Článek
Ministr školství Robert Plaga poslední březnový den oznámil, že letošní školní rok bude kratší. Původně měl skončit v úterý 30. června, nyní je již jisté, že děti dostanou vysvědčení už v pátek 26. června.
Stejně se už neučí
Důvodů pro takové opatření můžeme najít bezpočet: děti se už ve druhé polovině června neučí, školy musí zajišťovat program a učitelé jsou na konci roku přetíženi administrativou. Některé děti už také odjíždějí na dovolenou a poslední dny školního roku by beztak vynechaly. A koneckonců školám ušetří i náklady, například za energie. To všechno jsou relevantní důvody, které je třeba zvážit.
Žáci i učitelé to jistě ocení. Méně již rodiče, kteří často mají program na letní období již zajištěný. Příměstské tábory jsou naplánovány a často vyprodány, dovolenou již nahlásili v práci. Zhruba tři měsíce prázdnin, které děti během každého kalendářního roku čerpají, se příliš nepotkávají s množstvím dovolené, na kterou mají rodiče nárok. A k tomu přibydou další dva dny, během kterých musí buď zůstat doma, nebo sehnat hlídání pro své potomky.
Pro střední třídu je to hračka
Pro někoho je to možná hračka, jiný bude mít velký problém – časový i finanční. Pro střední třídu to často funguje dobře, pro nižší nikoliv. Hlídání, pokud jej nezajišťují například prarodiče, něco stojí. Za hodinu placené chůvy zaplatíte dnes kolem 200 korun. Pouhé dva dny volna navíc tak mohou vyjít až na 4000 korun, což je citelný zásah do rodinného rozpočtu.
Samoživitelé, kteří péči o dítě nesdílejí rovnoměrně se svým expartnerem, na tom mohou být ještě hůře. Řada z nich kvůli dlouhým prázdninám pracuje na dohody, je tedy v prekérním postavení. Další jsou nuceni dát před hlavními prázdninami výpověď. Pouhé dva červnové dny navíc mohou znamenat zkrácení práce i o celý měsíc.
Líbivé, ale nesystémové
Zamysleli se na ministerstvu nad těmito méně líbivými a pro rodiče velmi nepraktickými dopady? Zdá se, že nikoliv. Zůstane tak na školách a jejich dobré vůli, zda na poslední dva červnové dny naplánují například mimořádné otevření družiny nebo zajistí jiný náhradní program.
Mnohem smysluplnějším řešením by bylo zajistit, aby i v posledních dnech školního roku probíhal program, který dětem něco přinese. A samozřejmě by bylo vhodné usilovat i o to, aby učitelé nebyli – nejen na konci školního roku – přetíženi administrativou. Hledání systémového řešení by přineslo smysluplnější kroky. Takto jde o rozhodnutí „od stolu“, kterému nepředcházela žádná diskuse a nebylo možné zvážit jeho negativní dopady. Rozhodnutí, které se zdá být marginální, ve skutečnosti prohlubuje rozdíly mezi rodinami, které mají zázemí a flexibilitu, a těmi, které ji nemají.
Prostě to zvládněte
Je to paradox. Stát chce, aby se rodilo více dětí, a současně podporuje vyšší zaměstnanost rodičů. Přijímá však kroky, které rodinám reálné sladění práce a péče o děti spíše komplikují.
Tentokrát jde o pouhé dva dny. Ve chvíli, kdy mnoho mateřských škol zkracuje letní provoz a pro prvostupňové školáky neexistuje žádný bezplatný nebo alespoň dostupný program, který by rodičům odlehčil a umožnil plnohodnotně pracovat, se očekávání, že rodiče to „prostě zvládnou“, jeví buď jako naivní, nebo jako výraz naprosté nekompetence.
