Článek
Český tisk dříve obdařil Alenu Schillerovou přezdívkou, která v sobě nese genialitu shakespearovského dramatu a hořkost české pivní satiry: Madame Deficit. Nebo také „Dlužena“ či nově „Královna pokrytectví“ a zcela jistě nejsme u konce.
Pročpak asi? Copak si snad tato babičkovský usměvavá mistryně Excelových tabulek vysloužila tak vznešený titul za to, že držela státní kasu s pečlivostí lékárníka a skromností poustevníka? Ale jděte. Očividně žijeme v paralelním vesmíru, kde se šetření měří v miliardových deficitech a kde se státní rozpočet chová jako neomezený kreditní klientský účet v rukou rozmařilého aristokrata během výprodejů.
Důvody k této přezdívce jsou průzračné a hluboké jako státní schodek za pandemických let.
Zatímco běžný smrtelník musí doma obrátit každou korunu, paní ministryně vnímala rušení superhrubé mzdy a štědré plošné rozdávání jako bohulibou lidovou zábavu. Kdo by se koneckonců staral o zítřek, když žijeme v opojném "tady a teď"? Zítřek přece patří budoucím generacím – a ty si s radostí poradí s dluhy, které jim s takovou grácií a mateřskou láskou přichystala.
Proč vyrovnávat rozpočet, když můžete kreativně definovat realitu? Deficit se přece nenavrhuje proto, aby strašil, ale proto, aby ukázal, jak moc máte své voličstvo rádi. Sliby se mají plnit nejen o Vánocích, ale ideálně každý den na tiskových konferencích, kde peníze na stromech rostou s nebývalou kadencí.
Sledujíce její někdejší počínání, člověk musel žasnout nad tím, s jakou nonšalancí dokázala přehlížet varování ekonomických mágů. Kasa sice zela prázdnotou a hrozila implozí, ale úsměv na sociálních sítích a perfektně nalakovaný účes zůstaly nezlomné. Připomínalo to hostinu na Titaniku – orchestr hrál, víno teklo proudem a ledovec byl jen optickým klamem zlomyslné opozice.
A tak tu máme Madame Deficit. Postavu, která povýšila utrácení na umělecký směr a zanechá po sobě brázdy hluboké jako Grand Canyon v českém státním rozpočtu. Až příště otevřete peněženku a zjistíte, že na vás z ní vykukuje jen průvan, nezapomeňte uznale zatleskat. Takto velkolepé mrhání se totiž nevidí každý den – na to musíte mít skutečný, královský talent.
Alenka Schillerová z opozice chrlila recepty na nižší ceny benzínu, teď se k nim nemá . Věnujme se teď politickému obratu ministryně financí a představitelce hnutí ANO Aleně Schillerové v otázce cen pohonných hmot.
Zatímco v roce 2022, za vlády Petra Fialy, Alena Schillerová z opozičních lavic ostře kritizovala vysoké ceny pohonných hmot a hlasitě požadovala snížení DPH na energie i paliva se slovy, že „státní pokladna kvůli růstu cen vydělává více, ale ty peníze tahá z kapes lidí“, nyní v pozici ministryně financí žádná podobná opatření nenavrhuje, přestože ceny benzínu a nafty opět výrazně rostou a jsou ještě vyšší než tehdy.
Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel označil Schillerovou za „královnu pokrytectví“ a její dřívější vystupování vůči voličům označil za „ukázkový příklad pokrytectví a bezskrupulózního lhaní“. Uvedl, že zatímco v opozici volala po zlevňování a zasypávání lidí penězi, nyní coby šéfka státní kasy tvrdí, že kasa není bezedná, a k razantním zásahům se nemá.
Populární Madame Deficit možná občas mění úhly pohledu na to, čí kapsa by měla státní kasu dotovat. Pohled na hromadící se miliardové dluhy a současnou realitu u českých benzinových pump však ukazuje, že některé politické role mají trvanlivost delší než kdejaká vládní koalice.
Až tedy příště uslyšíte o velkorysosti předvolebních slibech a rozpočtových zázracích, vzpomeňte si na královnu, která sice ráda rozdávala, ale účet za hostinu pak laskavě přenechala všem ostatním.
