Článek
Světová politika občas připomíná představení jako v čínském divadle, kde jednotlivé postavy nejenže nečetly stejný scénář, ale dokonce ani netuší, v jaké hře vlastně účinkují. Uprostřed července se do takové jednoaktovky nechtěně zapsala kopřivnická automobilka Tatra Trucks.
Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura přilétá do Pekingu. Je tady skoro jako doma. Cílem cesty je obnovení porouchaných vztahů, a hlavně rozvoj turistického ruchu, a především hluboký respekt k zásadě, že velkým mocnostem se do jejich vnitřních věcí, lidských práv či práv menšin prostě mluvit nemá. Když už se zdálo, že šarm české parlamentní výpravy obměkčil i ty nejchladnější struktury čínské komunistické strany, přišel z Pekingu blesk z čistého nebe.
Černá listina jako diplomacie v praxi
Čínské ministerstvo obchodu zčistajasna zveřejnilo rozšířený exportní sankční seznam. Na něm se vedle prestižních evropských značek, jako je německý zbrojařský gigant Rheinmetall nebo italský výrobce elektromotorů Lafert, z ničeho nic objevila i legendární česká Tatra. Reakce čínských úřadů na 21. sankční balíček Evropské unie byla nekompromisní: Čína s okamžitou platností zastavuje dodávky zboží dvojího užití všem těmto nepohodlným firmám.
Pro společnost Tatra Trucks toto opatření nepředstavuje žádný praktický dopad. Ve výrobě našich vozidel nevyužíváme komponenty ani technologie dodávané z Číny, kterých se uvedená exportní omezení týkají.
Právě v tomto okamžiku se diplomatické drama mění v čistou ironii. Čínský režim slavnostně zakázal vývoz svých klíčových technologií podniku, který z Číny nic nezbytného nenakupuje. Kopřivnické nákladní vozy, které si po generace budovaly pověst strojů schopných projít jakýmkoliv terénem bez ohledu na bláto, mráz či politické zřízení, tak najednou zjistily, že byly uvrženy v nemilost kvůli součástkám, bez kterých se už léta pohodlně obejdou.
Tatra v dobré společnosti
Pro Kopřivnici však tato zpráva nenesla žádnou zásadní tragédii. Naopak. Zařadit se na čínský sankční seznam po bok technologických průkopníků a předních evropských obranářů je v dnešním geopolitickém klimatu téměř společenským vyznamenáním. Tatra navíc jen doplnila klub českých společností, které se na čínské černé listině ocitly už na jaře — po bok firem jako Excalibur Army, Omnipol či VZLU Aerospace.
Zatímco česká parlamentní delegace usilovala v Pekingu o nalákání čínských turistů do Prahy, čínská administrativa cílila na české výrobce nákladních aut. Ukázalo se, že zatímco mosty pro turisty se stavějí složitě, obchodní bariéry se vztyčují s obdivuhodnou rychlostí.
Výsledek celé akce tak nabízí poněkud úsměvný pohled na mechaniku moderních obchodních válek. Čína uštědřila Evropě i Okamurovi rozhodné výchovné gesto, evropská Unie dál počítá své sankční balíčky a česká Tatra? Ta zkrátka dál vyrábí své nezdolné podvozky. Bez čínských součástek, zato s vědomím, že i v dalekém Pekingu o ní velmi dobře vědí.
Lidská práva v Číně
Aktuální stav lidských práv v Číně je podle nezávislých mezinárodních organizací (jako Human Rights Watch či Amnesty International) i orgánů OSN dlouhodobě hodnocen jako mimořádně kritický. Pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga pokračuje soustavný trend centralizace moci a přísné kontroly společnosti ze strany Komunistické strany Číny. Situaci lze shrnout do několika klíčových oblastí:
Potlačování etnických a náboženských menšin
Sin-ťiang (Ujgurové): V oblasti nadále pokračuje systémové pronásledování muslimských Ujgurů a dalších turkických menšin. Podle OSN i nevládních organizací dochází k masovému věznění, nuceným pracím, nucené asimilaci i omezování porodnosti, což OSN označila za možné zločiny proti lidskosti.
Ujgurské dívky na nedělním trhu v Chotanu
Tibet: Pokračuje tvrdá politika nucené kulturní a jazykové asimilace. Dochází k uzavírání tradičních klášterních škol a k přísnému dohledu nad náboženským životem Tibeťanů.
