Článek
Než se pustím do popisu pátrání po obsahu textu a informacích o zpěvačce, textařce, skladatelce a malířce, poslechněte si slavný hit. Třeba vám zvedne aprílovou náladu:
Pokud jste se poslechem pobavili jako já, jste správně naladěni a připraveni pátrat po obsahu písně se mnou.
Pichu Pichu v Andách
V peruánských Andách se nachází vyhaslá sopka Pichu Pichu s obřadním místem Inků na vrcholu. Shodný název písní se však ukázal jako jediný, co mají společného.

Sopka Pichu Pichu z vyhlídky Sachaca v roce 2005.
Tuto stopu jsem brzy opustil.
Pichu Pokémon
Další možnou podobností byly postavičky Pokémonů (Pichu, Pikachu, Raichu).

Letecká livrej na Nippon Airways Boeing 747-481D s Pokémony včetně dvou Pichu uprostřed na mezinárodním letišti Tokyo Haneda v roce 2010.
Ale ani tady se mi žádná další spojitost s písní nepotvrdila.
Text písně Pichu Pichu
Nadějně vypadaly některé webové stránky, kde je text písně Pichu Pichu pohromadě s videem Sophie Charaï určený pro karaoke. Text začíná slovy: „Pichu Pichu bokura wa kyoodai …“ Jenže porovnáním obou písní se nezdá, že by šlo o stejné písně. Ale sami posuďte, zda jde o totéž:
Myslím, že Sophia Charaï zpívá jiná slova, přestože texty začínají stejně. Domněnka o původně kečuánském textu (oblast Peru atd.) je ale značně sporná. Jde o japonský text, oslavující seriálové bratry „Pichu a Pichu“, který nazpívala sympatická Kumiko Endo ve 22 (23) letech.
Přestože jde též o veselou skladbu, jejíž text vám budou vyhledávače vehementně spojovat s videoklipem marocké interpretky, domnívám se, že jde o hojně a nepochopitelně po světě rozšířený omyl dvou odlišných textů i písní.
Skládání z fragmentů
Nalezl jsem i tvrzení, že Pichu znamená arabsky drahý. Arabsky neumím, ale co jsem zjistil, tak podle kontextu (vztahu nebo ceny) je drahý عزيز (ʿazīz) nebo غالي (ghālī). Tedy fonetická výslovnost je jiná.
Objevil jsem i tuto krátkou ukázku ve francouzštině: „(Pichu Pichu) toi et moi sommes soeurs Malgré le peu de ressemblance …“ s tímto překladem: „(Pichu Pichu), ty a já jsme sestry, i když se moc nepodobáme …“. Jenže píseň není nazpívaná ve francouzštině, ale v „marokánštině“ (dariji), což je lidový jazyk ulic v Maroku. Francouzský text lze přeložit, ale obtížně ho lze porovnat se zpívaným textem.
Sophia Charaï v ČR
Konečně nějaká relevantní stopa. V roce 2011 marocká zpěvačka vystoupila i v ČR a pokřtila 17. června 2011 vydání druhého alba Pichu u nás. V rozhovoru o písni Pichu Pichu pro TV Óčko prozradila: „Pichu Pichu je o charakteru fiktivní osoby. Jde o imaginární postavu z filmu. Nejsou to hory v Andách, jak se o tom hodně psalo. Píseň byla inspirována režisérem Pedrem Almodóvarem. Tahle postava žije dvojí život. Jeden po nocích, kde vymetá všechny diskotéky ve městě, a druhý pak přes den, kdy je za slušňáka.“

Pedro Almodóvar a Penélope Cruz, které pomohl na začátku její kariéry a mají spolu blízký pracovní vztah, na Goya Awards v roce 2017.
Zpěvačka si nevybrala úspěšného režiséra ze Španělska jen tak náhodou. Kromě toho, že získal dva Oscary, Zlatého lva a spoustu jiných uznání a ocenění, živil se také jako sanitář, byl politickým aktivistou ve veřejném prostoru, točil i filmy o intersexualitě, hlásil se otevřeně k homosexualitě a ve dne vedl spořádaný a v noci rušný život.
Umělecká bohémka Sophia Charaï
Pochází z marocké Casablanky, ale už v 17 letech odešla do Paříže studovat architekturu. Zde se seznámila s budoucím manželem, hudebníkem Mathiasem Duplessym, v jazzovém klubu a vydala se na uměleckou dráhu. Pozoruhodné je, že spolu vytváří hudební styl, ve kterém je slyšet multikulturní obohacení z mnoha nejen hudebních směrů. Najdete v něm pop, jazz, španělské flamenco, kubánské bolero, francouzský šanson, arabské vlivy, tradiční maghrebskou hudbu, cikánské písně, indické rytmy, brazilský temperament, chorvatské srdce, lásku k odlišnostem, ke směsím i křížení, polyglotní texty atd. Sophia často zpívá jazykem darija, což je marocký dialekt arabštiny, kterým se v Maroku domluvíte všude. Využívá berberské jazyky, francouzštinu, španělštinu a turečtinu.
Černý hlas z Maroka,
jak zpěvačku nazval deník Libération, posouvá umělecké kontury globalizace ještě dál. Prolamuje hudební hranice, otřásá zažitými kódy, míchá rytmy i jazyky. Nekonvenčně, smyslně. Její bohatý témbr je hřejivý i podmanivý při valčíku violoncell, vyniká při boleru v arabštině, zaujme v šestiosminovém africkém taktu ve francouzštině. Do ČR a Slovenska už ale asi nikdy koncertovat nepřijede. Proč?
Schylovalo se sice k dalšímu vystupování u nás, ale kdosi taktně zprostředkovateli z marocké ambasády vysvětlil, jak na posluchače v bývalém Československu foneticky působil zpěv „Pichu Pichu“ a proč se u poslechu diváci tolik bavili. A se vším byl konec. Škodolibí Čechoslováci při vystoupení zpěvačky v ČR a na Slovensku poctivě drželi jazyk za zuby, na zpěvačku se usmívali a nic neřekli.
Je to ale škoda, protože se nejedná o nezajímavou muziku:
Záhada zůstává
Pořád ale není jisté, o čem přesně v písni Pichu Pichu Sophie zpívá. Francouzský text, který byl na webu zpěvačky, je odstraněný a překlad textu v diskusi zde se mi zdá poněkud syrový. Více se mi nepodařilo zjistit. Tak kdyby někdo věděl více, určitě nebudu jediný, koho bude významově přesný obsah písně a chytlavého názvu zajímat. V diskusi je k tomu prostor.
Anketa
Mohlo by vás zajímat
Zde můžete kliknout na můj kanál na YouTube s videi k mým článkům. Odkaz se hodí i pokud chcete na YT napsat pod tato videa komentář, dát „lajk“ či sledovat další má videa.