Už zase ty nepravdy, polopravdy a mlžení Moniky Le Fay

Podle MLF není prý divu, že mezi prvními, kdo gratulovali Trumpovi k vítězství, byl premiér Fiala, dále pak Orbán a Netanjahu. Podle titulku a dalšího textu v jejím článku jsou to lidé bez hodnot, výhonky z hadích vajec fašismu. Jak doslova uvádí: Je to jiný fašismus než ten, který známe z dob druhé světové války, ale pracuje se stejnými motivy. Na prvním místě je krev, půda a národ a největšími škůdci jsou místo Židů Portorikánci (tj. plovoucí hromada odpadků), migranti, Palestinci, ženy, s právem na potrat, LGBTI+ a ekologičtí aktivisté.

Jenže takové tvrzení má značné trhliny. Mnohem dříve Trumpovi blahopřál francouzský prezident Emmanuel Macron, který se s Trumpem později ještě spojil i telefonicky. Mezi těmi „prvními“ byli i rakouský kancléř Karl Nehammer, španělský premiér Pedro Sánchez, italská premiérka Giorgia Meloniová, německý kancléř Scholz, polský prezident Andrzej Duda atd. A nesmím opomenout ani našeho pana prezidenta. Nikoho z nich však za nějaký výhonek fašismu neoznačila. Nehodili se jí do krámu.

Vyzobla si jen ty, na které chtěla plivnout z pohledu svého progresivně zakyslého vidění světa. Bez ohledu na skutečnou rychlost gratulace. Zajímavé je, že za fašistu často označovaný Putin údajnému fašistovi (dle MLF) Trumpovi ke zvolení vůbec nepoblahopřál. Odhalení fašistů paní Monikou není ani konspirací, je jen čirým blábolem.

Úsměvné, ale zároveň posedle už obehrané je, že mezi domnělé škůdce do svého textu propašovala i Palestince v Gaze. Snad v každém svém článku, který jsem četl, se na ně nějak stočí.

Tradiční je i schéma článku, v němž vzpomíná na své mládí. Jak bylo bídně a tentokrát jak ležela učitelům v žaludku, když provokativně nosila tričko s koalou a nápisem na zádech AHOJ MONIKO v době, kdy všichni chodili oblečení stejně, v nevkusných hadrech a nevýrazných barvách z obchodu.

Po přečtení pár článků MLF si však myslím, že učitelům ležela v žaludku spíš pro svoji konfliktní povahu, nikoliv úsměvný nápis AHOJ MONIKO. A jak vidno, ani na stará kolena tohle nepochopila.

Jsem starší než ona a dětství i plnoletost jsem stihl prožít v době tuhé normalizace.

Na základce jsem nosil stříbrný křížek na krku, za což mě před třídou ponižovala a vyslýchala soudružka učitelka. Vyvzdoroval jsem si s nenávistným odporem k této učitelce jeho nošení alespoň pod tričkem nebo sundávání na její hodiny.

Bundu v přesně okopírovaných barvách, pruzích a hvězd vlajky USA jsem musel sundávat a oblékat před školou a dát si ji do tašky, jinak mi vyhrožovali porušováním socialistického školního řádu.

Později jsem nosil originální vojenskou košili s nápisem U. S. ARMY, ale byl jsem posměšně na chodbě školy před jinými označen za „fešáka“ a musel jsem se jít ukázat všem soudruhům potentátům školy, aby si mě prohlédli a rozhodli, zda mě z ní vyrazí, pokud v ní budu dál docházet.

Na bílé tričko jsem si přes ručně vyrobenou šablonu nastříkal nápis Queen. Bez znalosti, že šlo o název hudební skupiny, vadilo na půdě socialistického vzdělávacího ústavu soudruhům pedagogům ono imperialistické slovo.

Ve všech případech se tedy našel nějaký uvědomělý soudruh učitel, který měl s mojí hezkou módou problém. Sloužili oddaně režimu, takže se takové reakce asi daly čekat. Ale když čtu pichlavé články paní MLF, tak mám dojem, že její problém nebyl jen v úsměvném nápisu „Ahoj Moniko“ na tričku.

Z článku se dále dozvídám, že když u nich doma zazvonil telefon a ve sluchátku se ozvalo „Nazdárek!“, věděla, že volá Pepík Mašín. Ovšem ve svém vystoupení ve video rozhovoru v TV při nedávné volbě prezidenta USA prý říkal divné věci. Ty však záměrně odmítla uvést. Pochopitelně. Lépe se na známého na dálku plivne, když přesně neuvede, co říkal. Hotovo. Tečka. Tak prostě napsala MLF. Berte nebo nechte být. Asi jí ale pořádně podráždil nervovou soustavu, protože z jeho slov jí vyšlo, že je příznivcem Trumpa a věří konspiračním teoriím, které Donalda prý už dřív připravily o vítězství a které magory (jako je chlápek v kožešině a s rohy na hlavě) dovedly až k útoku na Capitol a smrti několika lidí.

Nechutnou dezinformací v článku je, když MLF dala na stejnou úroveň současné v drtivé většině ekonomické migranty a bratry Mašíny. Ti přitom utekli s tím, že se vrátí v řadách osvobozujících západních armád, neboť byli přesvědčeni, že dojde k válce mezi Západem a Východem. Za svoje slova by se MLF měla stydět.

Bez ohledu na způsob odboje a útěk (k obojímu mám velké výhrady) bratří Mašínů se nedomnívám, že by se z Josefa Mašína stal výhonek fašismu, jak paní MLF nenápadně konspiruje.

Naopak se domnívám, že je jedním z mála posledních lidí (ale v Kalifornii je takových Čechů víc), na rozdíl od ní, kteří si ještě udrželi zdravý pohled na rozpoznání nebezpečí marxismu-leninismu či komunismu (též ovšem ne v té staré podobě, ale nové), který v mnoha srdcích, myslích i skutcích přežívá u našich levicových i pravicových politiků, kapitalistů i vrchních ceremoniářů.

Dnes je populární všechno, čemu nerozumíme a o čem nemáme informace, označit za konspiraci. Mnoho konspirací se ale stává pravdou, jen co se ji podaří prokázat. Povrchnost a nedůslednost MLF je však zarážející.

Tvrzení o útoku magorů na Kapitol a smrti několika lidí je jednoduchou konspirací. Jenže to je na samostatný článek, tak jen krátce.

Uváděný chlápek (Jacob Chansley) v kožešině a s rohy na hlavě byl vězeňskými lékaři shledán jako vícero duševně nemocný s bipolární poruchou a schizofrenií. Udělat ale šmahem ze všech útočníků na Kapitol magory, je od paní MLF hanebné.

Mezi těmi „magory“ byli i lidé z vážených rodin a profesí. V přímé souvislosti s útokem je uváděno 5 mrtvých.

Veteránku Babitt zastřelil důstojník policie Kapitolu. Diskutovalo se o tom, že měla mít u sebe střelnou zbraň, ale nebylo to potvrzeno. Jen v kapse kalhot měla otevírací nůž. Zarážející však byla koordinace policie. K zastřelení došlo po předcházejícím rozbití výplně prosklených dveří, do kterých veteránka vlezla. Jenže před jejich rozbitím stáli před dveřmi policisté a s útočníky se dohadovali. Na žádném videozáznamu nebylo nalezeno, že by zde mezi policisty a útočníky došlo k fyzickému střetu. Náhle policisté spořádaně od dveří odešli a (organizovaní) útočníci začali rozbíjet sklo. Ani ne 30 vteřin po střelbě však na místo dorazila po zuby ozbrojená policie. Podivné je, že by o blížícím příchodu posil nevěděli policisté před dveřmi, ani za nimi, když jsou bezdrátově spojeni s řídícím centrem Capitolu.

Důstojník Brian Sicknick byl původně označen za oběť úderu do hlavy, ale 19. dubna 2021 uvedlo kolumbijské soudní lékařství, že příčina úmrtí byla přirozená, úder nebyl nalezen. Připuštěno jen bylo, že velký stres mohl mít vliv na mrtvici.

Desítky důstojníků po 6. lednu od kapitolské policie odešly. Důvodem bylo zklamání, že je nadřízení nechali v ten den na holičkách. Opravdu nikomu nepřijde divné, že v první fázi útoku zadržovalo před Kapitolem dav asi dvou tisíc lidí jen 84 (dle televizních záznamů) policistů s podporou republikánů, kteří s nimi stáli v řadě?

Mohl bych to dále rozebírat, ale píši to proto, že k výše uvedenému a všemu dalšímu vůbec nemuselo dojít. Už 3. ledna prezident Trump nařídil ministru obrany Christopheru Millerovi, aby zajistil bezpečnost při akci 6. ledna. Bylo mu jedno, zda k tomu použije Národní gardu, strážníky metropolitní policie nebo vojáky v aktivní službě. Nestalo se tak. Ke Kapitolu dorazila Národní garda až po více jak 3 hodinách od zahájení útoku, přestože Kapitolská policie žádala v první fázi zoufale 18× za 80 minut o posily a další vybavení.

I zpravodajci Kapitolské policie 3. ledna varovali, že 6. ledna dojde k útoku na Kapitol. Jsou zdokumentovaná i videa, kdy policisté otevírají vstup do Kapitolu, zábrany před ním, fotí se s demonstranty, ukazují jim cestu, gesty vyzívají k pochodu na Kapitol atd.

Sama Nancy Pelosi se při evakuaci podivovala, že není přítomna Národní garda (kterou osobně před 6. lednem navštívil prezidenta Trump, aby se přesvědčil o její připravenosti) a ptala se, zda je už na cestě. Nebyla. Myslím, že vůbec nemáme ponětí, jaké síly rozehrály události na přelomu let 2020/2021.

Pokud ale Trumpa někdo nezastřelí, nepochybně se pustí do nového prošetřování, kdo „podcenil“ pomoc policii v Kapitolu a nechal vše zajít tak daleko. A toho se demokraté oprávněně obávají. Většina Američanů ale ne.

V chápání souvislostí a nástupu levice ve Spojených státech je rozhodně dál Pepík Mašín, než Monika Le Fay, která svým článkem zradila jeho odkaz i cit pro zlo a dobro bratrů Mašínů, a její článek je mrzkou konspirací. Omluvou jí budiž, že možná nemá informace. Její jistá servilita článku, poplatná naší době, je však nepřijatelná. Pepíkovi by se měla hluboce omluvit.