Omyly obhájců peněz pro první dámu, Hrad nedodržel dohodu

Obhájci: Lidé, kteří nesouhlasí se zavedením paušální odměny pro paní Pavlovou, trpí typicky českou vlastností – závistí.

Omyl. Pokud by veřejnost trpěla závistí, ozvala by se už dávno, protože i současných 650 tis. (od příštího roku by mělo jít o ¾ milionu) platu a náhrad prezidentovi je vysoce nadstandardních. Sociální a zdravotní odvody pan prezident neplatí, s rodinou má zdarma k dispozici Lumbeho vilu a spoustu dalších věcí jemu a jeho první dámě hradí Pražský hrad. Pár je státem zajištěn nadstandardně.

Obhájci: Je to jen nenávist lidí.

Omyl. Nejdříve se ale podívejme na původní návrh novely v Zákoně č. 236/1995 Sb. z pera M. Jurečky, resp. MPSV: Manželovi nebo partnerovi prezidenta republiky náleží víceúčelová paušální náhrada výdajů spojených s výkonem jeho povinností a veřejnou činností ve výši 30 % zvláštní víceúčelové paušální náhrady výdajů prezidenta republiky…

Z čího prstu bylo vycucáno oněch 30 % (95 tis. Kč), mi není známo. Reakce většiny lidí ale nebyla nenávistná (závistivá), nýbrž nesouhlasná. Zdá se jim, že na Pražském hradě se usadila „hradní šlechta“, která už sice má několik set tisíc měsíčně k dispozici, přesto si chce dalších skoro 100 tis. přidat. Což je přehnané. Naproti tomu v „podhradí“ se jim zdá, že se ekonomické nůžky stále více rozevírají a zvyšuje se počet „poddaných“ mířících do pásma chudoby.

Obhájci: Prezident nechce peníze navíc, naopak navrhoval sobě ubrat část náhrad a ve stejné výši je dát k dispozici manželce. Tak o co lidem jde, když nula od nuly pojde?

Omyl. Návrh M. Jurečky, resp. MPSV zní jasně (viz výše). Žádná reciprocita náhrad v novele zákona uvedena není. Samozřejmě je pak otázka, zda se pan ministr neřídil návrhem pana prezidenta (Hradu) a zachoval se jen jako nějaký patolízal, nebo pan prezident v prohlášení na síti X či Hrad neříkají pravdu atd.

V televizi CNN Prima News v Partii 13. 10. 2024 totiž ministr Jurečka uvedl, že Pražský hrad dodatečně změnil původní dohodu (umožnění čerpání z náhrad prezidenta) pouhým e-mailem, který byl odeslán úředníkům v připomínkovém řízení. Hrad požádal o samostatné peníze pro první dámu. A ministr o ničem nevěděl. Změnu zjistil, až když se kolem peněz pro první dámu strhl humbuk. Svatá Jurečkovo prostoto. Na ministerstvu asi bude pěkná anarchie, chaos a binec.

Jenže ještě 4. 10. 2024 v článku Prezidentova manželka by měla brát náhrady téměř 100 tisíc měsíčně, navrhuje Jurečka, to vše vyznívá tak, že Jurečka byl pro peníze navíc, což v rozhovoru na Primě vůbec (slušně řečeno) nezmiňuje. Tak se asi spletl autor článku. To samé uvádí i Forum24 v článku První dáma by měla brát skoro 100 tisíc měsíčně. Návrh prosazuje hlavně Jurečka ze stejného dne. I tady se asi redaktor spletl. A nebo se pan ministr chce z té šlamastiky jenom vykroutit?

Jak to s návrhem skutečně bylo (a dopadne), nebudu uzavírat, protože M. Jurečka dlouho mlčel a prezident tvrdí, že o peníze navíc nežádal. Nechtěli by si to všichni (prezident, ministr, kancléř, úředníci) vyříkat v ringu s bahnem, jako rádcové z Pyšné princezny?

Osobně si však myslím, že vše nakonec odnesou úředníci. Hradu i ministerstva. Tak se to přece ve velké politice dělá. Každopádně všichni nejspíše doufali, že si hradního „apendixu“ v zákoně nikdo nevšimne nebo se jím nebude zabývat. Spoléhali na to, že se zvyšují peníze i jiným ústavním činitelům a vše proběhne v tichosti.

Ke smůle prezidenta však nutno dodat, že v „nápravě“ finančního zajištění první dámy po vzoru Spojených států se veřejně neangažoval před volbami, ve volbách, ani po nich. Hrad o tak progresivní a převratné angažovanosti na webu předem neinformoval, nepochlubil se. Což je přinejmenším podivné. I proto jsou lidé nedůvěřiví, zklamaní a naštvaní. Občané oprávněně nabyli dojmu, že prezident neříká pravdu v přímém přenosu. Sledovat, zda nakonec zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí bude ještě jistě zajímavé.

Obhájci: První dáma nemůže dělat jinou práci.

Omyl. Může pracovat i jinde. Jsou s tím sice spojeny určité náležitosti, ale když se může pan prezident volně prohánět na motorce, proč by paní Pavlová nemohla dělat i nějakou práci a nebýt první dámou? To není funkce ústavního činitele. Jako příklad lze uvést, že i manželka francouzského prezidenta E. Macrona učila.

Obhájci: Je to podřízeně nedůstojné, že první dáma je závislá na penězích, které jí pošle manžel. Nežijeme už v 19. století.

Omyl. Příležitosti se dramaticky chopili někteří v tématu plavoucí diskutéři, různé bojovnice za práva žen, feministky a ve zkratce řečeno, píší o paní Pavlové jako o chudince závislé na manželovi. Musí prý poníženě žebrat a čekat, až jí pošle peníze, přestože ona dře od slunka do slunka. Jenže pokud je skutečně ve vztahu paní prezidentová taková chudinka, tak by prezident musel být pěkný despota. A že by zrovna aktivistům něco takového uniklo? Spíš jen plácají nesmysly. Co jim ale nejspíše uniká, je, že existuje něco jako společné (rovné) jmění manželů. Ideálně s jedním účtem, s dispozičním právem obou manželů k účtu, se dvěma kartami. Požadavek Hradu (a aktivistů) na vlastní obálku pro první dámu (dle slov M. Jurečky) je právě jako z 19. století.

Obhájci: Za „práci“ první dámy má stát vyplácet peníze.

Omyl. Již před volbami bylo jasné, jak je to s platem či náhradami výdajů prezidentského páru. Pracovní činnost první dámy není povinnost, není definována atd. Tady to ale vypadá tak, že za „službu vlasti“ ze svého rozhodnutí se někdo domáhá peněz. Zkuste třeba zaměstnavateli bez pověření vymalovat výrobní halu a pak mu dejte fakturu k proplacení materiálu. Určitě uspějete. Navíc není vůbec řešena potřebnost, kvalita i množství „práce“ první dámy, která není ústavním činitelem.

Dalo by se rozebrat více omylů, ale podstatné je, že celá věc nejspíše skončí jen u proplácení paušální (nekontrolovatelné) náhrady výdajů (nikoliv platu), což znamená za kadeřníka, šaty, restaurace při pozvání hostů i sociálního a zdravotního pojištění první dámě. Pak je ovšem velmi, velmi podivné, proč má být disponibilní částka tak vysoká. Tady si skutečně můžete myslet ledacos.