Článek
A právě zde, v poklidném rytmu bublajícího hotelového bazénu v Karpaczi, se zrodila kapitola, kterou by nevymyslel ani ten nejodvážnější autor politických básní:
V horském vřídle, v teple bazénu,
vzpomeňte si na tu scénu:
dva politici, jeden cíl,
poslanec se osmělil.
.
Jiří, chlapec omlazený,
zdrhnul z domu od své ženy,
v polském SPA se hřeje,
letní slunce nové lásce přeje.
.
Evička se usmívá,
voda bublá, omývá
stranickou tu lásku čistou,
kam se hrabe s pověstí jistou.
.
„Jsme jen dobří přátelé!“
tvrdil Jiří vesele.
Jenže ouha, Blesk je v křoví,
co neřeknou, fotka poví.
.
Doma žena, dcera malá,
ta tomu korunu hned dala:
„Ať žije ODS královna,
ze mě bude žena opuštěná!“
.
Eva hlásí z Alp už z výšky:
„Nezapírám vůbec ničeho nic, ani pelíšky!
Dejte mi jen trochu času,
vyladím si v horském vzduchu hlasu.“
.
Politika – samá věda,
když v bazénu rozum sedá.
Mandát platí, šampaňské pění,
lepší PR v Česku není!
Eva Decroix a Jiří Havránek. Ona – zkušená žena velkého světa, právnička, politička, jež v parlamentních kuloárech léta suverénně tancuje mezi paragrafy a ideologickými poučkami. On – nadějný stranický kadet, o jedenáct let mladší muž, který dosud nosil manželský prsten a otcovství vnímal jako úhledně složený kapesníček v klopě saka.
Oficiální verze? Dva tvrdě pracující zákonodárci na vyčerpávající služební cestě, kde se do pozdních nočních hodin řeší legislativní proces a reforma státní správy. Neoficiální realita zachycená pohotovou čtenářskou čočkou? Něžné doteky u vířivky, letmé úsměvy a atmosféra, jež měla k přísnému pravicovému konzervatismu daleko jako Varšava do Lisabonu.
Inu, srdci – a v tomto konkrétním případě mozkem neřízenému chtíči – zkrátka neporučíš. Politický program ODS sice hlásá tradiční hodnoty, odpovědnost a pevnost závazků, jenže jakmile přijde na lázeňskou vodu a letní vzduch, i ti nejvěrnější strážci morálky náhle zjišťují, že osobní svoboda je přece jen nadřazena všem stranickým stanovám.
Příběh navíc dostal dokonalé dramatické rozuzlení, za něž by se nestyděl ani Shakespeare v té nejsarkastičtější náladě. Zatímco poslanec Havránek po provalení románku zaujal prověřenou taktiku vystrašeného pštrosa a zmohl se jen na dřívější dojemné pohádky o „skvělé kolegyni a přítelkyni“, jeho opuštěná manželka doma předvedla lekci z čisté stoické elegance. S chladnou ironií se prohlásila za královnu, která o nic nepřišla, a poslala manžela i s jeho novou dívkou z bazénu do patřičných mezí.
