti se schválením novely zákona, která učitelům garantuje průměrný plat ve výši 130 % průměrné mzdy v České republice. Část lidí rozlítilo. Důvodem, proč s tím nesouhlasí, bylo nejčastěji to, že pedagogové mají podstatně více volných dní než ostatní zaměstnanci. Navíc mají výrazně kratší pracovní dobu - to aktuálně znamená mezi 20 a 23 hodinami týdně. Někdy bylo argumentem dokonce i to, že vyučovací hodina netrvá 60, ale 45 minut!

Internetové diskuse prokázaly, že skutečnou představu o práci a zátěži učitelů (včetně té administrativní) veřejnost příliš nemá. Jak takový běžný den či celý školní rok českého učitele vypadá, mohli čtenáři Seznam Médium nahlédnout například v článku paní učitelky Bereniky Kopřivové, který zde publikovala minulý měsíc.

Ohroženi vyhořením

Že pracovní náplň a čas strávený prací značně liší od představ části společnosti, která ji považuje za nepříliš náročnou, dokazují i výzkumy. Česká studie publikovaná v roce 2018 uvádí, že „alarmujících 53,2 % učitelů uvádí, že jejich práce je pro ně zdrojem dlouhodobého stresu vedoucímu k vyhoření. Pouze 16 % učitelů uvádí absenci syndromů vyhoření“. Ze stejné studie provedené ve spolupráci 1. lékařské fakulty UK, Pedagogické fakulty UK a University of New York in Prague navíc vyplynulo, že většina (59,9 %) aktuálně čelí dlouhodobému stresu a až 15, 2 % učitelů uvedlo střední až těžkou míru deprese.

Důvodů, proč tomu tak je, je několik. Například dřívější studie ze Španělska dokazuje, že na vyhoření učitelů má vliv to, jakým způsobem vnímají nevhodné chování studentů. Vliv má i to, že nemají schopnost nebo možnost oddělit práci a volný čas, což zase dokládá text z odborného amerického časopisu The Physics Teacher. Učitelé si ale často stěžují i na jiné okolnosti, které jim komplikují práci či přispívají k jejich psychické nepohodě. Jednou z nich je malá informovanost o tom, jak individuálně přistupovat k dětem s různými poruchami a v posledních letech také velký nárůst duševních potíží dětí, se kterými si učitelé nevědí rady.

Sabatikl by mohl pomoci

To téma se v Česku už jednou otevřelo, ale postupně se „nad ním opět zavřela voda.“ Je jím tzv. sabatikl, neboli tvůrčí volno pro učitele základních a středních škol, který by mohl trvat až celý jeden rok. Pedagogové by na něj měli nárok po deseti odpracovaných letech, navrhovalo před časem hnutí STAN. Nešlo by o dovolenou, ale o čas, který by pedagogové mohli využít k dalšímu vzdělávání a doplnění si vědomostí či dovedností. Jeho smyslem je především profesní rozvoj.

Sabatikl by nepochybně pomohl s prevencí syndromu vyhoření. V rámci svého tvůrčího volna se pedagogové mohou věnovat studiu, absolvovat kurzy, účastnit se konferencí nebo se zapojit do rozmanitých vzdělávacích projektů. Tím se mohou posunout ve své kariéře a získat nové dovednosti a znalosti, které mohou přenést do své výuky. To samo o sobě přináší nové impulsy a nadšení, které jsou přirozeným ochranným faktorem proti vyčerpanosti a pesimismu, které syndrom vyhoření doprovázejí.

Čas, který by takto učitelé dostali, by nepochybně posloužil i k zotavení, a to emočnímu i fyzickému. Také rozdělení dnů mezi práci a soukromý život by takto mohlo být vyváženější, což by nepochybně přispělo k žádoucí duševní pohodě a obnově.

Jako ve světě

Možná se vám zdá, že učitelé si nic takového nezaslouží a jde spíše o jistou rozmazlenost. Nicméně fakt, že lidé vykonávající učitelskou profesi něco takového potřebují, dokládají i zkušenosti ze zahraničí. Sabatikl funguje v mnoha zemích, byť je jeho podoba velmi rozmanitá. Nejblíže modelu, o kterém se uvažovalo v Česku, je pilotní projekt aktuálně testovaný ve Velké Británii. Po deseti letech si učitel může vzít placené půlroční či roční volno a získaný čas využít dle svého uvážení. Následně však musí prokázat, že mu tato přestávka pomohla zlepšit se v jeho profesi.

Například v Rakousku mají po pěti letech nárok na šest až dvanáct měsíců volna všichni státní zaměstnanci. Pobírají v tu dobu ale snížený plat. Ve Francii učitel může o volno požádat po třech letech praxe a vybrat si během své kariéry může až tři roky. Plat ale dostává jen první rok. I na Novém Zélandu mají učitelé sabatikl, a to v délce deseti týdnů. Jde vždy o omezený počet pedagogů, jejichž seznam je veřejně dostupný. Běžnou praxí je také například v Německu či v Itálii.

Proč jen učitelé?

Otázka, proč by měli mít nárok na tvůrčí volno jen učitelé a jiné profese nikoliv, je legitimní. Ostatně, v některých ze zmíněných zemí se volno skutečně netýká jen pedagogů, ale i dalších povolání. Uvažovat by se o něm mělo i v dalších povoláních, kde jsou lidé významně ohroženi syndromem vyhoření.

Situace v českém školství je ale i po uzákonění navýšení průměrných platů učitelů tristní. Dlouhodobě podceňovaný obor potřebuje modernizaci, změnu pedagogických metod i učitele, kteří svou profesi milují a nechodí do práce jen ze setrvačnosti nebo proto, že nic jiného neumějí. Sabatikl by to mohl změnit. Učitelé by měli čas reflektovat svou dosavadní práci, zkoumat nové pedagogické metody, experimentovat s novými přístupy a hledat způsoby výuky, které by nejvíce vyhovovali jim osobně i jejich žákům. Měli by šanci vzdělat se v oblasti práce se studenty, kteří trpí různými poruchami a naučili by se lépe pracovat s žáky nadanými (a možná je přitom překvapí, že může jít o jednu a tu samou skupinu dětí či dospívajících).

Rozhodnout se pro sabatikl znamená konečně do důsledků pochopit, že vzdělání a s ním spojené náklady nejsou jen výdajem, ale také investicí. Investicí, která se nám mnohonásobně vrátí v motivovaných studentech, jejichž potenciálem se od útlého dětství nemrhá, ale který mu jeho učitelé pomohou objevit a podpoří je v růstu.

Ostatně, i kdyby tvůrčí volno mělo na profesní zdokonalení konkrétního učitele nulový dopad, jeho žákům by mohlo pomoci. Jak dokládá tato studie, syndrom vy hoření učitele může mít dopad na jeho studenty, a to v podobě jejich nižšího studijního výkonu. A to už je vážný důvod k tomu uvažovat o změnách v českém školství, kde je jím ohrožen nejméně každý druhý.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz