Článek
Pro světová média je ztělesněním fenoménu naší doby: miliardářem, který míchá byznys, politiku a populismus v neprodyšný koktejl. Jak ho tedy vidí svět, když se na něj podívá přes lupu svých redakčních porad?
Nálepka z Wall Street: Všudypřítomný „Trumpista“
Západní tisk si libuje ve škatulkách a Babiš od nich hned zkraje vyfasoval nálepku, která se ho drží jako klíště. Deník The Guardian ho opakovaně a s oblibou tituluje jako „samozvaného Trumpa“ či „trumpistického miliardáře“.
Zahraniční analytici oceňují jeho čich pro nálady společnosti. Zatímco doma svádí politické boje, v cizině ho sledují jako učebnicový příklad politického pragmatika, který dokáže promluvit k frustrovaným voličům skrze sliby silného a efektivního státu.
Zlaté vejce, Agrofert a věčný střet zájmů
Zatímco domácí scéna řeší každou slovní potyčku v parlamentu, světové novináře fascinuje hlavně to, co se děje na ose státní moc versus soukromá peněženka. Když se vrátil do premiérského křesla, britský či německý tisk s úžasem glosoval jeho odmítnutí prodat gigantický kolos Agrofert.
V textech zaznívá citace, že prodej impéria „není jako prodávat housku v pekárně, což zahraniční novináři s gustem citují jako doklad jeho svérázného přístupu k evropským pravidlům o střetu zájmů.
Opakovaně jsem říkal, že Agrofert nikdy neprodám. Opakovaně jsem říkal, že střet zájmů vyřeším v souladu s českými a evropskými zákony. Tohle není jako prodávat housku v pekárně.
Mezinárodní protikorupční analýzy, o nichž píše například platforma International Press Institute, pravidelně pitvají jeho majetkové struktury a varují před tím, jak bezostyšně propojuje politiku s vlastnictvím všeho možného.
Evropská unie: Hlasitý kritik, který ale nemíří k cíli
Velkou kapitolou v zahraničních médiích je jeho postoj k Bruselu. Analytici z think-tanků, jako je German Marshall Fund of the United States, si všímají jeho pozice v rámci evropské frakce Patriots for Europe.
Babiš je v cizině vykreslován jako politik, který sice hlasitě tepá do Green Dealu, migračního paktu nebo unijní byrokracie, ale na rozdíl od radikálnějších křídel za hranicemi Česka nikdy nepochybně nepřekročí Rubikon – setrvání v EU a NATO označuje za neměnnou prioritu.
Světová média si všimla i toho, že jeho rétorika ohledně zahraniční politiky a pomoci Ukrajině občas vzbuzuje v západních metropolích obezřetnost, byť sám volá po diplomatických řešeních a stabilitě regionu.
Co z toho plyne?
Pro svět je Andrej Babiš zkrátka politický chameleon. Někdy je terčem kritiky za propojení byznysu a politiky, jindy obdivovaným solitérem, který boří staré politické pořádky. Jisté je jedno: ať už o něm píší v New Yorku, Londýně nebo Berlíně, není to pěkné čtení pro českého čtenáře.
Zahraniční zpravodajství deníku The New York Times věnuje Andreji Babišovi pozornost zejména v momentech klíčových politických zlomů.
Mezi výrazné a často citované články, které tento prestižní americký list v minulosti publikoval, patří texty mapující jeho politický vzestup, střet zájmů a paralely se světovým populismem.









