Článek
Úvodem
Mléko možno zjednodušeně definovat jako produkt mléčných žláz (až na výjimky) samic savců během laktace. Obsahuje bílkoviny, tuky, mléčný cukr laktózu a mnoho dalších stopových látek (vitamíny, minerály). Mléko je základním zdrojem výživy hlavně pro mláďata, která z tzv. „mleziva“ získávají potřebné protilátky a vitamíny pro upevnění své imunity. Člověk je patrně jediný dospělý subjekt na planetě Zemi, který konzumuje mléko i v dospělosti. [1]
Evropské mléčné právo
Evropské právní předpisy, konkrétně Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, obsahuje jasná pravidla týkající se označování mléčných výrobků.
Článek 78 odst. 2 a příloha VII část III tohoto nařízení stanovují, že výraz „mléko“ a další názvy typické pro mléčné výrobky mohou být používány výlučně pro produkty živočišného původu. Cílem je chránit spotřebitele před klamáním a zajistit, že nebudou zaměňovat živočišné produkty s alternativami na bázi rostlin.
Nicméně, poměrně důležitý rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. března 2024, čj. 4 As 134/2023-43, přináší (pro někoho možná i překvapivý) výklad těchto pravidel.
Podle tohoto rozsudku NSS výše uvedená nařízení nebrání tomu, aby byl výraz „mléko“ nebo jiné názvy vyhrazené pro mléčné výrobky použity pro označení rostlinných produktů, pokud je zcela jasně a jednoznačně uvedeno, že se nejedná o mléko nebo jiný živočišný produkt.
Výklad a důsledky rozsudku
Zmíněná interpretace mj. znamená, že na trhu mohou být legálně dostupné produkty označené jako „mandlové rostlinné mléko“ nebo „rostlinný sójový jogurt“, pokud je na obale jasně (nikoliv ultra malým, ale standardním písmem) uvedeno, že jde o rostlinný produkt.
Podtrhněme si červenou vlnovkou – naprosto klíčovým faktorem je zde jasnost a jednoznačnost informace, která musí vyloučit jakoukoli možnou záměnu ze strany spotřebitele.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu je tedy, ač se to možná na první pohled nezdá, v souladu s čl. 7 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Tento článek vyžaduje, aby informace o potravinách nebyly klamavé. Zejména pokud jde o charakteristiky potraviny, její povahu, identitu, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, původ nebo způsob výroby.
Praktické aspekty pro výrobce, a hlavně pro spotřebitele
Pro výrobce rostlinných produktů tento rozsudek představuje důležitý precedens, který jim umožňuje používat názvy tradičně spojované s mléčnými výrobky, za předpokladu, že zajistí dostatečně jasné a zřetelné označení jejich rostlinného původu. To může zlepšit orientaci spotřebitelů na trhu a usnadnit výběr pro ty, kteří hledají alternativy k živočišným produktům.
Dále je dobré pro informační komplexnost připomenout rozsudek Zemského soudu v Osnabrücku (Landgericht Osnabrück) ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. 15 O 377/18, a rozsudek Vrchního zemského soudu v Oldenburgu (Oberlandesgericht Oldenburg) ze dne 7. 6. 2018, sp. zn. 6 U 22/18. Oba německé soudy dospěly k rozumnému závěru o přípustnosti uvedení výrazu „čistě rostlinná alternativa přepuštěného másla“ (rein pflanzliche Alternative zu Butterschmalz) na výrobku „Butasan“. Mimo jiné i z tohoto rozsudkového dua ze zemí alpské právní kultury vycházel náš NSS ve zmíněném judikátu.
Závěr aneb neplačme nad rozlitým (rostlinným) mlékem
Pro spotřebitele je důležitým faktorem, že tento rozsudek ve finále přispívá k transparentnosti na trhu. Spotřebitelé mohou očekávat, že produkty budou označeny způsobem, který jasně odlišuje rostlinné produkty od živočišných, což jim umožní činit informovaná rozhodnutí při nákupu potravin.
Předmětný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. března 2024, čj. 4 As 134/2023-43, přináší významný výklad evropských nařízení týkajících se označování potravin. Umožňuje používání názvů jako „mléko“ pro rostlinné produkty, pokud je jasně uvedeno, že se jedná o rostlinné alternativy.
Jak jsme již naznačili výše, předmětný přístup, ačkoliv se to tak na první pohled nemusí jevit, podporuje transparentnost a informovanost spotřebitelů. Vzletněji řečeno, judikát NSS zde parciálně přispívá k lepšímu fungování trhu s potravinami v naší republice, členské zemi Evropské unie.
Autor tohoto komentáře je také v principu spokojen, že se NSS tímto svým rozhodnutím postavil de facto na stranu svobody podnikání.
Nezapomínejme, EU to nejsou jen oni, ale i my, nicméně to je námět zase na jiný komentář.
Prameny a další informace:
rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2024, čj. 4 As 134/2023-43)
rozsudky Soudního dvora ze dne 16. 12. 1999, UDL (C-101/98), a ze dne 14. 6. 2017, TofuTown.com (C-422/16).
rozsudek Zemského soudu v Osnabrücku (Landgericht Osnabrück) ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. 15 O 377/18,
rozsudek Vrchního zemského soudu v Oldenburgu (Oberlandesgericht Oldenburg) ze dne 7. 6. 2018, sp. zn. 6 U 22/18.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007
--------------------------------------------
[1] Viz blíže KUČERA, J. Význam mléka a mléčných výrobků ve výživě. Brno: LF MU, 2008. nebo GAJDŮŠEK, S. Laktologie. 1. vydání. Brno: MZLU, 2003.
